Při rozúčtování nákladů na služby, jako jsou odpady, provoz výtahu nebo úklid společných prostor, hraje roli počet osob, které byt skutečně užívají. Tento model rozúčtování nákladů na služby podle počtu osob je v SVJ často využíván. Jak ale postupovat, pokud vlastník bytu počet osob nedodá?
Nahlásit počet osob v bytě ukládá vlastníkovi zákon
Podle § 1177 občanského zákoníku je vlastník jednotky povinen oznámit osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a žijí tam po dobu delší než tři měsíce v kalendářním roce — a to bez zbytečného odkladu poté, co ke změně dojde. Smyslem této povinnosti je zajistit spravedlivé rozdělení nákladů mezi jednotlivé byty podle jejich skutečného užívání.
Pokud tak ale neučiní, dává právní úprava společenství vlastníků do ruky nástroj v podobě tzv. náhradního počtu osob. Co to znamená a kdy se používá?
Možnost použít náhradní počet osob je výslovně upravena ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na služby spojené s užíváním bytů. Podle § 5 odst. 4 této vyhlášky platí, že pokud příjemce služeb nesplní oznamovací povinnost podle § 1177 občanského zákoníku, stanoví se počet osob rozhodný pro rozúčtování služeb odhadem.
Rozúčtování podle měřidel versus rozčtování podle počtu osob
Někteří čtenáři článku hledali souvislost mezi možností stanovení náhradního počtu osob a pravidly § 5 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb. (Stanovuje sankční postup při neumožnění instalace či odečtu vodoměrů teplé vody. Pokud příjemce služeb neumožní instalaci, odečet nebo měřidlo ovlivní, spotřební složka nákladů se určí podle přílohy č. 2 vyhlášky (tzv. náhradní způsob), což obvykle vede k vyšším nákladům). Tento paragraf se týká výhradně situací, kdy dojde k poruše měřidel (vodoměrů, indikátorů vytápění apod.), a nikoli problematiky hlášení počtu osob v bytě.
Naše zmínka v článku o možnosti použít „náhradní počet osob“ nebyla míněna jako přímý odkaz na tento konkrétní paragraf vyhlášky. Vyplývá spíše z obecné povinnosti vlastníka poskytovat součinnost při správě domu (zejména povinnost oznámit změny v počtu osob podle § 1177 občanského zákoníku) a z povinnosti výboru zajistit řádnou správu domu a spravedlivé rozúčtování nákladů mezi vlastníky.
Upozorněním na § 5 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb. tedy posunul zveřejněný článek do dvou právních režimů:
a) Rozúčtování podle měřidel (spotřeby)
To je oblast, kam patří § 5 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb.
b) Rozúčtování podle počtu osob (služby typu komunální odpad, úklid, provoz výtahu a některé další)
Zde zákon vychází z oznamovací povinnosti vlastníka (§ 1177 NOZ) a na tuto oblast jsme se zaměřili v našem článku.
V tomto kontextu bychom chtěli připomenout, že povinnost nahlášení počtu osob v bytě patří mezi nejpodstatnější nepeněžní plnění ze strany příjemce služeb (viz z.č.67/2013 Sb., §13) a jeho neplnění je sankcionováno pokutou 50 Kč za každý započatý den, není-li ve stanovách družstva či společenství vlastníků ujednáno jinak.
Jsou to tedy dva odlišné postupy pro dva různé typy situací, které nelze zaměňovat ani je vzájemně nahrazovat.