Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Lucie,
předpokládám, že DPP jsou za výkon funkce člena orgánu.
Již rozsudek VS v Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21.4.1994 uvádí, že na výkon funkce člena orgánu nelze uzavřít smlouvu podle zákoníku práce, tedy ani DPP.
Tento názor potvrdilo několik rozsudků Nejvyššího soudu a několik usnesení Ústavního soudu.
Při nezměněném právním stavu však Ústavní soud změnil výklad o 180 stupňů a v Nálezu I. ÚS 190/15 ze dne 13.9.2016 připouští, že i na výkon funkce může být ujednán režim podle zákoníku práce.
Názor změnil i velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11.4.2018 a odchýlil se od závěrů rozsudků NS z předchozích let a to tak, že že si orgán obchodní korporace a člen orgánu mohou svůj vztah ujednat v režimu zákoníku práce. Nicméně nadále NS tvrdí, že “Takové ujednání však z jejich vztahu (jde-li o výkon činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu) neučiní vztah pracovně právní, i nadále půjde o vztah obchodněprávní…” (To má zásadní význam u členů orgánů, kteří když jsou plátci DPH a kteří musí svou odměnu od příštího roku zatěžovat DPH, viz NSS č.j. 2 Afs 100/2016 z 22.11.2016, ale na to se asi neptáte.)
Zda to musí být odměna za výkon funkce nebo zda to může být DPP v tomto rozsudku není uvedeno.
Není pravda, že mezi odměnou za výkon funkce a DPP není rozdíl, u DPP do 10 000 Kč/měsíc neplatíte sociální a zdravotní a to je sakra rozdíl. DPP zdaňované srážkovou daní je pro členy orgánů samozřejmě také administrativně výhodnější, nemusí podávat daňové přiznání.
Pokud stanovy obecně hovoří, že členové KK mají nárok na odměny, tak k tomu musí být ještě rozhodnutí členské schůze, která by stanovila jak velké odměny mají být.
S ohledem na mimořádně velkou zodpovědnost podle § 159 NOZ doporučuji si odměny “nárokovat”.
Hezký den!
Olo,
žádný předpis to nezakazuje. Pokud není takový zákaz ve Vašich stanovách, tak je to možné.
Hezký den!
Pane Černý,
já bych to tak jednoznačně neviděl.
Jednak pokud pozemek patří SVJ, tak se nejedná o společnou část nemovitosti.
Hlavně však § 1067 NOZ stanoví, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Takže SVJ se řádně nestaralo o svůj majetek a mělo by nést i náklady se spadlým stromem.
Nechci předjímat, jak by rozhodl český soud.
Hezký den!
Ugo,
nedoporučuji, u soudu byste asi prohrál.
Shromáždění a per rollam jsou dva způsoby hlasování stojící vedle sebe.
Doporučuji plnou moc, ve které by zmocnitel zavázal zmocněnce, jak má hlasovat v jednotlivých bodech jednání shromáždění.
Hezký den!
Zdenku,
to je otázka na kterou není univerzální odpověď.
Prodejci těchto zařízení Vám snesou celou řadu důvodů, proč bez nich nemůžete existovat.
Já bydlím ve 4 patře osmipodlažního domu a tak nebezpečí vniknutí okny je prakticky nulová. Mám jenom bezpečnostní dveře. Nabídka je na internetu.
Pohybové senzory má kolegyně. Asi je má nekvalitní nebo špatně seřízené, protože po nějaké době reagují i na letící mouchu a informace, že se něco v bytě hýbe jí chodí na mobil. Sousedé si již zvykli a tak nereagují. Nereagovali by i pokud by se jí někdo do bytu vloupal. Pak se seřízení senzorů upraví a falešné zprávy nějakou dobu nechodí.
Detektory kouře považuji za zbytečnost. Případnému ohni nejspíš nezabrání. To je lepší pojištění domácnosti.
Ale je to velmi individuální.
Hezký den!
Pane Patočko,
dovolím si drobné upřesnění. Nejedná se o směrnici ale o Nařízení 2016/679, které je přímo účinné na území ČR a vlastně žádný prováděcí předpis nepotřebuje.
Nicméně poslanci od zítřka budou projednávat sněmovní tisk 138 ve druhém čtení jako zcela nový Zákon o zpracování osobních údajů, který nahradí zákon 101/2000 Sb., nejedná se tedy o jeho novelu.
ST 138 má 160 stran a tak jsem ho jen prolistoval. Nedomnívám se, že by řešil automatizovaný sběr dat o službách v bytových domech. Domnívám se, že sběr dat jednou ročně i třeba každou hodinu podle Nařízení podléhá stejné ochraně.
Hezký den!
1 uživatel poděkoval za odpověď.
Břetislave,
souhlasím s panem Coufalem.
Nemáte pravdu v tom, že § 1177 NOZ řeší rozúčtování služeb. Toto ustanovení požaduje sdělovat SVJ osoby, které v souhrnu bydlí v bytě nejméně 3 měsíce v jednom kalendářním roce.
Pro rozúčtování se však sledují osoby podle § 2/g/2 zákona č. 67/2013 Sb., tj. osoby, které budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Jak vidíte jedná se o zcela jinou definici. Takže mohu souhlasit s Vámi, že je chaos v českých předpisech.
V žádném případě se nejedná o obcházení předpisů.
Ale sledovat osoby rozhodné pro rozúčtování služeb je zejména ve větších SVJ či BD prakticky nemožné.
Přitom rozdíl mezi rozúčtováním podle m2 a podle osob je nevýznamný. Předpokládám, že hlavní výdaje za služby tj. teplo, teplou a studenou vodu neděláte podle m2.
Hezký den!
Václave,
u pronajímání bytu nájemníkovi skutečně nic není do toho, kolik platíte na SVJ nebo BD na “studené metry”. Takovému nájemníkovi se vyhněte.
Něco jiného jsou služby. Ty se řídí zákonem 67/2013 Sb. Tam musíte ročně dělat vyúčtování služeb podle § 7 (kde uvidí Vaše náklady za služby) nebo můžete dohodnout paušální platbu podle § 9.
Hezký den!
Mku03375,
Vaše řešení má nevýhodu, že takových lidí asi nebude moc, zejména, pokud by nebyl honorován.
Možnost kooptace nebo mít zvoleného náhradníka, považuji z hlediska praxe za častější.
Hezký den!
Mku03375,
takový názor nemohl napsat právník, který si přečetl §1194/2 NOZ.
Je to jeden z nepravdivých mýtů o SVJ.
Hezký den!
Mku03375,
nesouhlasím, pokud myslíte § 1185 NOZ, tak ten se platí pouze na vztah k SVJ, nikoliv ke třetím osobám.
Proto trvám na své původní odpovědi.
Hezký den!
