Čemu (ne)věřit při zateplování domu?

Zateplování domů stále provázejí diskuse. Jak to s polystyrenem, jako nejčastěji používaným izolačním materiálem, vlastně je? To zajímá nejen téměř čtvrtinu všech domů, které ještě mají rekonstrukci před sebou, ale i ty, kteří za zateplenými stěnami mají své domovy.

Komplexní zateplení včetně výměny oken majitelům přináší řadu výhod v čele s výraznou úsporou energií a zvýšením nejen teplotního komfortu bydlení. Přesto ještě přes 18 % domů dosud neprošlo žádnou rekonstrukcí. Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR je to až ve třetině případů (32,8 %) finanční situace, často zatím však lze hledat také mylné domněnky.

Je to příliš drahé

Mnozí lidé se domnívají, že jde o příliš drahou záležitost. Při srovnání finanční náročnosti investice do zateplení s ročními výdaji za energie však jasně vítězí zateplení. Komplexně provedené zateplení může ročně ušetřit až 50 % nákladů za energie, jejichž cena se každoročně zvyšuje. Zateplení je navíc možné financovat státními dotacemi, které mohou snížit návratnost počáteční investice až o polovinu. Jedním z nejvyužívanějších programů je Nová zelená úsporám určená ke snižování energetické náročnosti rodinných domů.

Je to jen na zimu

Většina majitelů domů se domnívá, že zateplení funguje pouze jako teplý zimní kabát. Realita je však taková, že kvalitní zateplení funguje spíše jako termoska udržující stabilnější a komfortnější teplotu v interiéru po celý rok. V zimě uchovává teplo, zatímco v horkých letních měsících udržuje uvnitř domu chladnější prostředí než venku. Díky tomu není potřeba tolik využívat ani klimatizaci, což se příznivě projeví na účtech za energie, neboť se v porovnání s vytápěním jedná až o třikrát energeticky náročnější položku.

Po čase degraduje či úplně zmizí

Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání pěnového polystyrenu před desítkami let, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly. Ty mohly s izolantem reagovat a rozpustit jej. „Při správné aplikaci je však pěnový polystyren jako izolační materiál vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až dokonce 200 let při zachování všech jeho vlastností,“ upozorňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR vyvrací ty nejčastější z nich. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C.

Čtěte také:  Je ideální doba pro termovizní měření. Odhalí úniky tepla na fasádě i v bytě

Zamezí domu v dýchání a hrozí riziko vzniku plísní

Takzvané „dýchání domu“ je proces, při kterém dochází ke spolupráci vnější stěny s vnitřním vzduchem. V žádném případě však dům stěnami nevětrá. K výměně vzduchu a tím i vlhkosti dochází více než z 95 % větráním okny, dveřmi, případně řízeným větráním pomocí spár v konstrukcích nebo digestořemi. Co se plísní týče, nejčastěji se tvoří v nevětraných místech, kde kondenzují vodní páry vzniklé odpařováním. Je zcela jedno, zda se jedná o novostavby či rekonstruované domy a byty. Ještě před zateplením domu je třeba zjistit, zda se plísně v interiéru nevyskytují a odborně se jich zbavit. Samotné zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a tím i kondenzaci vodní páry na povrchu konstrukce, čímž riziko vzniku plísní výrazně snižuje.

Je to neekologické

Dalším častým mýtem je neekologičnost izolačních materiálů, konkrétně pěnového polystyrenu. Pěnový polystyren obsahuje 98 % vzduchu, proto je jeho výroba a následná likvidace snadná a nezatěžuje životní prostředí nebezpečnými zplodinami. Při jeho výrobě se spotřebuje jen velmi malé množství energie, což dělá jeho výrobu nejen vysoce efektivní, ale především ekologicky přijatelnou. Vyrábí se tzv. napěňováním vstupní suroviny pomocí vodní páry, čímž se zvětší objem kuliček asi padesátkrát. Součástí výroby pěnového polystyrenu nejsou žádné další přísady ani lepidla.

Je to jedovaté

V otázce zdravotní závadnosti vyvolával u pěnového polystyrenu pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v polystyrenu. Přesto od roku 2015 žádný z českých výrobců tuto látku nepoužívá a stejně tak je tomu i v ostatních zemích EU. O zdravotní nezávadnosti pěnového polystyrenu svědčí také jeho široké alternativní využití mimo stavebnictví, například v obalovém průmyslu nebo v potravinářství.

11komentářů
  1. Karel 11 měsíci staré

    Co je to za web?? ZAse lobbing?? Automaticky BLACK LIST !!!

  2. Karel 11 měsíci staré

    A ještě STB cenzura…

  3. Národní prudič 11 měsíci staré

    Velice to chutná opeřencům a ve fasádě jsou nejlepší hnízda.
    Také jste “zapoměli” napsat, že není polystyren jako polysryren a zateplení extrudovaným polystyrenem se pohybuje cenově docela někde jinde, než uvádíte.

    • Sdružení EPS 11 měsíci staré

      Musíme si uvědomit, že je to člověk, který obsazuje stále větší území a tudíž interakce s okolní přírodou včetně zástupců ptačí říše je tak přirozená a nevyhnutelná. Datlovití ptáci hledají svou potravu v dutinách stromů a protože zvuk zateplovacího systému je velmi podobný zvuku dutého stromu, někteří ptáci se mylně domnívají, že se jedná o zdroj potravy. Nekonzumují tedy polystyren, ale hledají hmyz. K tomuto jevu bohužel čas od času dochází. Vzniklý otvor se dá celkem snadno opravit. Při zateplování se také zabudovávají do systému speciální budky pro ptáky jako jsou rorýsy, kteří si zvykli obývat dutiny v podstřešní části bytových domů.
      Co se týká pěnového a extrudovaného polystyrenu, je pravdou že extrudovaný polystyren je dražší než pěnový. Extrudovaný polystyren neboli XPS se však používá pouze v oblasti založení a soklů pro svou větší pevnost a velmi nízkou nasákavost. U 95% zateplovaných svislých ploch se jedná o pěnový polystyren, tzv. EPS. S pozdravem Pavel Zemene, sdružení EPS.

  4. Marcela 11 měsíci staré

    Dobrý.

  5. RomANA 11 měsíci staré

    S EPSkem jsme zateplovali loni, zima super teplota uvnitř domu, teď se těším, že i v horku budeme mít doma příjemně.

  6. Vich 11 měsíci staré

    Kolik jste po zateplení ušetřili na topení?

  7. Jirka_1 11 měsíci staré

    No, návratnost zateplení úsporou na teple vychází na více, než sto let, tedy se ta investice nevrátí. Možná tak u staveb z roku raz dva, ale panelák nebo bytovka ze sedmdesátých let už je natolik dobře izolovaná, že stačí vyměnit okna za těsná… V 2016 jsme vrazili nějakých 24 milionů do revitalizace čtyř vchodů (do 4 bytů uprostřed domu zatékalo a nikdo nemohl najít místo kudy, tak se prostě barák zabalil do izolace) a nějakých 108 bytových jednotek, poznali to jen ti pod střechou, protože tam byl největší únik tepla – v zimě zima, v létě na padnutí. Údajně se celkově ušetřilo za 2017 přes milion za teplo, ale já to na svém vyúčtování jaksi nepoznal, vrátili mi dokonce méně, než předchozí roky…
    Polystyren – nechejte ho na sluníčku tak dva týdny a rozlučte se s izolací. UV záření v něm nastartuje sebedestrukční proces. Takže správně by se měl přepravovat v černém igelitu a pak co nejrychleji po naplácnutí na zeď natáhnout omítkou. A hlavně nezapomeńte na to, že ho nesmíte dávat na stropy a zvenku nad osmé patro, hasičům pak při požáru kape za krk a proč ne nad osmé patro nevím, ale chtěli to hasiči a byli to kontrolovat.

    Jaksi není pravdou, že v létě sníží teplotu uvnitř, nějak jsem to nepozoroval. Je to teorie, ale nějak se při té teorii zapomnělo na to, že teplo do bytů dostává v první řadě teplý vzduch při větrání a ten beton zevnitř nijak izolovaný není. Mám venkovní rolety, ráno bylo po celonočním větrání v bytě fajn, tak jsem je ještě před pátou ranní spustil a zavřel okna, při podvečerním příjezdu bylo v bytě o 1,5°C více (topí zde lednička) a v bytě se po chvíli nedalo být, bylo nutné vyvětrat. Ono to bude fungovat, ale jen v případě, kdy se celá stavba od začátku bude takto řešit a ne jen, že se na starý barák naplácne izolace.

  8. Pavel 11 měsíci staré

    Je třeba si uvědomit , že EPS má velký difúzní odpor dle tabule 50 – 80 jednotek ( fasádní vata kolem 1,5 j.). Sice se zvedne povrchový teplota vnitřních ploch obvodových zdí , ale také stoupne relativní vlhkost vzduchu. Pak se projeví tepelné mosty kolem oken , pod balkony apod. a místa se začnou rosit. Pokud je špatně zaizolovaná střecha ( např. jen naházená vata do dvouplášťovky , bude mít horní patro vlhké fleky na stropě, které před zateplení nemělo ( byl sušší vzduch) . EPS stejně jako PUR je v tř. reakce na oheň v E ( i přes retardéry hoření apod. , fasádní vata je v tř. A1 =nejlepší). Pak se dle vyhlášky nesmí použít na vnitřní zateplení budov pro shromažďování osob ( školy , státní budovy apod). Jako ETICS s tím není problém. Degradace EPS pod štukem a perlinkou se objevuje spíše na jižní straně v horizontu 10ti let. Při nynější stagnaci cen paliv bych počítal , že návratnost bude kolem 10 – 15 let , spíš horní hranice. Se snadností oprav po zásahu datlem bych byl opatrný – práce je třeba dělat z lešení nebo plošiny a určitě to nebude levné ( viděl jsem i 20 děr do výšky 4. NP na jedné stěně činžáku. EPS je levný a dobře se opracovává , ale není ideální.

  9. Tomáš 11 měsíci staré

    Pavle, do vaty se datel nepustí?

    Otázka je též kondenzace mezi zateplovací vrstvou a původní fasádou ve spojení s rozrušením omítky kvůli kotvení zateplovací vrstvy. Moc rád bych někde viděl jak to pod zateplovací vrstvou vypadá po řekněme 20 letech.

  10. Arkin 10 měsíci staré

    Ono to není jenom o tom zateplení. Zásadní je, jestli jste po tom, kdy váš dům už nespotřebujete tolik tepla, regulovali otopnou soustavu. Jinak sice tepla byste spotřebovali méně, ale pokud jste neregulovali, nepočítejte s nějakými závratnými úsporami. Jo, až vyregulujete, to už bude jiné. Ušetřit můžete až polovinu dřívějších nákladů na teplo.

Reagovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Přihlásit s uživatelskými údaji

Zapomněli jste heslo?