- This topic has 8 reakcí, 2 voices, and was last updated před 5 měsíci, 4 týdny by
.
-
Téma
-
Dobrý den, je pevně stanovený termín, do kdy musí být vyplaceny přeplatky z vyúčtování 2017? Děkuji za odpověď.
-
Reakce
-
-
Problematiku vyúčtování záloh za služby řeší zákon č. 67/2013 Sb., ve znění zákona 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. V § 7 je stanoveno, že skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, což je do konce dubna a přeplatek musí být vrácen nejpozději do konce srpna.
Reakce -
Problematiku vyúčtování záloh za služby řeší zákon č. 67/2013 Sb., ve znění zákona 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. V § 7 je stanoveno, že skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, což je nejpozději do konce dubna a přeplatek musí být vrácen nejpozději do konce srpna.
Reakce -
Problematiku vyúčtování záloh za služby řeší zákon č. 67/2013 Sb., ve znění zákona 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. V § 7 je stanoveno, že skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, což je nejpozději do konce dubna a přeplatek musí být vrácen nejpozději do konce srpna.
Reakce-
V § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (z. 104/2015 jej pouze mění) je to trochu jinak definováno:
<b style=”mso-bidi-font-weight: normal;”>(3)</b> Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Znamená to tedy, že pokud Vám bylo předáno vyúčtování služeb např. 31.3., potom finanční vyrovnání (tedy přeplatky i nedoplatky) musí být provedeno do 31.7., nikoliv do konce srpna.
Reakce
-
-
Jak se má člověk bránit, když mu majitel bytu nechce vyúčtování vůbec dát??
Reakce-
Dobrý den,
Reakce
předpokládám, že zmiňovaný majitel bytu je pronajímatelem a tudíž mu plyne z §7 zákona č. 67/2013 Sb. povinnost Vám doručit vyúčtování služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Pokud Vám pronajímatel do této doby vyúčtování nedoručil, máte za každý den jeho prodlení nárok na pokutu, jejíž výše je stanovena buď dohodou s alespoň 2/3 nájemců v domě, rozhodnutím družstva, popřípadě SVJ, maximálně však 50 Kč za každý započatý den prodlení (tato částka představuje i zákonnou výši, v případě, že chybí ujednání, či rozhodnutí). Zkuste proto nejprve pronajímatele písemně vyzvat k předložení vyúčtování a zaplacení pokuty. Jestliže Vám ho ani po této výzvě nepředloží, nezbude Vám, než podat žalobu.
-
-
Dobrý den,
pronajal jsem si byt v dubnu 2015, majitel až do května 2019 mě nebyl schopen vystavit vyúčtování, dvakrát jsem po předložení vyúčtování v květnu 2019 za toto období 2015 – 2018 nalezl chyby, nakonec jsem musel celé vyúčtování spočítat sám.
V září 2019 došlo k vzájemnému vyrovnání. Od té doby s ním mám neustále nějaké problémy. Zvažuji, že si najdu jiný podnájem.
Otázka z mé strany je, zda mohu po majiteli bytu požadovat pokutu za pozdní vyúčtování a v jaké výši, zda pokuta se vztahuje za jednotlivé roční vyúčtování 2015, 2016, 2017 a nebo souhrnně za toto období 2015 – 2017. Dále prosím o sdělení zda mám nárok za částku cca 15000,00 Kč, kterou mě vyplatil v září 2019 mohu požadovat úroky a v jaké výši. Obdobně prosím jak se řeší vrácení jistiny.
Předem děkuji za odpověď.
Josef
Reakce-
Dobrý den,
pokutu za prodlení z důvodu nedoručení vyúčtování služeb můžete od pronajímatele požadovat za každé jednotlivé zúčtovací období zvlášť, kdy došlo k prodlení, a to ve výši dle § 13 zákona o službách. Pozor však na tříletou promlčecí lhůtu, které nárok na vydání tohoto vyúčtování a zároveň na zaplacení pokuty za jeho nepředložení podléhá. V případě úroku z prodlení je situace o něco složitější. Obecně lze říci, že nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (tj. repo sazba ČNB v době vzniku prodlení + 8 %) vzniká po splatnosti přeplatku, resp. nedoplatku vyplývajícího z předloženého řádného vyúčtování, přičemž chybné vyúčtování není způsobilé přivodit splatnost eventuálního přeplatku, resp. nedoplatku. Do doby, než pronajímatel předloží řádné vyúčtování, Vám náleží pouze kompenzace v podobě zmíněné pokuty za prodlení s předložením vyúčtování. Dle dotazu nelze z mého pohledu též jednoznačně tvrdit, že nárok na úrok z prodlení vůbec vznikl, jelikož nebylo uvedeno, jestli v září 2019 uhrazený přeplatek byl řádně zaplacen v ujednané lhůtě nebo až po jejím uplynutí.
Institut jistoty řeší ustanovení § 2254 NOZ. Poskytnutá jistota se vrací při skončení nájmu nájemci s tím, že pronajímatel si započte to, co mu nájemce z nájmu dluží (dlužné nájemné, platby za služby, dovozuje se i případné poškození bytu, či jeho vybavení). Pronajímatel má ovšem povinnost jistotu úročit, a to alespoň v zákonné výši. Problém však představuje otázka, co to vlastně ona zákonná výše je. Částečné vodítko poskytuje ustanovení § 1802 NOZ, které říká, že nejsou-li úroky ujednány nebo stanoveny právním předpisem, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Určit tuto sazbu jednoznačným způsobem však nebývá úplně jednoduché a strany nájmu i z tohoto důvodu úročení jistoty v praxi často ignorují.
Reakce
-
-
