Dobrý den,
dle §2257, odst. 2 NOZ nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Běžnou údržba a drobné opravy poté specifikuje Vámi uvedené nařízení vlády. Dle mého názoru by se tato výměna dala podřadit pod výčet drobných oprav obsažených v §4 tohoto nařízení a hradila byste ji tedy Vy jakožto nájemce. Nepojmenované opravy, které nespadají pod §4 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. hradí též nájemce, pokud cena opravy nepřekročí 1000 Kč (takto lze chápat i dvě různé časově navazující a související opravy jednoho zařízení, jejichž náklady v celkovém součtu překročí částku 1000 Kč).  Pamatujte však na to, že do celkové ceny se nezapočítávají vedlejší náklady na dopravu apod.

Dobrý den,
pronajímatel má povinnost Vám vrátit jistotu (kauci) i s úrokem. Jsem toho názoru, že i po převzetí nezúročené jistoty máte právo na úrok z ní. I kdybyste se teoreticky dohodli na neúročení jistoty, tak k takovýmto ujednáním se dle §2235 občanského zákoníku nepřihlíží, protože by toto ujednání zkracovalo Vaše práva jakožto nájemce.

Pokud pomineme, že úroky z jistoty lze ve smlouvě předem upravit, určují se ve smyslu §1802 občanského zákoníku na základě obvyklé výše úroku požadované bankami za úvěry v oblasti bydliště dlužníka (pronajímatel) v době, kdy byla nájemní smlouva uzavřena. Žádný právní předpis konkrétní výši úroků z jistoty nestanovuje, proto je nutno pro její určení použít postup, který jsem uvedl.

Dobrý den,
souhlasím s Pavlem a též nemám ponětí o předpisu, který by konkrétně vyvěšení domovního řádu nařizoval. Dle §1200, odst. 2, písm. f) občanského zákoníku má však SVJ povinnost do svých stanov zakotvit pravidla pro správu domu a pozemku a pro užívání společných částí, které musí dle §1176 každý vlastník jednotky dodržovat, pokud  s nimi byl seznámen, nebo je měl a mohl znát (dodržovat je musí i osoby, kterým vlastník umožnil vstup do bytu či domu). V praxi některá SVJ naplňují  ustanovení §1200 úpravou všech těchto pravidel prostřednictvím domovního řádu, či ve stanovách pouze upraví základní zásady a jednotlivosti ponechají na úpravě obsažené v domovním řádu. Aby však SVJ mohlo efektivně vymáhat dodržování pravidel pro správu domu a pozemku a pro užívání společných částí, není rozhodně od věci je vyvěsit na viditelném místě v domě, jakým je třeba Vámi zmíněný vestibul. V případě bytových družstev stanoví §731, odst.1, písm. b) zákona o obchodních korporacích povinnost uvést ve stanovách družstva podrobněji práva a povinnosti člena družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Co se týče vyvěšení těchto pravidel v prostorách domu, opět bych Vás odkázal na stanovy.

Dobrý den,

rušení sousedů sprchováním je poněkud specifický případ, ale vzhledem k této brzké ranní hodině a nedostatečnému odhlučnění v bytových domech může i tato činnost působit problémy. Jelikož se Vámi uvedená doba nachází v rozmezí stanoveného nočního klidu (22:00 – 6:00) a rušení je soustavné, nikoliv jednorázové, existuje možnost obrátit se na krajskou hygienickou stanici, ovšem není zaručeno, že rušení hlukem ze sprchy vyhodnotí jako překročení hlukových limitů. Pokud jakákoliv domluva selže, můžete na souseda podat tzv. sousedskou žalobu, jejímž právním základem je §1013 NOZ (Vlastník bytu nesmí v míře nepřiměřené místním poměrům např. hlukem obtěžovat souseda) a §1042 NOZ (Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje). Samozřejmě “místní poměry” jsou značně neurčitým pojmem a důležité by v tomto případě mohlo kupříkladu být, jestli hluk ze sprchy vadí i okolním sousedům, popřípadě jestli se podobně jako Váš soused nechová i někdo další a s tím související reakce okolních obyvatel domu na toto chování.

Dobrý den,

jak již bylo uvedeno v odpovědi výše, výstavba výtahu je zásadní a nákladnou změnou společných částí domu. Vzhledem k okolnostem by mělo být změněno prohlášení vlastníka (minimálně z důvodu změny výše příspěvků na správu domu a pozemku). Účinnou možnost obrany proti rozhodnutí shromáždění SVJ představuje ustanovení §1209 občanského zákoníku, které říká, že pokud je k tomu důležitý důvod, může vlastník jednotky navrhnout soudu, aby v dané záležitosti rozhodl. V rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. S návrhem soudu ale neotálejte, musí být podán do 3 měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl, nebo mohl dozvědět. Jinak toto právo zaniká.

Dobrý den,
předpokládám, že zmiňovaný majitel bytu je pronajímatelem a tudíž mu plyne z §7 zákona č. 67/2013 Sb. povinnost Vám doručit vyúčtování služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Pokud Vám pronajímatel do této doby vyúčtování nedoručil, máte za každý den jeho prodlení nárok na pokutu, jejíž výše je stanovena buď dohodou s alespoň 2/3 nájemců v domě, rozhodnutím družstva, popřípadě SVJ, maximálně však 50 Kč za každý započatý den prodlení (tato částka představuje i zákonnou výši, v případě, že chybí ujednání, či rozhodnutí). Zkuste proto nejprve pronajímatele písemně vyzvat k předložení vyúčtování a zaplacení pokuty. Jestliže Vám ho ani po této výzvě nepředloží, nezbude Vám, než podat žalobu.

Dobrý den,
jelikož kontrolní, resp. revizní komise není ze zákona povinně zřizovaný orgán společenství vlastníků, jsou pro jeho fungování klíčové právě stanovy, kde je komise zakotvena tak, jak jste uvedla a její postup proto není v rozporu se stanovami. Ve Vašem případě by bylo odpovídajícím dlouhodobějším řešením na shromáždění schválit změnu stanov, kde by se dále konkretizovala práva a povinnosti kontrolní komise, čímž by se do budoucna předešlo podobným nejasnostem. Pokud by předseda ani kontrolní komise situaci nijak neřešili a zjevně by přehlíželi zásadní problém, který jste zde uvedla, bylo by vhodné zvážit možnost jejich odvolání na shromáždění.