Celkový dluh vůči bytovým družstvům a SVJ se v roce 2022 vyšplhal na téměř 170 milionů korun. Více jak polovina této částky je dlouhodobě nevymahatelná. Obyvatelé bytových domů tak často musí nedoplatky za energie či další služby uhradit z vlastního a sami se tak mnohdy dostávají do finančních problémů. Podíl nevymahatelných pohledávek přitom postupně narůstá.
Na neplatiče doplácejí ostatní členové
„Z analýzy dat našich členů vyplývá, že se výše pohledávek, i těch nedobytných, oproti předešlému roku výrazně zvýšila hlavně u nájemníků družstevních bytů. Alarmující pak je, že 53 % celkového dluhu se nedaří dlouhodobě vymoci,” komentuje data předseda SČMBD Jan Vysloužil.
Dluhy primárně vznikají dlouhodobým neplacením záloh a poplatků spojených s užíváním bytů a správou společných částí domu, které se v jednotlivých družstvech a SVJ rozpočítávají mezi obyvatele domu. Ve chvíli, kdy jeden nebo více obyvatelů přestane platit, musí se často na jeho dluh vzít z finančních rezerv domu. „To je ještě ten lepší případ, kdy daný dům nějaké naspořené finance má. Ty ale mají sloužit primárně ke zvelebování domu a ne k umořování dluhů neplatících sousedů,” komentuje Vysloužil.
Pozor na model dominového efektu
Z počtu dlužníků tvoří chroničtí neplatiči 13 %. Jde o ty případy, kdy se mnohdy i v řádu let nedaří vymoci dlužné částky, což působí velké problémy všem obyvatelům domu. Ti pak musí doplácet za svého souseda, aniž by se o to jakkoliv přičinili, jelikož souseda si vybrat nemůžete.
V ekonomicky slabých a vyloučených lokalitách pak dokonce často funguje dominový efekt. Ve chvíli, kdy přestane platit jeden družstevník či vlastník, přidávají se postupně ostatní a dochází až ke kompletnímu vybydlení domu.
Výše nedobytných pohledávek i kvůli zákonným změnám meziročně výrazně roste
Faktorů je dle vedení SČMBD několik: „Po čtyřech letech se opět o něco víc uvolnil proces oddlužení, kdy dlužníci už nemají povinnost splatit ani 30 % dluhu, což bylo dřív podmínkou. To je pro správce bytových domů velká rána. Nejedná se přeci ani o věřitele, kteří by se na dlužníkovi jakýmkoliv způsobem obohatili například o úroky, dluhy vůči nim představují čisté náklady na dům a vznikly vinou dlužníka,” říká Vysloužil.
Ještě v roce 2014 šlo o necelých 13 %, v roce 2022 už podíl nevymahatelných pohledávek překročil 53 %. Čísla vyplývají z dat Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a jedná se o výkazy z 248 SVJ a družstev, která spravují na 554 000 bytů. SČMBD pracuje pouze s daty svých členů, celkové množství pohledávek i dlužníků vůči správcům bytových domů bude dle Vysloužila v rámci ČR pravděpodobně výrazně vyšší.
Sousedé marně čekají v řadě věřitelů
„Další palčivý problém je, že bytová družstva nemají přednostní postavení při vypořádání. Dlužníci v bytech nejsou nemajetní, mají svůj podíl, který je možné zpeněžit a umořit tak dluh vůči bytovému družstvu. Jenže k tomu mnohdy nedojde kvůli vícečetným exekucím dlužníka, a tak se na SVJ či družstevníky mnohdy nedostane řada a dlužník se následně oddluží v insolvenci. V důsledku oddlužení se pohledávka bytových družstev i společenství vlastníků vůči neplatičům stává nevymahatelná,” dodává.
To potvrzuje i JUDr. Robert Němec, předseda České advokátní komory: „Zhoršení vymahatelnosti koreluje mimo jiné s postupným nárůstem vícečetných exekucí. Družstva jsou při rozdělování výtěžku až v poslední skupině věřitelů, SVJ mají omezené přednostní postavení do 10 % výtěžku, podíl uspokojené pohledávky tak závisí na hodnotě bytu. S ohledem na opakované zvyšování nezabavitelné částky aktuálně výrazně propadla vymahatelnost cestou srážek ze mzdy, neuspokojují se proto ani dřívější exekuce a sousedé tak marně čekají v řadě věřitelů. Nemusí se na ně dostat i několik let, zatímco dluh vůči nim bude stále narůstat a nakonec může být exekuce zastavena pro bezvýslednost, aniž by se čehokoliv domohli zpět.”