Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Podle § 1186, odst. 1) OZ při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.
Při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí na nabyvatele i případné dluhy související se správou domu a pozemku.
Podle § 1186 odstavce 2) OZ pak má vlastník jednotky povinnost doložit nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě, že tyto dluhy nejsou.
Pokud by takové dluhy na jednotce vázly a převodce by potvrzení nedoložil, může tuto skutečnost nabyvatel později uplatňovat jako právní vadu jednotky případně až s uplatněním nároku na odstoupení od smlouvy.
Nestačí mi než souhlasit s panem malým:
Ve smyslu metodického pokynu MMR ČR vydaného k zákonu 67/2013 Sb.,kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojeným s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, konkrétně k § 2, písm g) tohoto zákona je v metodickém pokynu uvedeno: “Není-li byt po celé zúčtovací období nikým užíván, je osobou rozhodnou pro rozúčtování vždy jedna osoba…”.
Na základě toho se v popsaném případě účtuje jedna osoba.
V popsaném případě, kdy byt je ve společném jmění manželů, je třeba vzít v úvahu § 714 zákona 89/2012 Sb (občanský zákoník), kde je uvedeno: “V záležitostech, týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého”.
Je nepochybné, že podpis nájemní smlouvy nelze považovat za běžnou záležitost. Proto je třeba, aby nájemní smlouva byla podepsána oběma manželi resp. případně aby druhý manžel s uzavřením nájemní smlouvy vyslovil souhlas. Tak jak uvádíte, můžete rovněž k podpisu nájemní smlouvy zmocnit dceru nebo i jinou osobu, je však třeba, aby bylo zmocnění uděleno oběma manželi.
Pokud by nájemní smlouvu podepsal pouze jeden z manželů, byla by platná, ale druhý manžel by mohl smlouvu napadnout a dovolávat se její relativní neplatnosti s tím, že s jejím uzavřením nesouhlasil.
Hezký den, připojuji se k dřívějším odpovědím. Ve smyslu vládního nařízení 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, a to § 5, odst. 1 je fasáda domu společnou částí domu. Pokud je tedy stínící prvek kotven do fasády domu, vyžaduje jeho instalace souhlas statutárního orgánu společenství vlastníků, pokud stanovy konkrétního společenství nevyžadují pro takovou instalaci souhlas shromáždění.
Vzhledem k tomu, že je holub skalní, který se vyskytuje ve městech resp. v Praze považován za škůdce a přenašeče závažných nemocí a parazitů, je povinnost zamezit jeho výskyt a množení na fasádách budov a balkonech dána na základě zákona 258/2000 Sb v platném znění, konkrétně § 57 tohoto zákona.
Ve smyslu § 2254 OZ je možné v nájemní smlouvě ujednat složení jistoty nájemcem až do výše 3 násobku nájemného. (Do novely OZ platné od 28.2.2017 to byl 6 násobek nájemného). Výše jistoty se vypočítává z čistého nájemného bez započítání služeb. Pokud tedy nájemné činí 13,000,-Kč, měla by být jistota skutečně 39,000,-Kč a nikoliv 48,000,-Kč. Mimo to máte při skončení nájmu nárok na vrácení jistoty včetně úroků alespoň ve výši zákonné sazby. Máte tedy nárok požadovat snížení jistoty na 39,000,-Kč a po skončení nájmu požadovat kromě vrácení jistoty i úroky.
Ve věci stavu bytu je třeba vycházet z § 2244 OZ. Pokud jste stav bytu zjistila až po uzavření smlouvy a ještě před nastěhováním, měla jste nárok požadovat na pronajímateli splnění smlouvy, tedy uvedení bytu do obyvatelného stavu a měla jste možnost odmítnout se nastěhovat. Případně jste měla možnost se nastěhovat a požadovat po pronajímateli bez zbytečného odkladu splnění smlouvy (uvedení bytu do obyvatelného stavu). To platí za předpokladu, že jste při uzavření smlouvy neznala stav bytu případně Vám nebyla umožněna jeho prohlídka. V případě, že jste stav bytu znala před uzavřením smlouvy nebo Vám byla umožněna prohlídka a vy jste jí neuskutečnila, právo požadovat splnění smlouvy (uvedení bytu do obyvatelného stavu) Vám zanikne.
Vždy je třeba tak závažný právní úkon jako je uzavření nájemní smlouvy řádně promyslet a nenechat se natlačit do časové tísně případně vyhledat nějakou odbornou radu. Několik tisíc vynaložených za konzultaci o smlouvě se Vám rozhodně vyplatí.
Z Vašeho dotazu dovozuji, i když to výslovně neuvádíte, že se jedná o nájem bytu ve smyslu § 2235 a násl. Občanského zákoníku. V takovém případě má pronajímatel možnost nájem na dobu určitou vypovědět pouze z důvodů uvedených v § 2288 Občanského zákoníku. Tyto výpovědní důvody jsou dle § 2288/1 následující:
a/ poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,
b/ je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajimateli nebo členu jeho domácnosti nebo osobě, která bydlí v domě kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,
c/ má-li být byt vyklizen, protože je z důvodů veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat,
d/ je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.
V případě, že nenastal žádný z výše uvedených důvodů, je jedinou další možností dohoda nájemce s pronajímatelem na ukončení nájmu.
Pokud došlo ke zřízení věcného břemene umístění a vedení elektronického telekomunikačního zařízení před rokem 2000, tedy jak uvádíte v roce 1999, bude se zřízení věcného břemene řídit zákonem 110/1964 Sb. o telekomunikacích v platném znění a nikoliv zákonem 127/2000 Sb.. Takové břemeno přechází na nového vlastníka resp. na SVJ z původního vlastníka BD. Doporučuji Vám jednat s provozovatelem zařízení o nových podmínkách užívání Vašich společných prostor. Pokud se nedohodnete, máte možnost dát návrh k soudu na zrušení věcného břemene případně návrh na příslušný stavební úřad, který může v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem upravit podmínky umístění telekomunikačního zařízení. V každém případě se jedná o právně složitou záležitost, kde Vám doporučujeme nechat se právně zastoupit advokátem.
K vašemu dotazu je třeba uvést, že fasáda domu včetně vnější části oken je ve smyslu § 1160 NOZ a §5, odst. 1 vládního nařízení 366/2013 Sb. skutečně společnou částí domu. Pokud vaše stanovy vyžadují 100% souhlas se zásahy do společných částí a tento souhlas jste nezískala, pak vám nezbývá nic jiného než se ve smyslu § 1209 NOZ obrátit na soud. Návrh k soudu musíte podat do 3 měsíců od zamítavého rozhodnutí společenství, resp. do 3 měsíců od doby, kdy jste se o zamítnutí svého požadavku dozvěděla nebo dozvědět mohla. V případě, že vám již tato doba marně uplynula, máte možnost podat nový mírně pozměněný požadavek na schválení instalace mříží a při jeho opětovném zamítnutí návrh v 3 měsíční době k soudu podat.
