​Zdanění odměn členů výboru společenství vlastníků

/Aktualizováno 27.3.2023/ Stejně jako jiné příjmy, také odměny statutárních zástupců společenství vlastníků (dále jen SV) za výkon funkce podléhají zdanění a odvodům. Velmi časté jsou dotazy, ve kterých případech, jak a kolik je nutné odvádět. Téma je o to více aktuální s blížícím se obdobím podání daňového přiznání.

Odměny členů výboru SVJ

Odměny členů statutárního orgánu a dalších orgánů upravuje řada právních předpisů, zejména zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP), zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o pojistném na sociální zabezpečení.

Z hlediska daňového je odměna fyzické osoby (funkcionáře), podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, příjmem ze závislé činnosti.

Výši odměny členům výboru a členům dalších orgánů schvaluje nejvyšší orgán SVJ – shromáždění.

Kdy je nutné odvádět zálohovou daň, kdy srážkovou daň a kdy platit sociální a zdravotní pojištění

Částky nad 4 001 Kč včetně hrubého měsíčně podléhají odvodu daně zálohové 15 %, do částky 4 000 Kč se odvádí srážková daň. Nad částku 4 000 Kč se odvádí sociální pojištění (24,8 % za zaměstnavatele a 6,5 % zaměstnance) a zdravotní pojištění (9 % za zaměstnavatele a 4,5 % zaměstnance).

Odměny do částky 3.999 Kč včetně hrubého měsíčně podléhají odvodu srážkové daně 15 % (v případě že poplatník neučinil u plátce prohlášení k dani podle § 38k ZDP) a zdravotnímu pojištění (9 % za zaměstnavatele a 4,5 % zaměstnance). U většiny poplatníků tudíž za rok 2022 je povinnost podávat daňové přiznání při souběhu více příjmů ze závislé činnosti.

Odměny za výkon funkce, které poplatníci obdrží, jsou na straně SV řádně zdaněny a jsou čistým příjmem člena výboru. Povinnost podání daňového přiznání u fyzických osob se nadále řídí ustanovením § 38g ZDP.

Paušální náhrady výdajů odvodům nepodléhají

Příjmem pro statutární zástupce mohou být také paušální náhrady výdajů. Jedná se o náhradu vlastních vynaložených prostředků pro potřeby SV, které nepodléhají odvodům a dani. Například se jedná o využívání vlastního počítače, tiskárny, telefonu, kancelářských pomůcek aj, Stejně jako v případě odměn, také vyplácení paušálních náhrad by mělo být schváleno shromážděním a doloženo kalkulací skutečných výdajů vycházející z reálných podkladů (originály účetních dokladů). Paušály nemají nahrazovat odměnu, člen výboru by si jimi měl pokrýt vlastní vynaložené náklady, tak aby na výkon funkce nedoplácel ze svého. Rozhodně neslouží k jakémusi dopočítávání požadovaného příjmu! Kalkulace je zapotřebí s odstupem času revidovat. Důležité je postupovat v souladu s § 6 odst. 7 písm. a) až d) a oporu též nalezneme v § 6 odst. 8 ZDP.

„Pokud dochází k výplatám paušálních náhrad, jsou tyto měsíčně přičítány k čisté mzdě a vypláceny společně s odměnou. V potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušný rok je nenalezneme, proto není nutné je v rámci daňového přiznání fyzických osob uvádět.“ vysvětluje František Coufal, ředitel Bytového družstva Pragostav.

Jaké podmínky platí pro zdanění dohody o provedení práce?

U zdaňování dohody o provedení práce (dále jen DPP) hraje důležitou roli právě výše měsíční odměny a fakt, zda jste u svého zaměstnavatele – SV podepsali prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžové prohlášení). Prohlášení poplatník podepíše pro dané zdaňovací období a měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele, kde je mu uplatněna měsíční sleva na dani na sebe a příp. děti.

Nemáte-li poplatník u zaměstnavatele (SV) podepsané přihlášení k dani, zaměstnavatel (SV) z příjmu odečte 15 % srážkovou daň, a to v případě úhrnného výdělku do 10 000 Kč (veškeré DPP pro jednoho zaměstnavatele se sčítají). Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat, tedy ani zahrnovat do daňového přiznání. Pokud byste se rozhodli využít nezdanitelné části základu daně a daňové slevy a vyplnit daňové přiznání, požádejte zaměstnavatele (SV) o potvrzení o příjmu za daný rok.

Ve druhém případě, pokud jste u zaměstnavatele (SV) podepsali prohlášení k dani a vaše odměna z DPP nepřesáhne měsíčně 10 000, bude vám vyčíslena 15% daň z příjmu a od té odečtena měsíční sleva na poplatníka. Pokud měsíční odměna (nebo úhrn všech odměn z DPP u zaměstnavatele) přesáhne 10 000 Kč, strhává zaměstnavatel 15% zálohu na daň z příjmů i v tomto případě.

Důležité je též zmínit rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá. Ten nesmí být dle § 75 zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce a zdravotní pojištění neplatíte ani vy, ani zaměstnavatel (SV).

Jaké podmínky platí pro zdanění dohody o pracovní činnosti?

U dohody o pracovní činnosti je třeba dodržet poloviční úvazek hodin, než je HPP. Pro správně vyplácenou odměnu z DPČ je zde nutné stanovit sazbu za hodinu odvedené práce. Při stanovení hodinové sazby je třeba vycházet z pracovní náplně a dodržet pravidlo minimální a zaručené mzdy, pod stanovený limit, nelze odměnu vyplácet. Vyměřovací základ pro odvod SP a ZP je od 4.000 Kč. Do 3.999 Kč se neodvádí SP ani ZP a od 4.000 Kč se odvádí sociálního (24,8 % za zaměstnavatele a 6,5 % zaměstnance) a zdravotního pojištění (9 % za zaměstnavatele a 4,5 % zaměstnance). Do 4.000 Kč se odvádí srážková daň 15 %, a od 4.001 Kč se odvádí zálohová daň 15 %.

Při souběhu DPČ a odměny z výkonu funkce se hrubé částky sčítají a Vyměřovací základ pro odvod SP a ZP je stejný jako u DPČ, a to od 4.000 Kč se odvádí srážková daň 15 %, a od 4.001 Kč se odvádí zálohová daň 15 %. Do 3.999 Kč se neodvádí SP ani ZP a od 4.000 Kč se odvádí sociálního (24,8 % za zaměstnavatele a 6,5 % zaměstnance) a zdravotního pojištění (9 % za zaměstnavatele a 4,5 % zaměstnance).

Pozor, výkon práce nemůže zastupovat výkon práce člena výboru

Všeobecně u dohod (DPP i DPČ), která se vyplácí k výkonu funkce je třeba dodržet jedno pravidlo, výkon práce nemůže zastupovat či souviset s výkonem práce člena výboru. Pokud by k tomu došlo, bylo by to obcházení povinných odvodů, tudíž nezákonné.