Novela zákona o službách je problematická, upozorňuje SČMBD

V prosinci 2018 byla Evropským parlamentem a Radou schválena novela směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED). V České republice je pro implementaci podmínek stanovených touto směrnicí potřeba schválit novelu zákona č. 67/2013 Sb., o službách, s účinností od 1. 1. 2023. Nyní se návrhem, který prošel prvním čtením, budou zabývat výbory Sněmovny. Pokud však bude novela přijata v navržené podobě, budou mít nové podmínky znatelný dopad.

Lhůta na splnění nových povinností se krátí

Směrnice Evropského parlamentu mění podmínky pro bytová měřidla energií a požaduje jejich výměnu tak, aby umožnila dodavatelům energie i správcům bytových fondů měsíční dálkové odečty bez nutnosti osobních návštěv. „Novela prošla první čtením ve Sněmovně, stále však nenabyla její platnost. Nyní se přesunula do výborů, kde běží 50denní lhůta k projednání. Správci domů i dodavatelé potřebných měřidel tak budou mít podle odhadů méně než 3měsíční lhůtu na splnění všech povinností. To dle našich průzkumů není možné a požadujeme tak posunutí data účinnosti novely na 1. 1. 2025,” vysvětluje první návrh Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.

Bytové domy nejsou vybaveny potřebnou technologií

Z diskuzí a průzkumů mezi členy SČMBD a Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) vyplývá, že 1,47 milionů bytů v České republice je teplem zásobováno dálkově nebo z domovních plynových kotelen, a spadají tak do jurisdikce uvedené novely. Celkový počet měřidel a indikátorů v bytech je pak asi 7 milionů, z nichž všechny musí být od 1. 1. 2027 vybaveny zařízením pro dálkový odečet. Povinnost pravidelných měsíčních odečtů se pak týká asi 3,5 milionu z nich (tj. 42 milionů provedených odečtů za rok), potřebnou technologií je však vybaveno jen 30–40 %. Na skutečné dálkové odečty je ale připraveno pouze mizivé procento z nich. Svaz tak upozorňuje, že na implementaci změn není dostatek kapacit ani času a navrhuje odložení účinnosti tohoto ustanovení o 2 roky, tj. aby povinnost poskytovat měsíční informace o spotřebách byla účinná až od 1. 1. 2025. „Důvodem pro posun účinnosti je jednak dlouhodobě avizovaný nedostatek příslušných zařízení, ale také vyjádření firem zabezpečujících související technická opatření, servis i služby. Podle nich totiž nemají na implementaci změn dostatek kapacit ani času. Dalším organizačním problémem je i to, že rozhodování o nových změnách probíhá v bytových družstvech i SVJ zpravidla během členských schůzí nebo shromáždění vlastníků. Ty se obvykle konají jednou ročně, a to během května a června. Rozhodnutí potřebná k instalaci nových technologií tak uvedené orgány nebudou schopny v roce 2022 schválit,” dodává Martin Hanák.

Čtěte také:  Období odečtů tepla a vody se blíží. Co bychom právě nyní měli udělat?

Měsíční oznámení znamenají náklady navíc

Kromě poskytování vzdáleného přístupu k pravidelným odečtům určeného dodavatelům energií, správcům bytových fondů i obyvatelům domů počítá novela v § 8a odst. (5) také s pravidelným informováním o tomto přístupu. Evropská směrnice navrhuje, aby byli odběratelé energie jedenkrát měsíčně informováni o zpřístupnění dat, nespecifikuje však, jak by komunikace měla probíhat. „Uživatelé bytů nemají povinnost sdělovat správci domu svou e-mailovou adresu ani další kontakty pro online komunikaci. Pokud tak budou muset správci posílat obyvatelům bytů měsíční papírová oznámení, bude to znamenat finanční náklady navíc,” říká Martin Hanák z SČMBD. Proti tomuto ustanovení se ohradili také někteří poslanci, kteří stejně jako Svaz upozorňují na skutečnost, že jak „směrnice“, tak i „doporučení“ jsou právní akty, které dávají členským státům určitý stupeň volnosti při jejich implementaci a nedávají tak povinnost měsíční lhůtu zavést.

Délku lhůty pro podání námitek je nutné zkrátit

Ustanovení §8 odst. (2) dává každému příjemci služeb možnost podat do 30 dnů ode dne doručení své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. V praxi se však stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do 3 let od předání vyúčtování. Někteří příjemci služeb tyto námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníka a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování. Proto Svaz navrhuje, aby v případě, že nejsou námitky doručeny poskytovateli služeb do uvedené lhůty, právo na jejich uplatnění zaniklo a vyúčtování se považovalo za řádné. Od navržené změny si slibují snížení rizika spekulativních žalob příjemců služeb, kteří námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.

Čtěte také:  Pravidelných prohlídek plynových kotlů je letos minimum. Co hrozí?

„Pokud je námitka shledána oprávněnou, může dojít ke zpětné změně vyúčtování všech příjemců služeb, kteří už ale vypořádali všechny přeplatky a nedoplatky. Řešení situace je pak vzhledem k vysoké fluktuaci uživatelů bytů velmi náročná. Navrhujeme proto, aby měla speciální úprava zákona č. 67/2015 Sb., zákona o službách, v této situaci přednost před obecnou úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,” dodává Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.

4 komentáře u „Novela zákona o službách je problematická, upozorňuje SČMBD“

  1. Podobné argumenty zazněly při projednávání v Poslanecké sněmovně. Zatím se alespoň prosadilo, že tato kontroverzní novela bude projednána v řádném legislativním procesu a nikoliv v jednom čtení.

    Protože 2. čtení může být nejdříve od 1.9.2022 otevírá se prostor pro odložení celé novely. Snad většina poslanců pochopí, že schválit něco, co není možné realizovat od 1.1.2023, je nesmysl. Nicméně třeba pirát Michálek navrhl, aby se zkrátila lhůta pro projednání ve výborech o 10 dní, protože jako správný eurohujer touží po účinnosti k datu 1.1.2023.

    Osobně bych uvítal, aby se možnost měsíčních odečtů nechala na rozhodnutí samotných členů SVJ a družstev. Ostatně jen oni budou tyto zvýšené náklady hradit. Nikoliv úředníci v Bruselu či Praze.

    Nebo alespoň, když už se zavede povinnost zbytečného měsíčního reportingu, aby náklady na jeho zavedení a provoz hradili pouze ti, kdo budou měsíční informace využívat. Pokud pominu rozúčtovací firmy, tak lidí, kteří chtějí měsíční informace o tom, kolik dílků na indikátorech a kolik m3 TUV spotřebovali, odhaduji na 1 promile. Nechápu, proč by jejich touhu po zbytných informacích měli hradit i ostatní, kteří měsíční reporting nevyužijí.

    Hezký den!

    Odpovědět
  2. Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD, nezná zákon. Tvrdí totiž (citace):

    “V praxi se však stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do 3 let od předání vyúčtování. Někteří příjemci služeb tyto námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníka a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.”

    Martin Hanák zjevně nezná obsah zákona č. 67/2013 Sb. o službách spojených s užíváním bytů. Bez znalosti zákona jsou ošem jeho domněnky zcela liché.

    Zákon ukládá poskytovateli služeb povinnost předložit vyúčtování služeb (pod pokutou až 50 Kč/den) , avšak panu Hanákovi zcela ušlo, že tentýž zákon zároveň ukládá příjemci služeb povinnost podat námitku do třiceti dnů (pod pokutou až 50 Kč/den). Jestliže tedy bylo doručeno vadné vyúčtování a příjemce služeb nepodal námitku, pak obě strany by si měly vzájemně uhradit denní pokuty za porušení zákona.

    I kdyby příjemce služeb odložil žalobu na neřádné vyúčtování až na samý konec obecné tříleté promlčecí doby, i tak bude BD či SVJ platit jen pokutu do 1500 Kč. To je maximální možná pokuta za 30 dnů od okamžiku doručení vadného vyúčtování do okamžiku kdy příjemce byl povinen podat k tomuto vyúčtování námitku. Další pokuty nad tuto částku se vzájemně započtou, protože obě strany souběžně porušovaly § 13 odst. 1 zákona.

    Odpovědět
  3. Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD, tvrdí (citace):

    “Pokud je námitka shledána oprávněnou, může dojít ke zpětné změně vyúčtování všech příjemců služeb, kteří už ale vypořádali všechny přeplatky a nedoplatky. Řešení situace je pak vzhledem k vysoké fluktuaci uživatelů bytů velmi náročná.”

    Takovýto absurdní katastrofický scénář je ovšem nemyslitelný. Je zřejmé, že Martin Hanák nerozumí základům práva.

    Pokud se příjemce služeb obrátí na soud, ten může ve sporu rozhodovat pouze o případném nároku samotného žalobce. Ostatním příjemcům služeb v domě tím však žádný vymahatelný nárok nevznikne, i kdyby žalobce měl ve své věci plný úspěch. Proto jim BD či SVJ nesmí nic vracet, ani není oprávněno vymáhat od nich dodatečně jakékoli nedoplatky.

    Případné finanční rozdíly mezi původním (neřádným) vyúčtováním a novým (řádným) vyúčtováním si tedy vypořádají mezi sebou pouze žalovaný (poskytovatel služeb) a žalobce (příjemce služeb). Pro úplnost uvádím, že soud by neměl přiznat žádnému z účastníků sporu náhradu nákladů řízení, protože oba dva – žalobce i žalovaný – porušením svých zákonem uložených povinností (§ 8 zákona č. 67/2013 Sb.) zavinili předchozí protiprávní stav.

    Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD, je zjevně právní laik, který nedokáže vyložit právní normu jednoduchého práva ústavně konformním způsobem. Je s podivem, že SČMBD si neplatí právníky, kteří by dohlíželi na to co představitelé SČMBD prezentují na veřejnosti.

    Odpovědět
  4. Dálkové odečty jsou dobrá věc. Člověk nemusí plánovat svůj čas na daný den a hodinu. Nikdo mu neleze do bytu. Ale na druhou stranu nechápu proč bych měl být 1x za měsíc někým povinně informován o stavu svých vodoměrů a indikátorů. Zatím jsem svéprávný a dokážu občas otevřít “stoupačku” a zjistit kolik jsem “natočil” kubíků teplé a studené vody v aktuálním období, opsat dílky na indikátorech topení a tyto údaje porovnat s předchozím ročním vyúčtováním. Prosím, nedělejte z lidí blbce!!

    Odpovědět

Napsat komentář

Cookie Consent with Real Cookie Banner