Jarmila Trčková, ista Česká republika

Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 10 příspěvků - 1. až 10. (celkem z 10)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: termín doručení vyúčtování #23070
    K informaci pana Pavla doplním jen několik podrobností: Letošní vyúčtování se řídí novým zákonem č. 209/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. V souladu se zákonem, konkrétně § 7, je letošní termín předání vyúčtování příjemcům služeb do 31. 8. 2020, tím se posouvá i lhůta pro finanční vypořádání do 31.12.2020. Zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, tj. 27. 4. 2020.
    odpověď na: Topení #21702

    Hezký den, jedná se o konkrétní dotaz k vyúčtování, je třeba se obrátit na toho, kdo vyúčtování zpracovával. Je pravděpodobné, že zmíněné otopné těleso není osazeno poměrovým měřičem a spotřeba tepla je vypočítána průměrem dle m2 plochy místnosti.

    odpověď na: Rozúčtování pro nájemníka #14496

    To bohužel není možné. Vyúčtování na konečného uživatele v případě centrální dodávky tepla, teplé a studené vody lze provést jen za předpokladu, že jsou známy celkové náklady v Kč, které vyfakturovali dodavatelé služeb a dále pak odečty u všech konečných uživatelů v objektu. Případná změna nájemníka či uživatele v průběhu zúčtovacího období je tedy řešena až v rámci vyúčtování za celé zúčtovací období aktuálního roku.

    odpověď na: podnajem teplo #10308

    V případě změny uživatele (i nájemníka) lze požádat poskytovatele služeb (SVJ, BD) o provedení rozúčtování se změnou doby užívání. Rozúčtovatel pak dle stavů bytových přístrojů provede rozúčtování dle doby užívání v souladu s legislativou, která řeší jak takové rozúčtování provést. Pokud nejsou k dispozici stavy při změně uživatele jsou jak základní tak i spotřební náklady na teplo rozděleny dle dlouhodobých průměrů klimatické náročnosti. K instalovanému měřiči tepla určitě existuje návod na provedení samoodečtu. Doporučuji pisateli, aby se se svým dotazem obrátil na poskytovatele služeb.

    odpověď na: Vodoměry #10058

    V případě, že v objektu nebudou osazeny bytové vodoměry tak nebude možno sledovat spotřebu v objektu a mohou se následně zvýšit i fakturované náklady od dodavatele vody („neměřím neřeším kolik vody spotřebuji“). V případě vodoměrů teplé vody je však povinnost je mít osazené a v případě jejich neosazení hrozí poskytovateli služeb poměrně vysoké pokuty. V případě vodoměrů na studenou vodu tato povinnost neplatí a rozúčtování se následně provádí dle počtu osob nebo dle odsouhlaseného způsobu rozúčtování v domě.

    odpověď na: Správnost výpočtu ceny za 1 díl "tepla" #8991

    Dobrý den, odečty náměrů bytových přístrojů (dále jen IRTN) slouží pro tzv. poměrové rozúčtování vzniklých nákladů v Kč v návaznosti na odečet patního měřidla.
    Tyto náklady v Kč se v prvním kroku rozdělí dle % podílu na základní náklady a spotřební náklady (např. 40% základní náklady v Kč a 60% spotřební náklady v Kč).

    1.Základní náklady se rozúčtují v poměru m2 plochy bytů, nebytových prostorů:

    náklady v Kč/celková plocha objektu v m2 = cena za m2

    plocha bytu, nebytového prostoru v m2 x cena za m2 = základní náklady uživatele v Kč

    2.Spotřební náklady se rozúčtují v poměru náměrů IRTN (případně po přepočtu výkonu otopného tělesa a polohy místnosti):

    náklady v Kč/celková spotřeby přepočetných náměrů IRTN = cena za dílek

    počet přepočtených dílků v bytě x cena za jeden dílek = spotřební náklady uživatele v Kč

    Cena za jeden dílek tedy vychází z celkových nákladů v Kč vyfakturovaných dodavatelem tepla a z počtu přepočtených dílků celého objektu. K velké změně dochází zpravidla při výměně odpařovacích IRTN za elektronické IRTN.

    Zatímco odpařovací IRTN mají hodnoty řádově v desítkách dílků u elektronických IRTN je to v tisících dílků (náměr v běžně používané místnosti se může pohybovat okolo 5000 dílků za rok).

    IRTN na radiátorech nejsou absolutními měřiči tepla z pohledu metrologie, protože neukazují žádné fyzikální jednotky. Lze dle nich určit podíly jednotlivých bytů na celkovém množství předávaného tepla.

     

    Dobrý den, společenství vlastníků jednotek či bytové družstvo je ze zákona správcem osobních údajů jednotlivých uživatelů bytových a nebytových jednotek v domě. Musí tak dodržovat všechny zákonné povinnosti. Jednou z těchto povinností,  podle článku 28 GDPR,  je mimo jiné uzavřít se zpracovatelem vyúčtování písemnou smlouvu o zpracování osobních údajů. Naše společnost, jako rozúčtovatel služeb, již návrh smlouvy o zpracování osobních údajů připravila. Ve smlouvě jsou pokryty veškeré náležitosti potřebné při provádění odečtů, zpracování rozúčtování či poskytování portálových služeb. Také žádáme zákazníky o doplnění aktuálních kontaktů, zejména pro bezpečnou komunikaci e-mailem.

    Za porušení povinností správce osobních údajů mohou být dle GDPR uloženy velmi vysoké pokuty, proto doporučujeme uzavření smlouvy s rozúčtovatelem řešit co nejdříve.

     

    Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období postupuje se při rozúčtování nákladů na vytápění dle § 5 vyhlášky MMR č. 269/2015 Sb.  a to následovně:

    Základní složka nákladů na vytápění se rozdělí v poměru počtu dnů před a po termínu změny dle přílohy č. 3 podle skutečné klimatické náročnosti.

    Spotřební složka nákladů na vytápění se rozdělí dle odečtů naměřených hodnot bytových přístrojů s použitím přepočtových koeficientů a pokud nejsou odečty známy, tak stejně jako u základní složky v poměru počtu dnů před a po termínu změny dle přílohy č. 3 podle skutečné klimatické náročnosti.

    Pokud dojde ke změně příjemce služeb je rovněž při rozúčtování třeba dodržet § 3 odst 2) vyhlášky č. 269/2015 Sb. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice.

    odpověď na: Pojem příjemce služeb, vyhl. 269/2015 Sb. #2645

    Vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, je prováděcím předpisem zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Definice „příjemce služby“ je přitom uvedena v ustanovení § 2 písm. b) zákona, podle kterého je příjemcem služby (1) nájemce bytu, nebo (2) vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Tato definice se vztahuje také vyhlášku a nepočítá s žádným časovým hlediskem, jedná se o obecnou definici subjektu, kterému jsou poskytovány služby. Vámi uvedená ustanovení vyhlášky se vztahují na způsob rozúčtování nákladů na teplo, přičemž v § 3 vyhlášky je stanoven základní postup rozúčtování a v § 5 vyhlášky jsou uvedeny zvláštní způsoby rozúčtování v různých situacích.

    Dobrý den, spotřební složka nákladů na teplo v Kč (např. 50%) se rozúčtuje v poměru náměrů měřičů tepla či indikátorů vytápění a to s použitím přepočtových koeficientů. U indikátorů instalovaných na otopných tělesech se odečet z přístroje přepočítává tzv. koeficientem výkonu otopného tělesa a dále pak koeficientem polohy místnosti. U měřičů tepla instalovaných na vstupu do bytu se spotřeba přepočítává koeficientem polohy bytu. Do vyúčtování spotřební složky nákladů na teplo tedy vstupují tzv. přepočtené dílky, nikoliv naměřené a odečtené.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 10 příspěvků - 1. až 10. (celkem z 10)