Časté dotazy směřují k situaci přehlasovaného vlastníka a jeho možnostem, jak odhlasované rozhodnutí shromáždění zvrátit. Řešení lze nalézt v Usnesení NS ČR vydané pod spisovou značkou 27 Cdo 189/2022, ze dne 1. 8. 2022.
Dočasný zákaz jednat podle napadeného rozhodnutí
Podle § 1209 odst. 1 o.z., je-li proto důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Koho lze považovat za přehlasovaného vlastníka?
Za přehlasovaného vlastníka nelze považovat vlastníka, který se účastnil zasedání shromáždění a při něm hlasoval pro přijetí napadeného usnesení.
Oprávněn domáhat se zrušení rozhodnutí přijatého shromážděním však není také vlastník,
který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování. Takový vlastník totiž nedává svým postojem najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí.
V dané souvislosti pak není podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který nehlasoval proti později zpochybněnému důvodu. Nejvyšší soud také vyložil, že vlastník projevuje svůj názor hlasováním o usnesení, a proto je nerozhodné, jak se v průběhu diskuse o něm vyjadřoval.
Výraz „přehlasovat“ znamená hlasováním překonat, z čehož pro poměry rozhodování shromáždění vlastníků jednotek vyplývá, že přehlasovaným je takový vlastník, který se zúčastnil hlasování o zpochybňovaném rozhodnutí společenství a neuspěl, tedy – řečeno jinak – hlasoval proti, byl však přehlasován (překonán) většinou tvořenou jinými vlastníky.
Za přehlasovaného vlastníka jednotky nelze považovat ani toho, kdo (řádně pozván na shromáždění a informován o jeho plánovaném programu) se ze shromáždění vzdálil (nikoli ze zdravotních či jiných vážných důvodů) a nezúčastnil se tedy bez vážných důvodů hlasování o zpochybňovaném usnesení, které bylo přijato.
Judikatura se vztahuje i na rozhodování o přijetí usnesení mimo shromáždění
Není tedy dán důvod, aby se ustálená judikatura dovolacího soudu vztahující se k výkladu toho, kdo je přehlasovaným vlastníkem ve smyslu § 1209 o.z. nevztahovala i na rozhodování o přijetí usnesení mimo shromáždění vlastníků jednotek. Bez ohledu na formu rozhodování je totiž podstatou institutu přehlasovaného vlastníka projevení nesouhlasu s přijímaným rozhodnutím, který není možné spatřovat v neúčasti na hlasování bez vážných důvodů.
Autor: JUDr. Ivana Šimonková, právnička a místopředsedkyně Sdružení bytových družstev a SVJ
Potřebujete poradit?
Členství ve Sdružení bytových družstev a SVJ přináší řadu výhod. Členové mohou využívat právní a ekonomickou poradnu, finanční a daňové poradenství, vybrané tiskopisy, formuláře a vzory smluv pro bytová družstva a SVJ a další služby, usnadňující řízení a provoz bytového družstva či SVJ.