EED: Co nám přinese a od kdy u nás vstoupí povinnosti ze směrnice o energetické účinnosti v platnost?

Na konci roku 2018 schválil Evropský parlament novelu směrnice o energetické účinnosti (č. 2018/2002). Pro bytová družstva a SVJ se dotkne především v oblasti měření dodaného tepla a teplé vody. K implementaci směrnice do právních řádů členských států mělo dojít do 25. října 2020.

Co novela směrnice o energetické účinnosti požaduje?

„Na transpozici směrnice MMR spolupracuje s MPO (které je gestorem transpozice směrnice do české legislativy). Vlastníci bytových domů, správci, rozúčtovací společnosti a některé další se v tuto chvíli mohou řídit informací, že od 1. ledna 2020 se mohou instalovat pouze přístroje umožňující dálkový odečet spotřebních hodnot (bytové měřiče tepla, indikátory vytápění, vodoměry na teplou vodu). Přístroje, které již byly instalovány před uvedeným datem, ale které nejsou dálkově odečitatelné, musí být dovybaveny dálkovým odečtem nebo nahrazeny dálkově odečitatelnými zařízeními do 1. ledna 2027,“ informuje Ing. Vilém Frček, DiS., vedoucí tiskového oddělení MMR.

„Ve věci povinnosti instalace dálkově odečitatelných měřičů či indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění v podmínkách velkých bytových družstev a správců bytového fondu je tento trend již nastaven, a i bez ohledu na povinnost danou zákonem budou ve většině případů tyto dálkově odečitatelné technologie nahrazovat technologie původní,” říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Jak často budou předávány informace o spotřebě?

Dojde také ke zrušení, případně změně měrných ukazatelů tepla, chlazení a teplé užitkové vody. Konečným uživatelům budou zároveň stanoveny nové termíny a četnost informací o spotřebě. Na základě změn budou nově probíhat čtvrtletně, od roku 2022 poté měsíčně. Základní požadavek je na informování nejméně dvakrát ročně a na požadavek konečných spotřebitelů čtyřikrát za rok. Při zavedení modernějších způsobů odečtu v dalších letech se předpokládá ještě častější informování, až jednou měsíčně. Změny se dotknou i vyúčtování, do kterého přibudou nové informační povinnosti. Toto vyúčtování bude navíc zpřístupněno a doručeno konečným uživatelům.

Čtěte také:  Co SVJ a družstva aktuálně řeší? Technický stav domu a vzájemnou komunikaci

Řešením jsou dálkové odečty s využitím chytrých rádiových modulů

Dálkový odečet energií je levnější, přesnější, a umožňuje domácnostem lépe sledovat jejich reálnou spotřebu. Bytová družstva budou mít navíc pod kontrolou snahy o nelegální ovlivnění vodoměrů, kdy moderní zařízení rozúčtovatele na dálku upozorní. Výhodou měřičů vybavených modulem pro rádiovou komunikaci, je možnost odečítat několik různých typů měřičů, například vodoměry a indikátory topných nákladů, aniž by bylo nutné vstoupit do bytu. Bezdrátová standardizovaná komunikace a častější odečty umožní zahrnout data z indikátorů topných nákladů do systémů takzvaného chytrého měření, a sledovat tak aktuální spotřebu vody a energií na webu.

Jak bude nový systém nákladově efektivní?

Směrnice sama stanoví, že dané povinnosti v případě požadavků na nákladovou efektivitu platí v případech, kdy jsou nové požadavky smysluplné, tzn., že jsou technicky proveditelné a nákladově efektivní. Povinnosti jsou však dány bez výjimky všem, tedy i v případě malých čtyř bytových domů, kde si správu, včetně rozúčtování služeb, provádí samostatně. Ze zkušeností s uživateli bytů se pracovníci družstev zároveň skepticky vyjadřují k předpokladu, že se chování uživatelů bytů ve věci spotřeby teplé vody a tepla na vytápění bude výraznějším způsobem řídit dle průběžných (měsíčních) informací o aktuálních spotřebách. „Na jednu stranu vidíme zřejmé provozní náklady, které bude nezbytné vynakládat v průběhu roku na zajištění ‚informačního systému‘‎, na straně druhé však nejsou žádné očekávatelné finanční úspory, které by související náklady zdůvodnily. Tato průběžná informovanost bude zcela jistě rozúčtovatelskými firmami zpoplatněna. Dle našeho stanoviska je proto vhodné, aby naše legislativa vydefinovala způsob posouzení nákladové efektivity a smysluplnosti provedení požadovaných opatření,” uzavírá Martin Hanák.

1 Comment
  1. Ladislav Laker 9 měsíci ago

    V článku je citován tento názor: “Povinnosti jsou však dány bez výjimky všem, tedy i v případě malých čtyř bytových domů (…)”.
    Toto je obecně rozšířený omyl.
    Aktuální česká legislativa (stav ke dni 1.11.2020) nevyžaduje, aby dům byl “bez výjimky” vybaven indikátorey (IRTN), kalorimetry či vodoměry na teplou vodu. Výjimka existuje a je uvedena v celostátně účinném právním předpisu. Podle § 7a odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 Sb. platí, že povinnosti instalovat indikátory/kalorimetry/vodoměry se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě. Z uvedeného plyne, že rozhodující je pouze rozhodnutí společenství zda rozúčtovat náklady (a používat k tomu povinně indikátory/měřidla), nebo hradit náklady na tyto služby paušálem (bez vzniku povinnosti instalovat a odečítat indikátory/měřidla).
    Jakmile si shromáždění SVJ odsouhlasí platbu za konkrétní služby paušální částkou (viz např. § 9 zákona č. 67/2013 Sb.), pak od prvního dne následujícího zúčtovacího období jsou jakékoliv indikátory/kalorimetry/vodoměry teplé vody nepotřebné. Bude možno je demontovat, nebo ponechat na místě bez využití. Odpadne povinnost tyto přístroje odečítat, odpadne povinnost metrologicky ověřovat vodoměry na teplou vodu či bytové kalorimetry. Odpadne povinnost provádět každoroční vyúčtování těchto služeb a doručovat tato vyúčtování příjemcům služeb. Samozřejmě v budoucnu nevznikne ani povinnost instalovat jakékoliv dálkově odečitatelné přístroje, ani povinnost cokoliv vyúčtovat v intervalech kratších než 1 rok.
    Co je zde uvedeno platí pro služby “vytápění” a “centrální poskytování teplé vody”. Případně na ty domy, ve kterých je do bytů poskytována služba “dodávka tepla” pomocí kalorimetrů (bez rozlišení spotřeby pro vytápění a pro ohřev vody). Jediným regulativem paušálních palteb za služby je časové omezení tohoto řešení ve vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem bytu (§ 9 zákona č. 67/2013 Sb.). Pro vlastnické bydlení však žádné omezení není zákonem stanoveno.
    Závěr:
    Dnes je předčasné spekulovat o tom zda budoucí česká legislativa zachová zde popsanou výjimku, nebo zda bude vše nějak jinak. Považuji však za neseriózní šířit informace o údajných “povinnostech daných bez výjimky”, když aktuální právní stav je odlišný. Není známo jaké povinnosti a v jakém rozsahu vyplynou v budoucnu z dosud neexistujících českých právních předpisů.
    (Příspěvek zachycuje právní stav ke dni 1. 11. 2020)

Leave a reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Log in with your credentials

Forgot your details?