Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Renule,
chápete to správně.
Pokud není dům rozdělen na jednotky, tak družstvo neprodávalo byt, ale nejspíš přijmulo nového člena, který vložil vyšší členský vklad.
I dům, který vlastní ze 100% družstvo může být rozdělen na jednotky. Ale pokud jste to v KN nenašla, tak nemohlo dojít k prodeji bytu.
Družstvo má nyní dost prostředků na běžném účtu. Za této situace by mohlo snížit nájem, ale přímo a rychle se k penězům dostat jako členka družstva nemůžete. Jedině likvidací družstva a “překlopením” družstva na SVJ. Ale to nedoporučuji, mj. proto, že SVJ je neskutečný paskvil. A těch záludností je tam více.
Hezký den!
Simono,
souhlasím s názorem pana Malého. Nikdo Vás přece nenutí uzavřít nájemní smlouvu. Smlouva je o dohodě. Pronajímatel Vám pronajímá byt v hodnotě několika miliónů a tak má o svůj majetek zájem.
Hezký den!
Renule,
při zakládání družstva členové družstva zaplatili větší členský vklad, ve kterém bylo zohledněno, že jeden nájemník nevstoupil do družstva. Skoro určitě si nekoupili podíl na tom jednom bytu. Všechny byty tedy patří družstvu a byt nečlena družstva bude prodávat či již prodalo družstvo. Příjem z prodeje tedy patří družstvu a platí odkaz na mou dřívější odpověď.
Nahlédněte do katastru nemovitostí, komu patří prodávaný byt.
Je také možné, že se neprodal byt ale jen členský (nyní družstevní) podíl resp., že do družstva vstoupil nový člen.
Bez toho, že napíšete jaký byl pohyb v katastru nemovitostí se dál nedostaneme.
Hezký den!
Běžně členové družstva nemají podíl na bytě. Jediným vlastníkem bytu bývá družstvo.
Obdobný dotaz jsem odpovídal zde:
[Externí odkaz] pro zobrazení se prosím přihlašte
Pokud by snad skutečně měli členové družstva podle Prohlášení vlastníka podíl na bytu, tak není problém peníze spoluvlastníkům bytu vyplatit.
Hezký den!
Petře,
od 1.1.2014 se místo pojmu členský podíl používá pojem družstevní podíl (§595 ZOK).
Pokud nechcete čekat na podíl na likvidačním zůstatku (§ 756 ZOK), tak podle mého názoru máte jedinou možnost získat vypořádací podíl.
Vypořádací podíl je upraven v § 748 ZOK. Přednost má ale úprava ve stanovách.
Doporučuji konzultaci s právníkem znalým družstevního práva.
Hezký den!
Pájo,
u daně z nabytí použijete buď znalecký posudek nebo necháte vypočítat daň z nabytí finanční úřad.
Proti ceně stanovené znalcem finanční úřad nepůjde.
Když finančáku poskytnete údaje o jakou nemovitost se jedná, tak to sice zdarma vypočítá, ale můžete se dočkat různých překvapení.
Záleží pouze na Vás.
Hezký den!
Vendo,
členové družstva určitě nemají podíl na bytech nečlenů družstva. Podíl na bytech má pouze družstvo.
Pokud družstvo nějaké byty ze svého vlastnictví prodalo, tak asi dosáhlo zisku. Podle § 750 ZOK se nesmí zisk vyplácet.
K penězům na účtu družstva se můžete dostat až po zrušení družstva v rámci likvidace družstva, dříve nikoliv.
Hezký den!
Jarmilo,
předně novela NOZ 2020 bude nejdříve od roku 2021. ST 411 je teprve ve druhém čtení.
Kupující se podle mých skušeností o účetnictví SVJ většinou nezajímají a pak není divu, že se o úvěru SVJ nedozví.
Nedomnívám se, že SVJ o úvěrech lžou i když výjimky u 65 000 SVJ mohou existovat. Úvěry jsou zachyceny v účetní závěrce, která se musí ukládat do veřejného rejstříku.
Soudy obecně účetnictví nezkoumají. Účetní závěrky se ukládají do VR bez kontroly soudem a je to tak podle zákona o veřejných rejstřících.
Jiná věc je, že by účetní závěrka mohla být pro účetní laiky čitelnější. Ale toho se asi nedočkáme, protože odbor 28 Metodika účetnictví bude k 1.1.2020 silně redukován a rozprášen do jiných útvarů MF.
Hezký den!
Pane Černý,
sice souhlasím s Vaším posledním odstavcem, že je často vhodné archivovat dokumenty i po uplynutí zákonné lhůty, ale problém je s osobními údaji a GDPR.
Pokud nezískáte souhlas s archivováním osobních údajů i po uplynutí zákonné doby, tak podle čl. 5/1 GDPR porušujete GDPR.
Jen doplním, že většina Vámi uváděných informací je obsažena v
– § 31 a § 32 zákona č. 563/1991 Sb.
– § 35a zákona č. 582/1991 Sb.
Hezký den!
Evino,
pokud chcete odvolat výbor, tak postupujte podle § 1207/1 NOZ.
Pokud míníte “profesionálním předsedou” externistu, nečlena SVJ, tak si to dobře rozmyslete. Jeho zájem nemusí být shodný se zájmy členů SVJ.
Hezký den!
Markéto,
odpovědi na Vaše otázky by měly být ve stanovách. Pokud tam nejsou, tak jsou stanovy velmi pravděpodobně špatné.
Prostřednictvím § 1221 NOZ se dostanete na § 249 NOZ podle kterého se shromáždění svolává nejméně 30 před jeho konáním, pokud stanovy neurčují lhůtu jinak.
Odpověď na druhou otázku je složitější. Uvedené ustanovení NOZ pouze uvádí, že shromáždění se svolává “vhodným způsobem”.
Osobně se nedomnívám, že je vhodné pozvánky posílat poštou či e-mailem. Potom bude problém prokazovat, že pozvánky byly řádně odeslány nebo dokonce doručeny členům SVJ.
U nás máme ve stanovách, že shromáždění je řádně svoláno vyvěšením pozvánky v jednotlivých vchodech domu.
Navíc potom výbor rozesílá pozvánky e-mailem a vkládá je do schránek. To ale nemá vliv na “řádnost” svolání shromáždění.
Hezký den!
Petře,
souhlasím s Vámi.
Píšu to opakovaně, “protiargumentem” několika jedniců je jen snaha o nedosažitelnou spravedlnost, nikoliv návod, jak zjistit počet rozhodných osob, aniž by se zavedl nějaký šmírovací systém.
U nás máme 141 jednotek a rozumné členy SVJ, takže podle osob se nic nerozpočítává.
Hezký den!
Petro,
podle § 1208/e NOZ do působnosti shromáždění patří mj. rozhodování o rozúčtování cen služeb na jednotky.
Podle § 1209 NOZ můžete do tří měsíců napadnout toto rozhodnutí u soudu.
Musíte ale k tomu mít “důležitý důvod”. Jak znám judikaturu NS a ÚS, tak ve Vašem případě se o důležitý důvod nejedná.
Naopak rozhodnutí shromáždění má racionální jádro, když už chcete služby rozpočítávat podle něčeho jiného než jsou m2 jednotky. Pejskaři určitě častěji jezdí výtahem a více svítí ve společných prostorách.
U nás neměřené služby rozpočítáváme podle velikosti jednotky a takovéto spory nemáme.
Hezký den!
Jirko,
zda to dává smysl Vám není až tak důležité.
Jsem praktik. Vím, že případný spor o výši úroků se za několik let dostane k NS senátu, kde působí JUDr. Brzobohatá.
Její názor zde uvedl Lester:
“Byl jsem na školení agentury Bova Polygon, kde přednášela soudkyně NS JUDr. Brzobohatá, která se přikláněla k názoru, že uplatnit lze spíše úroky na spořících účtech. Odůvodňovala to tím, že nelze spravedlivě požadovat po pronajímateli, aby platil vyšší úrok, než jaký sám může na trhu získat (tzv. dobré mravy). Úroky na spořácích jsou aktuálně okolo 1 %.”
Ale máme svobodu, záleží pouze na Vás, jak se rozhodnete.
Hezký tropický den!
Pane Malý,
omezím se jen na 2 připomínky.
K bodu 2)
Není pravda, že “Nové stanovy můžete….zveřejňovat pouze jako změnu starých”.
Nové stanovy se musí ukládat v úplném znění do sbírky listin viz § 66/a zákona č. 304/2013 Sb.
Praktické je pro jednání shromáždění předložit návrh změn stanov a úplné znění stanov po změně.
K bodu 3)
Není pravdou, že o změně stavby nerozhoduje shromáždění.
Do správy domu podle § 1189/1 NOZ patří mj. změny společných částí a změna užívání. K tomu byly SVJ ustaveny.
O opravě a stavebních úpravách společných částí rozhoduje podle § 1208/f/7 NOZ shromáždění.
Jenom blázen by si dal do stanov 100%, to se pak už nic na společných částech nedá udělat.
Hezký den!