Společné prostory/části domu

definice společných prostor domu • co jsou společné prostory domu • výhradní užívání společných prostor domu

Co jsou společné prostory domu

Jedná se o ty části nemovité věci, které podle povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně (části domu určené pro společné užívání).

NOZ definuje v § 1160 společné části jako: Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

Od vymezení společné části nemovitosti obecně v § 1160 se nelze odchýlit ani v prohlášení vlastníka, ani jiným rozhodnutím nebo usnesením. Takto vymezené společné části nemovitosti jsou společnými částmi vždy, mají-li podle své povahy sloužit vlastníkům jednotek společně. Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím pak upravuje společné části nemovitosti konkrétně. Od tohoto právního předpisu se však již odchýlit lze, za předpokladu dodržení povinných společných částí vymezených v NOZ.

Co patří do společných částí domu?

Jako příklad společných částí nemovitosti dle Nařízení vlády o společných částech č. 366/2013 lze uvést:
komínové stavební konstrukce včetně vyvložkování (pokud nejde o komínovou vložku tvořící celek s tepelným zařízením v bytě do kterého ústí), balkony, lodžie, terasy včetně dveří, sklepní koje, veškeré prostory, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu a prostory v nichž jsou vymezena parkovací místa (pokud nejsou součástí jednotky).
Společnými jsou rovněž svislé konstrukce, které ohraničují byt, a to i v případě, že jsou nenosné. U rozvodů jsou považovány za společné jejich části až k jejich uzávěru pro byt nebo k poměrovým měřidlům pro byt včetně těchto měřidel a uzávěrů, k bytovému jističi za elektroměrem, zařízení vzduchotechniky až k napojení na byt apod.
Za společnou část je považována i celá centrální soustava rozvádění tepla, a to včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení (měřidla), přičemž části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části.

Výhradní užívání společných prostor domu

Jako společnou část přenechanou do výlučného užívání některému z vlastníků jednotek si lze představit např. balkon nebo lodžii stavebně navazující na bytovou jednotku. Přestože je lodžie užívána výlučně vlastníkem nebo obyvateli bytové jednotky, nenáleží k jednotce, ale jde povinně o společnou část nemovitosti. Stejnému režimu podléhají i sklepy, resp. sklepní koje, garáže nebo garážová stání.

Aktualizováno: 29. 12. 2016

Kontakty

Shromáždění/schůze SVJ

jak často se musí konat shromáždění SVJ • svolání shromáždění • počet hlasů • hlasování na shromáždění

Shromáždění SVJ

Účast na shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) je potřebná a je součástí výkonu vlastnického práva, tj. práva spravovat vlastní majetkové záležitosti. Shromáždění SVJ jako jeho nejvyšší orgán je složen z vlastníků jednotek, každý vlastník jednotek má počet hlasů odpovídající výši spoluvlastnického podílu na společných částech domu, nestanovují-li stanovy něco jiného.

Účast na shromáždění je předpokladem pro usnášeníschopnost shromáždění. Výše účasti na shromáždění je dána zákonem, případně smí být modifikována stanovami (modifikace směrem nahoru, tj. na vyšší počet či kvorum)

Jak často se musí konat shromáždění SVJ

Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich, neučiní li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.
Shromáždění je nutno svolat ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně 30 dnů před jeho konáním. Shromáždění se svolává pozvánkou v souladu se stanovami. Pokud k ní nejsou připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, je svolavatel povinen umožnit každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad jednání, přičemž místo a čas musí co nejméně omezovat možnost členů se ho účastnit.

Hlasování na shromáždění

Každý z vlastníků jednotek má počet hlasů, který odpovídá velikosti jeho podílu na společných částech. Shromáždění je způsobilé k usnesení, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje dosažení většiny uvedené v zákonu, případně ve stanovách, pokud vyžadují vyšší počet hlasů; není-li hlasovací kvorum stanoveno, hlasuje se nadpoloviční většinou přítomných

Aktualizováno: 15. 2. 2017

Seznam členů společenství

jaké údaje musí seznam členů společenství zahrnovat • kdo může do seznamu členů společenství nahlížet • jaké údaje je člen společenství povinen poskytnout

Členy společenství, jejichž členství vznikne za trvání společenství, zapíše společenství do seznamu členů společenství neprodleně poté, kdy člen společenství oznámí prokazatelně nabytí vlastnictví jednotky

Jaké údaje musí seznam členů společenství zahrnovat

Většina společenství má ve stanovách zakotvenou povinnost vést seznam členů společenství. V seznamu musí u každého člena společenství uvedeno alespoň:

a) Jméno a příjmení, popř. název právnické osoby

b) Číslo bytu, popř. domu, který člen vlastní

c) Adresa trvalého pobytu, popř. sídlo právnické osoby

d) Doručovací adresa, na které vlastník jednotky přebírá poštu

e) Váha hlasu při hlasování na shromáždění ve vztahu k jednotce

V seznamu doporučujeme rovněž uvést:

a) Emailovou adresu

b) Telefonní číslo

c) Počet členů domácnosti konkrétní jednotky (pokud se jedná o informaci rozhodnou pro rozúčtování některých nákladů.

Práva a povinnosti členů společenství

Členové společenství by měli mít možnost nahlédnout do seznamu členů.

Členský seznam vede statutární orgán či osoba tímto orgánem pověřená.

Každý člen společenství je povinen neprodleně nahlašovat změny.

Stanovy mohou rovněž zakotvit, že je vlastník jednotky povinen sdělit výboru společenství jméno, příjmení a kontaktní údaje osob, jimž svou jednotku pronajímá.

Aktualizováno: 3. 12. 2016

Kontakty

SVJprávník.cz

Ručení členů SVJ za dluhy SVJ

do jaké výše ručí vlastníci jednotek za dluhy společenství

Vlastníci jednotek ručí podle velikosti svého spoluvlastnického podílu

Vlastníci jednotek ručí za dluhy společenství vlastníků, v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. Vlastníci jednotek, kteří jsou členy společenství vlastníků, tak ručí celým svým majetkem za dluhy společenství vlastníků v poměru podle velikosti svého spoluvlastnického podílu.

Pokud tedy společenství vlastníků z jakéhokoli důvodu neplní své povinnosti plynoucí např. ze smlouvy o úvěru, může se věřitel domáhat uspokojení na kterémkoli vlastníku jednotky, a to až do výše jeho podílu na celkovém dluhu.

Výše podílů na společných částech, není-li určeno jinak, je stanovena poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.

Aktualizováno: 29. 12. 2016

Kontakty

SVJprávník.cz

Předseda výboru společenství

kdo volí předsedu výboru • povinnosti a odpovědnost předsedy výboru

Kdo volí předsedu výboru

Předseda výboru společenství je jedním ze členů výboru, kolektivního statutárního orgánu.

Nelze zaměňovat s pojmem předseda společenství, což je jednočlenný statutární orgán.

Předsedu výboru volí buď shromáždění či sami členové výboru ze svého středu, záleží na tom, jak jeho volbu upraví stanovy.

Stanovy mohou zakotvit, že v době nepřítomnosti zastupuje předsedu místopředseda, který je volen stejným způsobem jako předseda výboru.

Povinnosti předsedy

Předseda výboru zpravidla jedná za výbor navenek a podepisuje písemná právní jednání, které činí výbor.

Předseda svolává zasedání výboru tak, aby se konalo pravidelně. Periodicitu zasedání výboru upravují stanovy.

Ve stanovách lze zakotvit, že v případě rovnosti hlasu při hlasování výboru má rozhodující váhu hlas předsedy výboru.

Aktualizováno: 15. 2. 2017

Kontakty

Změnastanov.cz

Předseda SVJ

předseda SVJ jako jednočlenný orgán • profesionální předseda SVJ • rozsah činnosti předsedy SVJ • rozdíl pojmů předseda SVJ a předseda výboru 

Předseda společenství vlastníků jednotek

  • Pokud stanovy připustí, může být statutárním orgánem SVJ namísto kolektivního orgánu (tzv. výboru) určený předseda. Jedná se o jednočlenný orgán, kdy tuto funkci může na základě smlouvy vykonávat i třetí osoba tzv. profesionální předseda společenství (jak fyzická tak právnická), která není členem SVJ.
  • Dříve podobnou funkci vykonával tzv. pověřený vlastník, kdy tuto funkci mohl vykonávat pouze majitel jednotky či podílu.
  • Touto osobou může být pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Stanovy dále mohou určit i další podmínky, například mohou vyloučit způsobilost určité osoby k výkonu funkce v důsledku jejího úpadku, nebo mohou stejně jako doposud stanovit, že členem statutárního orgánu může být pouze vlastník jednotky.
  • Předseda společenství vlastníků jednotek jedná samostatně, a to na základě volby shromáždění SVJ. Výkon funkce předsedy je kontrolován kontrolní komisí či revizorem z řad členů SVJ. Jedná striktně na základě platného zákona, přijatých stanov SVJ a dle rozhodnutí shromáždění.
  • Délka funkčního období předsedy SVJ ani členů výboru není v NOZ výslovně upravena. Z ustanovení o spolcích však plyne, že není-li ve stanovách uvedeno jinak, je funkční období pětileté
  • Rozsah činnosti předsedy jakožto statutárního orgánu je určena na základě stanov a NOZ, přičemž zahrnuje zejména:
  1. kontrolu a dohled nad výkonem činnosti správce
  2. zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemku a dalších činností společenství podle zákona a těchto stanov, pokud nejde o záležitosti, které jsou v působnosti shromáždění
  3. zajišťuje plnění usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost
  4. odpovídá za vedení účetnictví a za sestavení účetní závěrky a za předložení přiznání k daním, pokud tato povinnost vyplývá z právních předpisů
  5. připravuje podklady pro zasedání shromáždění, svolává shromáždění, předkládá shromáždění zprávu o hospodaření společenství vlastníků, zprávu o správě domu a pozemku a o dalších činnostech společenství
  6. předkládá k projednání a schválení účetní závěrku
  7. zajišťuje řádné vedení písemností společenství a vede seznam členů
  8. sděluje jednotlivým členům společenství podle usnesení shromáždění výši příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku a výši záloh na úhradu za služby
  9. zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků
  10. zajišťuje včasné plnění závazků společenství vzniklých ze smluv a jiných závazků a povinností vůči třetím osobám a včasné uplatňování pohledávek společenství
  11. rozhoduje o uzavírání smluv ve věcech předmětu činnosti společenství vlastníků, zejména k zajištění oprav, pojištění domu a zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek
  12. za svojí činnost se zodpovídá shromáždění

Pozor na záměnu pojmu předseda společenství vlastníků jednotek s předsedou výboru

Předseda výboru společenství je jedním ze členů výboru, kolektivního statutárního orgánu.

Předseda společenství je jednočlenný statutární orgán.

Kontakty

SVJprávník.cz

Pozvánka na shromáždění

jak má vypadat pozvánka na shromáždění • termín svolání schůze

Jakou formu musí mít pozvánka na členskou schůzi?

Shromáždění je svoláváno písemnou pozvánkou, která se doručí prostřednictvím dopisu, emailu, vyvěšením na nástěnce společenství, případně jiným způsobem upraveným ve stanovách.

Pozvánka musí být doručena případně zveřejněna v dostatečném předstihu před konáním shromáždění. Konkrétní lhůty určí stanovy společenství.

Co musí pozvánka na schůzi obsahovat?

Pozvánka musí obsahovat alespoň datum, hodinu, místo konání a program zasedání.

Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se programu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit. Takovým místem mohou být buď www stránky, případně může být na pozvánce uvedeno, že bližší informace jsou k vyžádání u výboru. V extrémním případě, pokud by tato podmínka nebyla splněna, by mohla být schůze prohlášena za neplatnou.

Aktualizováno: 3. 12. 2016

Kontakty

Změnastanov.cz

Pojištění domácnosti

Které škody pojištěné kryje? • Co vše může být pojištěno?

Pojištění domácnosti se vztahuje na vnitřní vybavení domácnosti, nikoliv na nemovitost jako takovou. K tomu slouží pojištění nemovitosti. Pojištění domácnosti kryje škody vzniklé živelnými pohromami (např. požár, krupobití, vichřice, povodeň, záplava), krádeží vloupáním, loupežné přepadení a některé varianty pojištění hradí i škodu vzniklou vystoupnutím vody z odpadního potrubí, přepětím sítě, vandalismem a poruchou chladicího zařízení.

Na co vztahuje pojištění domácnosti?

Jak už bylo řečeno pojištění domácnosti se vztahuje na vnitřní vybavení bytu, což je nábytek, elektronika, sportovní vybavení, oblečení nebo šperky. Ale také lze pojistit věci uložené mimo místo pojištění, což jsou sklepy, samostatné garáže, věci na studentských kolejích a podnájmech, ubytovnách, ale i věci v automobilu.

Pojištění domácnosti je nepovinné.

Aktualizováno: 31. 10. 2016

Pojištění bytového domu

které škody se z pojištění kryjí • pojištění souvislých objektů • pojištění výtahu

Co pojištění bytového domu zahrnuje?

Pojištění bytového domu kryje škody vzniklé např. požárem, pádem stromu či stožáru a škodou způsobenou bleskem. Do pojištění jsou zahrnuty střecha, podlahy, okna a dveře. Součástí pojištění jsou i související objekty. Dosjednat si můžete i strojní pojištění, ze kterého by se hradily škody na výtahu nebo garážových vratech.

Aktualizováno: 1. 11. 2016

Podpojištění

vznik a následky podpojištění • aktualizace pojistné smlouvy

Vznik a následky podpojištění

Jedná se o nižší určení pojistné částky pojištěného předmětu, než je jeho vlastní hodnota. V případě plnění škodné události dostanou klienti odškodnění snížené ve stejném poměru, jako je výše sjednané pojistné částky ke skutečné hodnotě.

K podpojištění dochází nejčastěji při nepozornosti pojistníka, kdy místo nové ceny uvede do pojistné částky tržní cenu. Nová cena je částka, za kterou bychom předmět v danou chvíli koupili jako nový. Tržní cena je naopak částka, za kterou se předmět pohybuje na trhu.

Aktualizace pojistné smlouvy

Důležitá je také pravidelná aktualizace smlouvy, neboť dochází k růstu cen v čase. Optimální aktualizace je jednou za tři roky. Podpojištění může vzniknout i při nenavýšení pojistné částky o hodnotu investic – typické je například po rekonstrukci bytu, kdy pořizujeme nové vybavení.

Aktualizováno: 15. 2. 2017