Komentujeme: Bude termín 1.1.2023 pro měsíční informování o spotřebě posunut na později?

Již delší dobu upozorňuje SČMBD na problematická ustanovení v připravované novele zákona o službách. Podle zkušeností není na implementaci změn dostatek času ani kapacit. Jaká je nyní situace ohledně připravované povinnosti měsíční informovanosti domácností o spotřebách tepla a je již znám nový termín?

Základem je schválení novely zákona č. 67/2013 Sb. o službách

V prosinci 2018 byla Evropským parlamentem a Radou schválena novela směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED). V České republice je pro implementaci podmínek stanovených touto směrnicí potřeba schválit novelu zákona č. 67/2013 Sb. o službách s účinností od 1. 1. 2023. V rámci projednávání v dotčených výborech Poslanecké sněmovny Svaz českých a moravských bytových družstev a ostatní zástupci správců bytového fondu uplatnili své připomínky s cílem úpravy znění zákona tak, aby požadavky z něj plynoucí byly v jejich praxi realizovatelné.

EED v českých podmínkách

Směrnice Evropského parlamentu mění podmínky pro bytová měřidla energií a požaduje jejich výměnu tak, aby umožnila dodavatelům energie i správcům bytových fondů měsíční dálkové odečty bez nutnosti osobních návštěv. Svaz v rámci jednání výborů podpořil předložené pozměňující návrhy, od kterých si slibuje, že uleví rozpočtům bytových družstev a SVJ, zabrání dalšímu zdražování bydlení a současně sníží administrativní zátěž správy domů. Jedná se o pozměňující návrhy upravující povinnost měsíčního informování, úpravu definici dálkového odečtu, upřesnění vymezení lhůty pro podávání námitek k rozúčtování a  posunutí  účinnosti zákona na 1. ledna 2025.

Řadě bytových domů chybí potřebné technologie pro měsíční informovanost o spotřebě

Z diskuzí a průzkumů mezi členy SČMBD a Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) vyplývá, že 1,47 milionů bytů v České republice je teplem zásobováno dálkově nebo z domovních plynových kotelen, a spadají tak do jurisdikce uvedené novely. Celkový počet měřidel a indikátorů v bytech je pak asi 7 milionů, z nichž všechny musí být od 1. 1. 2027 vybaveny zařízením pro dálkový odečet. Povinnost pravidelných měsíčních odečtů se pak týká asi 3,5 milionu z nich (tj. 42 milionů provedených odečtů za rok), potřebnou technologií je však vybaveno jen 30–40 %. Na skutečné dálkové odečty je ale připraveno pouze mizivé procento z nich. Svaz tak upozorňuje, že na implementaci změn není dostatek kapacit ani času a navrhuje odložení účinnosti tohoto ustanovení o dva roky, tj. aby povinnost poskytovat měsíční informace o spotřebách byla účinná až od 1. 1. 2025.

Čtěte také:  Nezmeškejte webinář dlužníci a dluhy v SVJ

Délkové odečty podléhají schválení členských schůzí nebo shromáždění vlastníků

„Důvodem pro posun účinnosti je jednak dlouhodobě avizovaný nedostatek příslušných zařízení, ale také vyjádření firem zabezpečujících související technická opatření, servis i služby. Podle nich totiž nemají na implementaci změn dostatek kapacit ani času. Dalším organizačním problémem je i to, že rozhodování o nových změnách probíhá v bytových družstvech i SVJ zpravidla během členských schůzí nebo shromáždění vlastníků. Ty se obvykle konají jednou ročně, a to během května a června. Rozhodnutí potřebná k instalaci nových technologií tak uvedené orgány nebudou schopny v roce 2022 schválit,” dodává Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD

Měsíční informovanost v předpokládané praxi

Kromě poskytování vzdáleného přístupu k pravidelným odečtům určeného dodavatelům energií, správcům bytových fondů i obyvatelům domů počítá novela v § 8a odst. (5) také s pravidelným informováním o tomto přístupu. Evropská směrnice navrhuje, aby byli odběratelé energie jedenkrát měsíčně informováni o zpřístupnění dat, nespecifikuje však, jak by komunikace měla probíhat. Povinnost měsíčního informování o spotřebě (§ 8a) Svaz shledává jako nadbytečnou, ekonomicky velmi nehospodárnou, a v praxi navíc těžko aplikovatelnou. „Uživatelé bytů nemají povinnost sdělovat správci domu svou e-mailovou adresu ani další kontakty pro online komunikaci. Pokud tak budou muset správci posílat obyvatelům bytů měsíční papírová oznámení, bude to znamenat finanční náklady navíc,” říká Martin Hanák. Proti tomuto ustanovení se ohradili také někteří poslanci, kteří stejně jako Svaz upozorňují na skutečnost, že jak „směrnice“, tak především i navazující  „doporučení“ jsou právní akty, které dávají členským státům určitý stupeň volnosti při jejich implementaci a nedávají tak povinnost měsíční lhůtu zavést.

Délku lhůty pro podání námitek je nutné zkrátit

Ustanovení §8 odst. (2) dává každému příjemci služeb možnost podat do 30 dnů ode dne doručení své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. V praxi se však stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do 3 let od předání vyúčtování. Někteří příjemci služeb tyto námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování. Proto Svaz navrhoval úpravu tohoto ustanovení.

Čtěte také:  Skutečný začátek topné sezóny se blíží. Co je nutné právě teď udělat?

„Pokud je námitka shledána oprávněnou, může dojít ke zpětné změně vyúčtování všech příjemců služeb, kteří už ale vypořádali všechny přeplatky a nedoplatky. Řešení situace je pak vzhledem k vysoké fluktuaci uživatelů bytů velmi náročné. Navrhujeme proto, aby měla speciální úprava zákona č. 67/2015 Sb., zákona o službách, v této situaci přednost před obecnou úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,” dodává Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.

Svaz proto podpořil pozměňovací návrh z pera MMR, který navrhuje stanovit nevyvratitelnou domněnku souhlasu se způsobem a obsahem vyúčtování v případě marného uplynutí nově upravené lhůty pro uplatnění námitek. Od navržené změny si svaz slibuje snížení rizika spekulativních žalob příjemců služeb, kteří námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.

Řešením může být tzv. dělená účinnost

Jedním z pozitivních výstupů jednání výborů je nova dohoda ve věci odložení účinnosti zákona. Došlo ke shodě, že snaha o odložení povinnosti měsíčního informování by neměla způsobit, že nedojde k novelizaci ostatních ustanovení zákona již od 1. ledna 2023. Proto se Svaz přiklání k pozměňovacímu návrhu, kde je navrhovaným řešením tzv. dělená účinnost v podobě úpravy Čl. II a to v následující podobě: „Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou čl. I bodů 3 a 9, pokud jde o § 8a, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024.“ (Pozn.: Svaz by raději dále pracoval s termínem 1. ledna 2025).

www.scmbd.cz

Napsat komentář

Cookie Consent with Real Cookie Banner