Kolem dědictví často panuje řada omylů. Kdo, kdy a co bude dědit? Mají smůlu ty páry, které nejsou sezdané? Pak je tady ještě otázka, jak moc může situaci ovlivnit sepsaná závěť nebo soužití ve společné domácnosti.
Kdo má právo na dědictví? Rozhodují třídy zákonných dědiců
V rámci právní ochrany majetku je třeba pečlivě myslet i na způsob řešení dědictví. Při dědění podle zákonné posloupnosti hrozí riziko především nesezdaným párům. Zákon totiž s nesezdanými pozůstalými partnery v první třídě zákonných dědiců nepočítá. Zařazuje je až do té druhé. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, na partnera se tak dostane dědictví pouze za podmínek, že zůstavitel neměl děti a nesezdaný partner splní podmínku soužití ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před zůstavitelovou smrtí.
Dědictví manželů versus dědictví u nesezdaného páru
„Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžele zůstavitele. „Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili,“ upozorňuje advokát Pavel Strnad.
Kdo patří mezi nepominutelné dědice? Na jejich díl myslí zákon
Při sestavování závěti nebo jiného ze způsobů, jak vyřešit dědictví s cílem dobře právně ochránit svůj majetek, je třeba ale neopomenout tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou děti. Jedná se o dědice, kteří mají vždy dostat zákonem stanovený povinný díl. Ten je minimálně tři čtvrtiny u nezletilých a jedna čtvrtina zákonného dědického podílu u zletilých dětí. Vydědit totiž je lze jen ze zákonných důvodů. Mezi ně ze zákona patří odsouzení nepominutelného dědice pro trestný čin, spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, neposkytnutí potřebné pomoci zůstaviteli v nouzi (peněžité, při nemoci nebo úrazu), neprojevování opravdového zájmu či vedení trvale nezřízeného života (hazardní hry, závislost na drogách či alkoholu). Vydědění není v žádném případě snadná věc a v mnohých případech končí bez právních účinků.
Co je na dědění totálně špatně? To je to, že závěť byť sepsaná vlastní rukou a posvěcená notářem a všemi svědky, není nadřazená zákonu. To je výhodné pro stát a právníky, na tom se dá hodně vydělat. Proto budou vždy a nebo skoro vždy, nesrovnalosti, nechutné tahanice o tom kdo co a někdy i rozdělené a rozhádané rodiny.
Nesmysl. Závěť psaná vlastní rukou, datována a s prislusnymi dodatky dle zákona c. 89/2012 SB., OZ nemusí spolu podepisovat zadní svědci. Co se týče notáře, tak, tak pouze tehdy, jestli dáváte závěť do notářské úschovy.
A jak to je v případě, že se rodič a dítě od narození neviděli, neprojevují celý život o sebe zájem?
Dobrý den, děti mají právo po svém rodiči dědit vždy, a to alespoň ve výši povinného dílu, jak popisuje poslední oddíl článku. Pokud však dítě o svého rodiče neprojevuje dostatečný zájem (i když je to vzájemné), může to založit důvod pro jeho vydědění. Pokud tak rodič platně učiní, jeho potomek nic nezdědí. Sepíše-li rodič závěť, ve které tohoto potomka záměrně opomine, bude to možné považovat za platné vydědění pro nezájem. Pokud však potomek prokáže, že ho rodič opominul, protože o něm nevěděl, bude mít stále právo na povinný díl. Zemře-li rodič bez závěti (či jiného pořízení pro případ smrti) a bez platného vydědění, bude mít tento potomek i přes vzájemný nezájem právo na plný dědicky podíl dle zákonné posloupnosti.
Nedávno jsem byla u advokátky a ta nam řekla že i když je osoba vyděděná tak to potom nikoho nebude zajímat. Tak že jsme zaplatili advokatceza vydědění víc jak 5000 Kč aby jiná řekla že je to neplatné i když to posvětil soud. Pro trvale nezřízeně život. Prostě podvod na jak toho co chce aby v po něm někdo dědil tak pro pozůstalé
Mám velmi manipulativní sestru. Nedávno mi moje vlastní matka zavolala, že hodlá vypořádat majetek než zemře, ale protože jsme obě s mojí dcerou nemocné (jako běžný člověk) tak peníze nepotřebujeme a ona si přeje aby dům ve kterém jsme vyrůstaly byl sestry, takže jej na ni přepsala. Nikdy jsem jí nic neprovedla jen jsem se vdala a odstěhovala za manželem a to mi nemůže zapomenout.
Takže i tak lze dědit nevěřit.
Dobrý den, pokud je majetek vypořádáván ještě za života zůstavitele, je obtížné se tomu nějak bránit. Na povinný dědický díl Vaší sestry lze však započíst vše, co od Vaší matky nabyla v posledních 3 letech před její smrtí, tedy i hodnotu celého domu. Vaše sestra by nebyla povinna nic vracet. Pokud by však Vaše matka měla i nějaký další majetek, připadl by až do výše hodnoty domu pouze Vám (a případně dalším dědicům kromě Vaší sestry). Není-li však dalšího majetku, bude toto řešení neúčinné.
Další z možností je domáhat se neplatnosti darovací smlouvy u soudu. V takovém případě byste však musela prokázat, že Vaše matka smlouvu uzavřela např. pod nátlakem, byla uveden v omyl nebo že byl její podpis zfalšován, což asi nebude tento případ.
Pokud odkaze majetek vdovec/vdova manželskemu paru, aniž by příbuzensky spojení, může závěť, i pokud je uložena řádně u notáře, napadnout případný sourozenec vdovy/vdovce? Nebo nějací brantranci a sestřenice? Děkuji
Dobrý den, závěť může napadnout kdokoliv, kdo má za to, že je oprávněným dědicem a že závěť je neplatná. Svůj majetek může zůstavitel platně odkázat i osobám, které s ním nejsou příbuzné. Nesmí pouze opominout nepominutelné dědice, tedy své děti.
Moje dcera a s její nevlastní sestrou přišli k notářce po smrti svého otce a bylo jim oznameno,že dům půl roku před smrtí dostala jeho třetí manželka a věci movité rozprodali ještě v jeho těžké nemoci.Tak jací neopomenutelni dědicové, i když jeho třetí žena jejich setkání s otcem těžko tolerovala. Manzela si zpracovala asi díky své příbuzné advokatce.Tak kde je povinnost rodičů a spravedlnost? Děkuji za odpověď a cítím stud , že jsem jí vybrala tak špatného tátu.Dekuji za odpověď.
Dobrý den, jak bylo uvedeno výše, pokud je majetek vypořádáván ještě za života zůstavitele, je obtížné se tomu nějak bránit. Notář však může započíst na dědický podíl manželky vše, co od manžela nabyla v posledních 3 letech před jeho smrtí, tedy i hodnotu celého domu a movitých věcí. Nebyla by sice povinna nic vracet, ale v případě rozdělování nějakého zbývajícího majetku v dědickém řízení, by tento mohl připadnout jen Vaší dceři a její sestře. Manželce by se započítala hodnota domu a movitých věcí. Není-li však dalšího majetku, bude toto řešení neúčinné.
Další z možností je domáhat se neplatnosti darovací smlouvy u soudu. V takovém případě by však Vaše dcera musela prokázat, že otec daroval majetek např. pod nátlakem, byl uveden v omyl nebo že byl jeho podpis zfalšován.