Uvaříme se v letních vedrech velkoměst? Až polovina našich bytů ve městech se přehřívá

Udeřila vedra a naše byty se změnily ve výheň. Teplota v interiéru výrazně nad 30°C není žádnou výjimkou. Rozdíl ve srovnání s teplotami mimo velká města přitom může být až 10 °C v neprospěch městského bydlení! Jak ochladit byt?

Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných domů, ale i řady veřejných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení. Funguje obdobně jako termoska – v zimě uvnitř udržuje horkost, v létě chlad.

Často jsou ale zatepleny pouze obvodové stěny domu. Zateplení střechy nebývá považováno za nezbytné. Právě byty v nejvyšším patře pod plochou střechou jsou ale vlnou veder zasaženy nejvíce. Tak bydlí i paní Ludmila z pražského sídliště. Panelák z roku 1967 je sice zateplený, ale střecha zůstala původní. Její byt v posledním patře se tak přehřívá, že kvůli vedru strávila několik nocí na lodžii.

Ve městech máme až o 10°C tepleji

Teplota v obytných budovách by neměla překročit hranici 27 stupňů Celsia, v tropických dnech však stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů. Kvůli špatné tepelné izolaci se v Česku přehřívá až polovina bytů.

Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace, a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, teplo produkuje klimatizace, průmysl či doprava.

„Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně velkoměsta trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní, méně zastavěné lokality (viz ilustrační obrázek níže). Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě,“ vysvětluje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Čtěte také:  Také okna potřebují vaši péči. Na co často zapomínáme?

Teplotní rozdíl však může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů Celsia. Kromě Prahy je možné městské tepelné ostrovy v České republice pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Navíc vzduch se v tropických dnech ve městech neochladí ani v noci, jejich obyvatelé jsou tak horku vystaveni dlouhodobě. Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou tradičně senioři, děti a chronicky nemocní.

Výrazné zlepšení by přinesly zelené střechy

Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny budov. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti.

„Teplota střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů Celsia,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, v suchém stavu zase střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak přispívá k tepelné stabilitě budovy. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich vysoká hmotnost, potažmo zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je v suchém stavu 8krát až 10krát lehčí než běžná zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné substráty. Tímto řešením by bylo možné dodatečně ozelenit prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. Pro tyto účely se používají rostliny, které nevyžadují žádnou průběžnou péči. Taková zelená střecha na paneláku je zcela bezúdržbová, avšak s velkým přínosem nejen pro obyvatele bytů v nejvyšším patře.

Čtěte také:  5 zásad při výběru vstupních dveří do bytu

Jak přehřívání už postavených budov účinně zabránit

  • dostatečná izolace domu (všech jeho obalových konstrukcí)
  • správná technika větrání (větrat okny na sever a až tehdy, když je teplota venku nižší než v interiéru)
  • kvalitní stínění (žaluzie, markýzy)
  • aktivní prvky chlazení uvnitř bytu

Přihlásit s uživatelskými údaji

Zapomněli jste heslo?