Vedro ve městech ještě více zvyšují tepelné ostrovy. Jak se můžeme ochladit?

Průměrné denní teploty ve městech jsou v horkých letních měsících běžně o několik stupňů vyšší, než na okraji příměstských částí či na venkově. Na vině je rozšiřující se městská zástavba a silniční provoz, které akumulují v ulicích obrovské množství tepla. Vznikají tepelné ostrovy, které nás ztěžují bydlení i běžný provoz.

 

Tepelné ostrovy nám odhánějí i déšť

Tepelné ostrovy vznikají v důsledku rozšiřující se zástavby, čímž mizí zelené plochy a přirozená odtoková místa. Horký vzduch stoupající z rozehřátých betonových ploch budov, chodníků a vozovek nad město znemožňuje kondenzaci vzdušné vlhkosti a mraky jsou tak často vytěsněny do míst, kde je teplota nižší. Teprve tam se pak tvoří srážky.

„Vznik tepelných ostrovů poukazuje na problém špatného hydrologického režimu měst. Právě budovy a zejména jejich vhodně řešené okolí mohou mít výrazný vliv na omezení těchto jevů. Měli bychom se inspirovat a vlastně kopírovat jednoduché, v přírodě běžně fungující principy – vnést tedy do městského prostředí přírodě blízké hospodaření s dešťovými vodami. Na projektech, jež sami vyvíjíme, pracujeme s konceptem tzv. zelenomodré infrastruktury. Srážkové vody zadržujeme například vsakem v průlezech a po zachycení je využíváme na závlahu nebo je alespoň zpomalujeme pomocí stále více se do projektů prosazujících zelených střech,“ uvádí Eva Neudertová ze společnosti Skanska Reality.

Zelené střechy umí snížit teplotu v městské zástavbě o více než 8 °C

S přehříváním měst a eliminací tepelných ostrovů mohou pomoci zelené střechy a fasády. Ty dokáží budovy a jejich okolí ochladit, zvyšují energetickou efektivnost staveb a příznivě ovlivňují i biodiverzitu dané lokality. „Rostliny prostřednictvím mechanismu evapotranspirace zajišťují jak ochlazování vlastních tkání, tak celé plochy střechy a jejího okolí. Podmínkou je samozřejmě funkční zelená střecha s živou vegetační vrstvou.

V intenzivní zástavbě může stoprocentní aplikace zelených střech na střešní krajinu snižovat za horkých dní teplotu v zástavbě až o 8,3 °C,“ uvádí Antonín Vejmelka z firmy Sedum Top Solution a Josef Hoffmann z divize Isover společnosti Saint-Gobain Construction Products dodává: „Princip zelených ploch spočívá v tom, že aby se voda uložená ve vegetační střeše či fasádě odpařila, musí z okolí odebrat teplo. Tím okolí zbavuje tepla a ochlazuje jej. Vegetační porosty navíc absorbují mnohem méně slunečních paprsků než asfaltový či betonový povrch.“

Čtěte také:  Co na podzim zasadit do nádob a truhlíků na balkóně? Vyzkoušejte vřes

Přínos energeticky úsporného vegetačního řešení tak tkví ve schopnosti akumulovat srážkovou vodu, měnit odtokové parametry, předcházet zahlcování stokové sítě a především vodu pozvolna odpařovat. Teplotní rozdíl mezi fasádami z klasických materiálů, jako je beton a sklo, a těmi zelenými s rostlinami může být přitom až 50 °C.

Zelené střechy a fasády přinášejí úspory energií, předností je i delší životnost

Zelené střechy a fasády přinášejí značné energetické úspory. Například budova Javits Convention Center v New Yorku, která se pyšní druhou největší zelenou střechou ve Spojených státech, tak ročně ušetří až 26 % spotřeby energií. Úspory se však vždy odvíjejí od konkrétního případu a druhu vegetační střechy. I náročnost údržby závisí na zvoleném řešení. „Fasáda tvořená popínavými rostlinami je prakticky bezúdržbová. Naproti tomu vertikální zahrady, u nichž je výrazná variabilita zastoupených rostlin, vyžadují vyšší údržbu. Vše jinak funguje automaticky díky elektronickému systému přihnojování a závlah.

Podobné je to i v případě střech. Extenzivní neboli rozchodníkové střechy jsou v podstatě bezúdržbové, zatímco intenzivní se mnohdy z hlediska údržby podobají klasickým zahradám, které pochopitelně nějakou péči vyžadují,“ upozorňuje Libor Musil ze společnosti LIKO-S. Z hlediska životnosti zelených střech a fasád záleží na použitých materiálech. Certifikované střešní elementy a substráty mohou dobře sloužit i více než 50 let. Zelená vegetační vrstva může navíc životnost běžné ploché střechy prodloužit až dvojnásobně, protože chrání hydroizolaci před nepříznivými klimatickými a mechanickými vlivy.

Praha má zpracovaný koncept zelené infrastruktury

Vysoké teploty, které mohou být v zastavěné oblasti až o 8 °C vyšší než v přírodě ve stejném klimatickém pásu, tak zhoršují nejen kvalitu životního prostředí, ale ovlivňují i psychiku a produktivitu člověka.

„Městské tepelné ostrovy jsou čím dál tím naléhavějším problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu urbanizovaného prostředí a tím i kvalitu života samotných obyvatel. Jako Rada se v tomto ohledu dlouhodobě angažujeme a poukazujeme na důležitost a význam zelených střech a fasád, jež jsou díky svým vlastnostem schopné budovy ochlazovat a vytvářet tak nejen příjemnější, ale zejména zdravější městské prostředí. Proto vítáme i nově přijatý Implementační plán Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu pro roky 2018 až 2019, jehož cílem je mimo jiné snížit negativní vliv extrémních teplot v metropoli a zmenšit rozsah tepelného ostrova prostřednictvím rozvoje konceptu zelené infrastruktury,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

0 reakcí

Reagovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Přihlásit s uživatelskými údaji

Zapomněli jste heslo?