Plná moc

k čemu slouží plná moc • forma plné moci • akceptace plné moci • plná moc na shromáždění SVJ • hlasování na základě plné moci • kdy zaniká plná moc

Plná moc

Plná moc je jednostranné potvrzení, že smluvní zastoupení bylo ujednáno a vzniklo. Osoba, která na základě plné moci někoho jiného zastupuje, se nazývá „zmocněnec“ a ten, který uděluje plnou moc, se nazývá „zmocnitel“.
Zmocněncem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Fyzická osoba je jako zmocněnec povinna jednat zásadně osobně, za právnickou osobu jednají v první řadě její statutární orgány.
Z úkonů zmocněnce v rámci udělené plné moci je zavázán přímo zmocnitel. Pokud by byly meze plné moci překročeny a zmocnitel zmocněncovo jednání bez zbytečného odkladu neschválil, je zavázán sám zmocněnec.

Forma plné moci

Plnou moc lze udělit ústně či písemně. Písemná plná moc musí být jen tehdy, pokud písemnou formu vyžadují i následné právní úkony zmocněnce, při kterých jedná nebo pokud jde o tzv. generální plnou moc, na základě které je zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele ve všech věcech. A protože jde o osvědčení třetím osobám, postačí, pokud obsahuje pouze podpis zmocnitele a není nutné, aby obsahovala i výslovnou akceptaci ze strany zmocněnce.
Podpis musí být úředně nebo notářsky ověřen jen tehdy, pokud to výslovně požaduje zákon.
Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat plnou moc, ale může se se zmocněncem dohodnout na podmínkách, za kterých je možné plnou moc odvolat. Z jiného důvodu je možné plnou moc odvolat jen v případě, že by šlo o zvláště závažný důvod.

Akceptace plné moci

V některých případech se můžete setkat s plnou mocí, na které je uvedena akceptace – tedy stvrzení, že plnou moc přijímáte. Platnost plné moci je ale i bez tohoto doplnění. Akceptace byla součástí udělení plné moci dříve, dnes při běžném zastupování není žádnou legislativou vyžadována.

Plná moc na shromáždění SVJ

Možnost zplnomocnění třetí osoby pro jednání na shromáždění SVJ musí být zakotvena ve stanovách společenství, jinak není zplnomocnění možné.
Stanovy by tedy taktéž měly určovat formu plné moci. Pokud není forma plné moci blíže specifikovaná ve stanovách, pak zákon říká, že „vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma (např. notářský zápis), udělí se plná moc v téže formě.“
Praxe SVJ je obvykle taková, že k pozvánce poskytnou členům také formulář plné moci pro případ, že se člen nedostaví na shromáždění. Aby jeho hlasy mohly být započteny jako přítomné a aby bylo možné pomocí nich hlasovat, udělí jiné osobě za tímto účelem plnou moc.
Platí tedy, že jediný vlastník jednotky, který se na shromáždění nedostaví, udělí plnou moc jiné osobě (nemusí jím být pouze jiný vlastník), má tedy právo plnou moc udělit, jinak jeho hlasy nebudou moci vykonávat hlasovací právo.
Co se týká účasti manželů, kteří jsou vlastníky jednotky ve společném jmění manželů a současně společnými členy SVJ – tito se dostaví buďto osobně, případně dostaví-li se pouze jeden z nich, opatří si na shromáždění plnou moc od druhého manžela

Co má obsahovat plná moc

  • Osobu zmocnitele, včetně jeho jména, rodného čísla a bydliště >Osobu zmocněnce, včetně jeho jména, rodného čísla a bydliště
  • Pokud se jedná o právnickou osobu, tak její název, sídlo, IČ, a jméno osoby oprávněné jednat za společnost
  • Přesnou formulaci v čem je zmocněnec oprávněn zmocnitele zastupovat
  • Datum udělení plné moci
  • Podpis zmocnitele

Kdy zaniká plná moc

Jsou-li provedena právní jednání pro která byla udělena
Zmocněnec plnou moc vypoví
Zmocnitel plnou moc odvolá nebo zmocněnec nebo zmocnitel zemře

Aktualizováno: 15. 2. 2017

Kontakty

SVJprávník.cz

Odpovědnost statutárního orgánu

povinnosti člena statutárního orgánu • péče řádného hospodáře • povinnost náhrady vzniklé škody

Odpovědnost statutárního orgánu

Povinností člena statutárního orgánu je především při právním jednání postupovat s péčí řádného hospodáře, tedy funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. S povinností chovat se při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře je pak spojena odpovědnost členů výboru za škodu způsobenou při výkonu jejich funkce. NOZ zakotvuje tzv. vyvratitelnou právní domněnku, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

  • Dle § 159 nového občanského zákoníku koná s péčí řádného hospodáře ten, kdo svoji funkci člena voleného orgánu vykonává s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
  • Pro účely obchodních korporací pak zákon o obchodních korporacích v § 51 uvádí, že pečlivě s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu právnické osoby. Byť § 51 ZOK upravuje postavení členů statutárních orgánů obchodních korporací (tedy např. členů představenstva akciové společnosti nebo jednatelů společností s ručením omezeným), jsem toho názoru, že definici pravidla tzv. podnikatelského úsudku, tedy jednat informovaně a v obhajitelném zájmu právnické osoby, je možno v podstatě aplikovat i na členy výborů SVJ.
  • V § 159 NOZ je zaktovena tzv. vyvratitelná právní domněnka, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Součástí péče řádného hospodáře je tedy i schopnost rozpoznat, které činnosti již není člen voleného orgánu schopen vykonávat, či které potřebné znalosti a dovednosti nemá. Pokud z toho nevyvodí důsledky, tedy takovou funkci člena voleného orgánu přijme, resp. v ní setrvává, zakládá ustanovení § 159 odst. 1 vyvratitelnou právní domněnku, podle které takový člen voleného orgánu právnické osoby jedná nedbale.
  • Pokud tedy člen voleného orgánu způsobil právnické osobě při výkonu funkce škodu, přičemž nebyl schopen tuto funkci vykonávat, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, má se za to, že jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře. Nebude- li tato domněnka tímto členem voleného orgánu vyvrácena, bude takový člen voleného orgánu povinen nahradit vzniklou škodu (samozřejmě budou-li splněny ostatní podmínky odpovědnosti).
  • Členové výboru jsou samozřejmě odpovědní za své jednání po celou dobu jejich členství ve výboru.

Péče řádného hospodáře

  1. Znamená, že výkon funkce člena statutárního orgánu, musí být vykonáván řádně, což je podmíněno splněním dvou hlavních faktorů a to:
    a) s nezbytnou loajalitou (pod kterou je také možné zahrnout např. povinnost mlčenlivosti, střet zájmů aj.)
    b) s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
  2. Nový občanský zákoník ukládá povinnost členovi jakéhokoliv voleného orgánu vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Funkci tedy musí vykonávat s loajalitou, pečlivostí a potřebnými znalostmi.
  3. Jedná-li člen voleného orgánu v souladu s pravidlem podnikatelského úsudku, tedy loajálně, v obhajitelném zájmu obchodní korporace a informovaně, nemůže být postižen za porušení péče řádného hospodáře, a to ani v případě, že jeho jednání nevede k prospěchu společenství. Člen voleného orgánu nenese odpovědnost za výsledek.

Podnikatelský úsudek

  1. ZOK zavedl pojem tzv. podnikatelského úsudku (§ 51 a násl.). Tím je míněna povinnost jednat za obchodní korporaci loajálně, pečlivě a informovaně. Pokud člen statutárního orgánu neučiní vše potřebné k odvrácení úpadku družstva, může ho soud dokonce učinit ručitelem za dluhy družstva

Aktualizováno: 4. 12. 2016

Odměny členů volených orgánů v SVJ

kdo rozhoduje o odměně členů výboru SVJ

U společenství vlastníků jednotek podle ustanovení § 1208 písm. c) občanského zákoníku náleží rozhodování o výši odměn členů volených orgánů do výlučné působnosti shromáždění. Nárok na odměnu se v daném případě dokládá zápisem ze schůze shromáždění obsahujícím usnesení, jímž bylo o výši odměn rozhodnuto.

Pokud v praxi dojde k tomu, že shromáždění rozhodne o celkové odměně všech členů voleného orgánu a přímé členění odměny na jednotlivé osoby ponechá na rozhodnutí tohoto voleného orgánu, pak se pro doložení nároku na odměnu užije rovněž zápis z jednání voleného orgánu obsahující odpovídající usnesení.

Aktualizováno: 12. 3. 2017

Noční klid

doba nočního klidu • rušení nočního klidu • který zákon se vztahuje k rušení nočního klidu • postih za rušení nočního klidu • hlučný nájemník

Co je to doba nočního klidu a kde je zakotvena?

Doba nočního klidu je definována zákonem o přestupcích č. 200/1990 Sb., o přestupcích jako doba od 22. do 6. hodiny. Zákonem stanovená doba nočního klidu tedy platí na celém území obce (respektive platí automaticky ze zákona na celém území ČR) bez ohledu na to, zda obec vydala či nevydala svou obecně závaznou vyhlášku o rušení nočního klidu.

Co lze považovat za rušení nočního klidu?

Za rušení nočního klidu běžně považujeme hluk v noci, který nás obtěžuje a zasahuje do stanovené doby nočního klidu. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.

Rodinné oslavy a doba nočního klidu

O své oslavy a jiné soukromé události se nemusíte obávat. Mohou se konat i po 22. hodině, pokud neporušují noční klid. Nepodléhají ani oznamovacímu režimu vůči obci.

Za nedodržování nočního klidu počítejte s postihem

Zákon o přestupcích stanovuje, že za přestupek se považuje rušení nočního klidu, který je vymezen dobou od 22. do 6. hodiny, a to se vztahuje jak na naše osobní oslavy, tak i na pořádané akce, kterým nebyla udělena výjimka z nočního klidu.

Za rušení nočního klidu lze uložit tyto sankce:

a) napomenutí

b) pokutu do 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku do 15 000 Kč

c) zákaz činnosti

d) propadnutí věci

e) zákaz pobytu

Pronájem bytu a hlučný nájemník

U rušení nočního klidu, kterých se dopouštějí uživatelé bytů v pronájmu je žádoucí, abyste kontaktovali jeho vlastníka, který tento byt pronajímá a vyzvali ho k nápravě. Pokud problémy přetrvávají, může mu dát majitel výpověď z bytu.

Aktualizováno: 18. 1. 2017

Nechráněná úniková cesta

co to je nechráněná úniková cesta • kde se v domě nacházejí nechráněné únikové cesty

Definice nechráněné únikové cesty

Nechráněná úniková cesta je každý trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty.

Laicky řečeno každá chodba, schodiště spojnice atd. která vede ven z objektu nebo do chráněné únikové cesty bez možnosti ji snadno odvětrat od zplodin hoření a ochránit ji od vlivů požáru, vysokých teplot.

Nechráněná úniková cesta netvoří samostatný požární úsek

Nechráněná úniková cesta není tedy od jiných požárních úseků oddělena požárně dělícími konstrukcemi s předepsanou odolností, protipožárními uzávěry (tzn. protipožárními dveřmi, protipožárními klapkami ve vzduchotechnice, protipožárními technologickými prostupy skrze stěny atd). Člověk v nechráněné únikové cestě je ohrožen vlivy požáru. Tyto chodby mají určité mezní parametry, aby člověk snadno a rychle zvládl opustit ohrožený prostor.

Více o podrobnostech naleznete v ČSN 73 08 02 Požární odolnost staveb – nevýrobní objekty.

Aktualizováno: 9. 1. 2017

Kontrolní komise v SVJ

jaká jsou práva a povinnosti kontrolní komise • revizor SVJ • volba kontrolní komise • Musí být kontrolní komise zřízena? • délka funkčního období kontrolní komise

Jaká jsou práva a povinnosti kontrolní komise

Kontrolní komise je fakultativním kontrolním orgánem společenství, který je oprávněn kontrolovat činnost společenství a projednávat stížnosti jeho členů na činnost společenství nebo jeho orgánů. Kontrolní komise nebo její pověřený člen je oprávněn nahlížet do účetních a jiných dokladů společenství a vyžadovat od výboru nebo předsedy společenství potřebné informace pro svou kontrolní činnost. Kontrolní komise odpovídá pouze shromáždění a je nezávislá na ostatních orgánech společenství.

Podmínkou členství je pouze plná svéprávnost a bezúhonnost, stanovy společenství však mohou vymezit další podmínky způsobilosti.

Revizor SVJ

Kontrolní funkci může vykonávat i jednotlivec – revizor SVJ. Opět se jedná se o fakultativní kontrolní orgán společenství. Revizor musí mít jasně stanovené kompetence ve stanovách a musí být zapsán do veřejného rejstříku.Pravomoci kontrolního orgánu (revizora), jeho práva a povinnosti, náplň činnosti, počet členů, a způsob obsazování funkcí v tomto orgánu by měly určovat jednoznačně stanovy.

Volba kontrolní komise

Kontrolní komise může, nebo nemusí být zřízena. Pokud je však zřízena, musí být ve stanovách jasně určena její pravomoc a působnost.

Kontrolní komisi volí shromáždění stejným způsobem, jakým se volí výbor. Ze svých členů volí kontrolní komise svého předsedu, který svolává a řídí jednání této komise.

Délka funkčního období

Délka funkčního období členů kontrolní komise není stanovena. Lze ji v podstatě tedy určit jakkoliv, nicméně platí, že pokud není určena, je délka funkčního období pětiletá.

Aktualizováno: 29. 12. 2016

Kontakty

Změnastanov.cz

Kaskádová kotelna

výkon kaskádové kotelny • umístění závěsných kondenzačních kotlů • kolik kaskádové kotelny ušetří

Kaskádová kotelna je spojení několika malých plynových kotlů do jednoho celku. Předností je široká modulace výkonu kotelny (například 13 až 720 kW) – přidáním, či odebráním kotle. Používány jsou závěsné kondenzační kotle.

Jedná se o inteligentní systém pro vytápění a přípravu teplé vody, umožňující aktuálně upravovat výkon kotlů. Cílem je omezit provozní náklady a ztráty, které vznikají zbytečným přetápěním a cyklováním zdroje tepla.

Instalací kaskádové kotelny je možné ušetřit 30 – 40 % nákladů za teplo oproti centrálnímu zdroji či starým stacionárním kotlům. Nezanedbatelnou výhodou je i malý prostor, na kterém jsou kotelny instalovány, jedná se řádově o metry čtvereční. I umístění kotelny v budově je variabilní, i když v naprosté většině případů jsou kotle instalovány v suterénních, případně přízemních prostorách. Díky malé velikosti i hmotnosti závěsných kondenzačních kotlů v poslední době přibývá realizací, kdy je kaskádová kotelna umístěna v podkroví. Výhodou tohoto způsobu umístění kotelny je zejména jednoduchá a nenákladná instalace odvodu spalin mimo budovu.

Aktualizováno: 14. 10. 2016