Pozor na pokutu za opožděné daňové přiznání

odbor

Jaké jsou termíny daňového přiznání?

Základní termín pro doručení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 byl do 1. 4. 2022, elektronicky bylo možné daňové přiznání podat do 2. 5. 2022 a při využití služeb daňového poradce se termín prodlužuje do 1. 7. 2022. „Pokud není daňové přiznání podáno v zákonném termínu, tak udělují finanční úřady pokuty, pro vystavení pokuty musí být zpoždění delší než 5 pracovních dnů,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Jak vysoká je pokuta za opožděné daňové přiznání a jak se vypočítává?

Daňové přiznání musí být odevzdáno včas a současně musí být řádně uhrazen i daňový nedoplatek. Neplnění daňových povinností je sankciováno. Finanční úřady udělují pokuty a musí být uhrazen úrok z prodlení, jehož výši ovlivňuje i repo sazba, která stále roste.

Výše pokuty za neodevzdání daňového přiznání nebo odevzdání po zákonné lhůtě činí 0,05 % stanovené daně, nejvýše však 5 % stanovené daně, přičemž maximální částka pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. Pokuta se nepředepíše, když je menší než 1 000 Kč. „Pokuty vyčíslují finanční úřady platebním výměrem a důsledně je vymáhají, nedodržení daňových termínů v konečném důsledku prodražuje plnění daňových povinností,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Jak se stanovují úroky z prodlení?

Daňoví poplatníci, kteří nezaplatí včas vypočtenou daň z příjmu, musí počítat s tím, že budou následně platit úroky z prodlení. Od roku 2021 se přitom úroky z prodlení u daní počítají od čtvrtého dne po splatnosti, tak že úroková sazba je repo sazba platná k 1. dni daného pololetí zvýšená o 8 procentních bodů. Repo sazba platná k 1. lednu 2022 byla 3,75 %, proto je aktuální sazba pro úroky z prodlení 11,75 %. „Např. při neuhrazení splatné daně ve výši 57 420 Kč činí při 62 rozhodných dnech prodlení vypočtené úroky z prodlení 1 147 Kč, což je relativně hodně a je dobré platit daně řádně a včas,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Čtěte také:  Úrokové sazby hypoték stagnují. Jaký vývoj můžeme dále očekávat?

Vyšší repo sazba = vyšší úroky z prodlení

Repo sazbu stanovuje Česká národní banka v závislosti na ekonomickém vývoji. Aktuálně vzhledem k rostoucí inflaci repo sazba stoupá a od začátku roku se zvýšila již třikrát, 4. 2. na 4,5 %, 1. 4. na 5,0 % a 6. 5. na 5,75 %. Vyšší repo sazba následně prodražuje každý den prodlení s platbou daně. Před legislativní změnou od roku 2021 úroky z prodlení odpovídaly repo sazbě zvýšené o 14 procentních bodů. Přestože je v roce 2022 repo sazba značně vyšší než v minulosti, tak jsou vypočtené úroky z prodlení v současné době nižší než v předcházejících letech. Např. v druhém pololetí roku 2020 byla repo sazba ve výši 0,25 %, nicméně úroky z prodlení činily 14,25 %. „Pokud by k 1. 7. 2022 zůstala aktuální repo sazba ve výši 5,75 %, potom by při splatné dani ve výši 57 420 Kč a 62 dnech prodlení činily úroky z prodlení již 1 342 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.

Pozor na pokuty za neodevzdání přehledů

Osoby samostatně výdělečně činné musí každoročně odevzdávat nejenom daňové přiznání, ale i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Rovněž neodevzdání přehledu nebo opožděné odevzdání je sankciováno. Např. zdravotní pojišťovny mohou udělit pokutu až ve výši 50 000 Kč. „Jednotlivé zdravotní pojišťovny při stanovení výše pokuty zohledňují historii plátce a následné vydané pokuty pečlivě vymáhají,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Napsat komentář

Cookie Consent with Real Cookie Banner