výbor SVJ

povinnosti člena statutárního orgánu • péče řádného hospodáře • povinnost náhrady vzniklé škody

Odpovědnost statutárního orgánu

Povinností člena statutárního orgánu je především při právním jednání postupovat s péčí řádného hospodáře, tedy funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. S povinností chovat se při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře je pak spojena odpovědnost členů výboru za škodu způsobenou při výkonu jejich funkce. NOZ zakotvuje tzv. vyvratitelnou právní domněnku, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

• Dle § 159 nového občanského zákoníku koná s péčí řádného hospodáře ten, kdo svoji funkci člena voleného orgánu vykonává s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
• Pro účely obchodních korporací pak zákon o obchodních korporacích v § 51 uvádí, že pečlivě s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu právnické osoby. Byť § 51 ZOK upravuje postavení členů statutárních orgánů obchodních korporací (tedy např. členů představenstva akciové společnosti nebo jednatelů společností s ručením omezeným), jsem toho názoru, že definici pravidla tzv. podnikatelského úsudku, tedy jednat informovaně a v obhajitelném zájmu právnické osoby, je možno v podstatě aplikovat i na členy výborů SVJ.
• V § 159 NOZ je zaktovena tzv. vyvratitelná právní domněnka, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Součástí péče řádného hospodáře je tedy i schopnost rozpoznat, které činnosti již není člen voleného orgánu schopen vykonávat, či které potřebné znalosti a dovednosti nemá. Pokud z toho nevyvodí důsledky, tedy takovou funkci člena voleného orgánu přijme, resp. v ní setrvává, zakládá ustanovení § 159 odst. 1 vyvratitelnou právní domněnku, podle které takový člen voleného orgánu právnické osoby jedná nedbale.
• Pokud tedy člen voleného orgánu způsobil právnické osobě při výkonu funkce škodu, přičemž nebyl schopen tuto funkci vykonávat, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, má se za to, že jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře. Nebude- li tato domněnka tímto členem voleného orgánu vyvrácena, bude takový člen voleného orgánu povinen nahradit vzniklou škodu (samozřejmě budou-li splněny ostatní podmínky odpovědnosti).
• Členové výboru jsou samozřejmě odpovědní za své jednání po celou dobu jejich členství ve výboru.

Péče řádného hospodáře

1. Znamená, že výkon funkce člena statutárního orgánu, musí být vykonáván řádně, což je podmíněno splněním dvou hlavních faktorů a to:
   a) s nezbytnou loajalitou (pod kterou je také možné zahrnout např. povinnost mlčenlivosti, střet zájmů aj.)
   b) s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
2. Nový občanský zákoník ukládá povinnost členovi jakéhokoliv voleného orgánu vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Funkci tedy musí vykonávat s loajalitou, pečlivostí a potřebnými znalostmi.
3. Jedná-li člen voleného orgánu v souladu s pravidlem podnikatelského úsudku, tedy loajálně, v obhajitelném zájmu obchodní korporace a informovaně, nemůže být postižen za porušení péče řádného hospodáře, a to ani v případě, že jeho jednání nevede k prospěchu společenství. Člen voleného orgánu nenese odpovědnost za výsledek.

Podnikatelský úsudek

1. ZOK zavedl pojem tzv. podnikatelského úsudku (§ 51 a násl.). Tím je míněna povinnost jednat za obchodní korporaci loajálně, pečlivě a informovaně. Pokud člen statutárního orgánu neučiní vše potřebné k odvrácení úpadku družstva, může ho soud dokonce učinit ručitelem za dluhy družstva

Aktualizováno: 4. 12. 2016

kdo rozhoduje o odměně členů výboru SVJ

U společenství vlastníků jednotek podle ustanovení § 1208 písm. c) občanského zákoníku náleží rozhodování o výši odměn členů volených orgánů do výlučné působnosti shromáždění. Nárok na odměnu se v daném případě dokládá zápisem ze schůze shromáždění obsahujícím usnesení, jímž bylo o výši odměn rozhodnuto.

Pokud v praxi dojde k tomu, že shromáždění rozhodne o celkové odměně všech členů voleného orgánu a přímé členění odměny na jednotlivé osoby ponechá na rozhodnutí tohoto voleného orgánu, pak se pro doložení nároku na odměnu užije rovněž zápis z jednání voleného orgánu obsahující odpovídající usnesení.

Aktualizováno: 12. 3. 2017

doba nočního klidu • rušení nočního klidu • který zákon se vztahuje k rušení nočního klidu • postih za rušení nočního klidu • hlučný nájemník

Co je to doba nočního klidu a kde je zakotvena?

Doba nočního klidu je definována zákonem o přestupcích č. 200/1990 Sb., o přestupcích jako doba od 22. do 6. hodiny. Zákonem stanovená doba nočního klidu tedy platí na celém území obce (respektive platí automaticky ze zákona na celém území ČR) bez ohledu na to, zda obec vydala či nevydala svou obecně závaznou vyhlášku o rušení nočního klidu.

Co lze považovat za rušení nočního klidu?

Za rušení nočního klidu běžně považujeme hluk v noci, který nás obtěžuje a zasahuje do stanovené doby nočního klidu. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.

Rodinné oslavy a doba nočního klidu

O své oslavy a jiné soukromé události se nemusíte obávat. Mohou se konat i po 22. hodině, pokud neporušují noční klid. Nepodléhají ani oznamovacímu režimu vůči obci.

Za nedodržování nočního klidu počítejte s postihem

Zákon o přestupcích stanovuje, že za přestupek se považuje rušení nočního klidu, který je vymezen dobou od 22. do 6. hodiny, a to se vztahuje jak na naše osobní oslavy, tak i na pořádané akce, kterým nebyla udělena výjimka z nočního klidu.

Za rušení nočního klidu lze uložit tyto sankce:

a) napomenutí

b) pokutu do 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku do 15 000 Kč

c) zákaz činnosti

d) propadnutí věci

e) zákaz pobytu

Pronájem bytu a hlučný nájemník

U rušení nočního klidu, kterých se dopouštějí uživatelé bytů v pronájmu je žádoucí, abyste kontaktovali jeho vlastníka, který tento byt pronajímá a vyzvali ho k nápravě. Pokud problémy přetrvávají, může mu dát majitel výpověď z bytu.

Aktualizováno: 18. 1. 2017

co to je nechráněná úniková cesta • kde se v domě nacházejí nechráněné únikové cesty

Definice nechráněné únikové cesty

Nechráněná úniková cesta je každý trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty.

Laicky řečeno každá chodba, schodiště spojnice atd. která vede ven z objektu nebo do chráněné únikové cesty bez možnosti ji snadno odvětrat od zplodin hoření a ochránit ji od vlivů požáru, vysokých teplot.

Nechráněná úniková cesta netvoří samostatný požární úsek

Nechráněná úniková cesta není tedy od jiných požárních úseků oddělena požárně dělícími konstrukcemi s předepsanou odolností, protipožárními uzávěry (tzn. protipožárními dveřmi, protipožárními klapkami ve vzduchotechnice, protipožárními technologickými prostupy skrze stěny atd). Člověk v nechráněné únikové cestě je ohrožen vlivy požáru. Tyto chodby mají určité mezní parametry, aby člověk snadno a rychle zvládl opustit ohrožený prostor.

Více o podrobnostech naleznete v ČSN 73 08 02 Požární odolnost staveb – nevýrobní objekty.

Aktualizováno: 9. 1. 2017

jaká jsou práva a povinnosti kontrolní komise • revizor SVJ • volba kontrolní komise • Musí být kontrolní komise zřízena? • délka funkčního období kontrolní komise

Jaká jsou práva a povinnosti kontrolní komise

Kontrolní komise je fakultativním kontrolním orgánem společenství, který je oprávněn kontrolovat činnost společenství a projednávat stížnosti jeho členů na činnost společenství nebo jeho orgánů. Kontrolní komise nebo její pověřený člen je oprávněn nahlížet do účetních a jiných dokladů společenství a vyžadovat od výboru nebo předsedy společenství potřebné informace pro svou kontrolní činnost. Kontrolní komise odpovídá pouze shromáždění a je nezávislá na ostatních orgánech společenství.

Podmínkou členství je pouze plná svéprávnost a bezúhonnost, stanovy společenství však mohou vymezit další podmínky způsobilosti.

Revizor SVJ

Kontrolní funkci může vykonávat i jednotlivec – revizor SVJ. Opět se jedná se o fakultativní kontrolní orgán společenství. Revizor musí mít jasně stanovené kompetence ve stanovách a musí být zapsán do veřejného rejstříku.Pravomoci kontrolního orgánu (revizora), jeho práva a povinnosti, náplň činnosti, počet členů, a způsob obsazování funkcí v tomto orgánu by měly určovat jednoznačně stanovy.

Volba kontrolní komise

Kontrolní komise může, nebo nemusí být zřízena. Pokud je však zřízena, musí být ve stanovách jasně určena její pravomoc a působnost.

Kontrolní komisi volí shromáždění stejným způsobem, jakým se volí výbor. Ze svých členů volí kontrolní komise svého předsedu, který svolává a řídí jednání této komise.

Délka funkčního období

Délka funkčního období členů kontrolní komise není stanovena. Lze ji v podstatě tedy určit jakkoliv, nicméně platí, že pokud není určena, je délka funkčního období pětiletá.

Aktualizováno: 29. 12. 2016

Kontakty

Změnastanov.cz

podmínky pro instalaci kamerového systému • ochrana osobních údajů • souhlas s instalací kamerového systému • informační povinnost

Kde je možné kamerový systém instalovat?

Na počátku roku 2016 bylo zveřejněno Stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) ohledně kamerových systémů a ochrany osobních údajů, které upravovalo podmínky, za kterých je možné kamerový systém se záznamem v domě instalovat. Za splnění ve stanovisku uvedených pravidel lze instalovat kamerový systém v prostorách vstupních dveří, u dopisních schránek, v prostorách vedoucích k výtahu, ke schodištím, na schodištích, opláštění budov ad., pokud to vede k ochraně majetku, zdraví, nebo řeší problém s vandalismem.

Kamerové systémy v žádném případě nesmějí snímat vstupy do bytů.

Souhlas s instalací kamerového systému se záznamem

U obyvatel domu je nutné splnit informační povinnost (vyplývá především z § 11 odst. 1 a 2 zákona o ochraně osobních údajů), například prostřednictvím schůze shromáždění společenství vlastníků jednotek a následným vyvěšením nebo rozesláním informace o zpracování všem obyvatelům domu, a to ještě před zahájením zpracování.

„Souhlas většiny“, tj. usnesení společenství vlastníků jednotek či družstva k realizaci kamerového projektu, není kvalifikovaným souhlasem dotčených osob ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů (jedná se však o faktor zdůvodňující potřebnost kamerového systému). Souhlas se zpracováním osobních údajů je upraven ve stanovisku Úřadu č. 2/2008.

Souhlas obyvatel domu není pro instalaci kamerového systému nezbytně nutný v případech, kdy je možné doložit, že v domě docházelo k rizikovým situacím a že byly učiněny všechny jiné dostupné kroky k zajištění bezpečnosti a zdraví bydlících. Tím je myšleno odpovídající zabezpečení vstupu do domu – například čipovým systémem, včetně zabezpečení dalších rizikových míst – například mřížemi na suteréních oknech a podobně. V tom případě není nutné o umístění těchto bezpečnostních kamerových systémů nechávat hlasovat. Statutárnímu orgánu BD, ale i družstva ÚOOÚ ale doporučuje si takový souhlas od obyvatel opatřit.

Předejdou tím řadě problémů a především budou mít doklad o tom, že obyvatele domu řádně informovali. V této souvislosti ÚOOÚ upozorňuje, že zákon o ochraně osobních údajů vyžaduje, aby bylo možné souhlas po celou dobu prokázat – proto je doporučován písemný souhlas.

Přístup k záznamům z bezpečnostních kamer

Je nutno určit úzký okruh osob, jež mají k zařízení přístup a jimž jediným jsou známa hesla, dále vymezit případy, kdy tyto osoby mohou k záznamům přistupovat (většinou jen případy podezření z konkrétní trestné činnosti či přestupku a škody na majetku) a stanovit kompetence a postup, jak s nimi mohou nakládat včetně způsobu a dokumentování předání části záznamu dalším osobám (orgánům činným v trestním řízení, obecní policii, pojišťovně). Všechny přístupy k záznamům a operace s kamerovými záznamy musí být evidovány („logovány“), aby bylo zřejmé, kdo, kdy a z jakého důvodu do záznamů nahlížel. Jakýkoliv svévolný přístup ke kamerovému systému a jeho záznamům (a manipulace s nimi) mimo stanovený bezpečnostní režim, bez důvodu prověření konkrétního incidentu, je deliktem podle zákona o ochraně osobních údajů pod pokutou až 5 mil. Kč.

Povinnost informace o monitorování prostoru

Provozovatel kamerového systému se záznamem je povinen oznámit svůj záměr tzpracovávání osobních údajů Úřadu postupem podle § 16 zákona o ochraně osobních údajů. To musí proběhnout před spuštěním monitorování. Registraci je možno provést prostřednictvím formuláře, který je dostupný na stránkách uoou.cz. Chybějící registrace je sama o sobě důvodem pro udělení sankce.

Druhou povinností je grafická nebo slovní informace o monitorování prostoru, umístěná na viditelném místě tak, aby byl jakýkoliv příchozí o této skutečnosti informován.

Aktualizováno: 22. 10. 2016

iRádce

Jak můžeme zvýšit bezpečnost svého domu?

chráněná úniková cesta – jak ji poznáme • rozlišení chráněných únikových cest

Definice chráněné únikové cesty

Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí na volné prostranství a tvořící samostatný požární úsek, chráněný proti vlivům požáru (zplodinám hoření, vysokým teplotám, studenému kouři) požárně dělícími konstrukcemi v souladu s předepsanými požadavky. Osoby vycházející na volné prostranství nesmí být ohroženy požárem či jeho důsledky.

Jaké podmínky musí splňovat chráněná úniková cesta

Chráněné únikové cesty jsou samostatným požárním úsekem, který lze snadno odvětrat a to buď přirozeně okny, průduchy případně jinými větracími otvory nebo nuceně za pomoci ventilátoru jakožto požárně bezpečnostního zařízení (PBZ).

V chráněných únikových cestách nesmí být žádné požární zatížení, kromě konstrukcí oken, dveří. (více ČSN 73 08 02)
Tyto cesty jsou samozřejmě bezpečnější.
Za trvale volný se považuje komunikační prostor, v němž není umístěn žádný materiál nebo zařízení bránící úniku osob.

Chráněné únikové cesty rozdělujeme do různých kategorií dle parametrů (požadavků) na bezpečnost.
Typ A
Typ B
Typ C

Více o podrobnostech naleznete v ČSN 73 08 02 Požární odolnost staveb – nevýrobní objekty.

Aktualizováno: 9. 1. 2017

co to je hlasování per rollam • kdy je možné hlasovat per rollam • podmínky pro hlasování per rollam

Per rollam = Rozhodnutí mimo zasedání

Nový občanský zákoník nově zavádí možnost usnesení vlastníků i mimo shromáždění, a to v písemné formě, tzv. způsobem per rollam. Základem rozhodování spoluvlastníků by i nadále mělo být zasedání shromáždění. Pokud se ale stane, že svolané shromáždění nebude usnášeníschopné, zákon nyní umožňuje rozhodování mimo shromáždění ve všech případech. Tento způsob se může týkat například i volby statutárního orgánu, změny stanov nebo větších stavebních úprav.

Návrh musí být učiněn v písemné formě a to do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno. Vlastníkům musí být dodány podklady pro rozhodnutí. Vlastník jednotky, který s návrhem souhlasí, se podepíše vlastní rukou na listinu obsahující plné znění návrhu usnesení.

V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy. Stanovy mohou zakotvit, že lze rozhodnout mimo zasedání ve všech věcech.

Ve kterých případech je hlasování per rollam vhodné?

V praxi se jedná o velmi oblíbený a užitečný nástroj, jak řešit situace, kdy se členové nejsou schopni sejít v dostatečném počtu, aby bylo shromáždění usnášeníschopné.

Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Co musí zápis per rollam obsahovat?

Návrh na rozhodnutí mimo zasedání musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit.

K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.

Aktualizováno: 29. 12. 2016

Kontakty

Změnastanov.cz

Je domovní řád povinný? • co má obsahovat domovní řád • kdo je povinen se jím řídit • vzor domovního řádu • porušování domovního řádu • umístění domovního řádu

• Žádný zákonný předpis nestanoví SVJ povinnost vydat domovní řád a záleží na jednotlivých SVJ, zda pravidla pro chování, provoz a využívání prostor v domě touto formou upraví.
• Ke schválení domovního řádu tak postačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných vlastníků.
• Domovní řád je jedním ze základních dokumentů, které upravují život ve společenství vlastníků jednotek. Společenství v něm upravuje především otázky užívání společných prostor a pravidla chování. Některá ustanovení, která odpovídají domovnímu řádu, musí být podle nového občanského zákoníku upravena i ve stanovách, ale to neznamená, že by domovní řády ztrácely smysl. Ve stanovách je vhodné upravit nejdůležitější pravidla a jednotlivosti ponechat na domovním řádu.
• Povinnost řídit se pravidly domovního řádu mají nejen vlastníci bytů, ale i jejich nájemci, podnájemci a návštěvy.
• V domovním řádu je vhodné upravit především užívání společných částí co do dodržování nočního klidu, chování a venčení zvířat, požární ochrany, bezpečnosti domu (dovírání dveří atd.), použití klíčů ke společným prostorám, preventivní povinnosti ochrany společného majetku a podobná ustanovení.
• V domovním řádu je rovněž možné upravit i postup při jeho porušení – tedy zda má výbor oprávnění udělit pokuty a jak má případně dodržování domovního řádu vymáhat.
• Vzor domovního řádu vám může poskytnou váš správce majetku, s ním je také možné konzultovat případné úpravy.
• Domovní řád by měl být umístěn ve vstupních prostorách domu.

Aktualizováno: 10. 3. 2017

KONTAKTY

SVJprávník.cz