Milane,

oponovat jistě můžete, ale to je tak vše, co s tím můžete dělat.

Stačí nahlédnout do literatury a konstantní judikatury. Vše se odvíjí od platného práva. Logiku v tom zbytečně nehledejte.

Společná část domu se bere jako společná konstrukčně/stavebně, nikoliv z hlediska společného užívání.

Hezký den!

Milane,

1) fondem oprav asi myslíte zálohy na opravy tvořené z příspěvků na správu, což je něco jiného právně, účetně a daňově. Špatný pojem “fond oprav” používají pouze lidé, co o SVJ nic nevědí. Stačí požádat účetní, ať Vám v účetnictví fond oprav ukáže, nebude tam

2) “společnými prostorami” asi myslíte společné části domu (§ 1166/1/b/2 NOZ).

3) bez ohledu na terminologii opět nemáte pravdu. Skutečně záleží na tom, co je uvedeno v Prohlášení o lodžiích. Pokud to není v Prohlášení jednoznačně řešeno, tak jsou lodžie společnou částí domu podle NV č. 366/2013 Sb., § 5/1/f

4) pokud má někdo zdravý mozek, potom po přečtení uvedených ustanovení pochopí, jaká je současná právní úprava. Pokud nikoliv, tak se nedá nic dělat.

Hezký den!

Pavszal,

dovedu si představit, že se zvolí výbor s účinností od 1.2. a potom odvolá výbor s účinností 31.1.

Pokud se nepodaří zvolit nový výbor, tak se nebude odvolávat ten starý i když moc dobrý není.

Pokud nejdříve starý výbor odvoláte a nezvolíte nový výbor, tak je to problém.

Hezký den!

Václave,

založit druhé SVJ v domě, kde je jedno Prohlášení vlastníka nelze.

Hezký den!

Karle,

doplňuji § 2249 NOZ o 20% v součtu za 3 roky:

§ 2249

(1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.

(3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.

(4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

Hezký den!

Jirko,

velmi pravděpodobně nemáte “měřiče” ale jen “indikátory”.

Moudrý Brusel vytvořil Směrnici č. 2018/2002. Naštěstí směrnice nejsou přímo závazné a tak se čeká na implementaci do českého právního řádu.

U nás máme dálkové odečty již nyní, abychom zbytečně nevstupovali do bytů k odečtům, a tak jsme po zásluze potrestáni:

„Od 1. ledna 2022 jsou konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc. Mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.“

Z tohoto důvodu s dálkovými odečty nespěchejte a počkejte, až co bude v českém zákonu.

K této problematice upozorňuji na zajímavou studii ČVUT Praha:

[Externí odkaz] pro zobrazení se prosím přihlašte

Z ní cituji:

“U současného bytového fondu v ČR (tj. stávajících budov) se dá říci, že většina objektů již prošla nebo prochází nějakým stupněm revitalizace, který se podílí na snížení nákladů na vytápění. Z tohoto pohledu je zřejmé, že u domů s nižší spotřebou tepla na vytápění je doba návratnosti investice do instalace indikačních metod ekonomicky nereálná.”

A znovu citace ze Směrnice:

„Pro účely článků 9a a 9b musí být měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění nainstalované po 25. říjnu 2020 dálkově odečitatelné. Podmínky technické proveditelnosti a nákladové efektivnosti stanovené v čl. 9b odst. 1 nadále platí“

A v článku 9b) směrnice EU najdete: „…pokud je to technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie.“

Pokud je zateplený dům s malou spotřebou energie, tak se nějaký dálkový odečet indikátorů v měsíčním intervalu nemůže vyplatit. A konec konců Směrnice to ani neukládá.

Ale pokud český zákon napíší a schválí nějací eurohujeři, kteří netuší co je ve Směrnici….

Hezký den!

1 uživatel poděkoval za odpověď.

Jirka

Rozhodující je, co máte o způsobu svolávání shromáždění uvedeno ve stanovách.

Pokud tam máte, že se shromáždění svolává doporučeným dopisem, tak doporučuji nevyzvednuté pozvánky uschovat. Podle § 1209/1 NOZ má totiž člen SVJ právo napadnout soudně usnesení shromáždění do 3 měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. A pokud by namítal, že nebyl informován o shromáždění, tak má SVJ problém.

Pokud máte ve stanovách jiný způsob svolávání shromáždění, např. vyvěšením na nástěnce, webu atd. a doporučený dopis byl nad rámec stanov, tak nedoručené pozvánky uchovávat nemusíte.

Hezký den!

Marku,

poskytujete málo informací.  Jak zní Prohlášení vlastníka? Výměnu oken u vlastníků hradilo SVJ nebo vlastníci bytů?

Pokud si okna mění vlastníci na své náklady, tak by výměnu mělo zajistit družstvo jako vlastník bytu. V družstvu byste měli mít nějaká pravidla na údržbu a opravy.

Jiná situace by byla, pokud výměnu oken u vlastníků hradilo SVJ.

Hezký den!