Komentujeme: Kdy vyměnit vodoměry a jak začít řešit dálkový odečet?

Již od začátku letošního roku platí první povinnosti ohledně dálkových odečtů tepla a vody. Stanoví instalovat v bytových domech již pouze dálkově odečitatelná měřidla. Tato změna, stejně tak jako další, které budou následovat, vyvolává některé poznámky z praxe.

Problémem mohou být rozdílné termíny ověřovacích lhůt

Termíny povinného ověřování bytových měřidel, tedy i vodoměrů na teplou a studenou vodu, upravuje vyhláška č. 345/2002, která kromě toho stanovuje ve znění pozdějších úprav i měřidla, která podléhají schvalování typu. Například novela pod č. 285/2011 Sb. s účinností od roku 2012 sjednotila pravidla pro ověřování vodoměrů na studenou i teplou vodu, které jsou používané pouze k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům, jinými slovy jednotlivým obyvatelům bytových domů. Tato novela vyhlášky stanovila jednotnou lhůtu pro ověření (případně výměnu) na 5 let (dříve platily lhůty 4 roky pro teplou a 6 let pro studenou vodu). Toto sjednocení je výrazným ulehčením pro správce bytových domů.

Bohužel však vyhláška dále stanovuje povinnost pro ověření protečeného množství nosného média (tedy kalorimetru) ve lhůtě 4 let. S ohledem na byty, ve kterých je spotřeba tepla na vytápění měřena kalorimetry, se pak jeví rozumné změnit i tuto lhůtu na 5 let, shodně s vodoměry. Došlo by tak k výrazným organizačním i finančním úsporám nákladů spojených s ověřováním měřidel v bytech.

Nevyjasněná zůstává výměna či ověřování indikátorů (RTN) na radiátorech

K často diskutované otázce týkající se ověřování či výměny indikátorů – rozdělovačů topných nákladů (RTN) na radiátorech, je třeba uvést, že tyto přístroje nejsou definovány jako měřidla ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, a tudíž nejsou v zákoně ani ve vyhlášce uvedeny. Povinnost pravidelného ověřování jejich přesnosti tedy není stanovena. V jejich případě je délka použitelnosti závislá na výdrži baterie, která je obvykle funkční 8–11 let.

Čtěte také:  Vlastníte byt? GDPR zpřísňuje pravidla ochrany osobních údajů. Jaké informace může vlastník domu požadovat?

Zopakujme si platnou i očekávanou legislativu

Od roku 2020 je poté platná nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti (EED), která udává povinnost instalovat do bytových domů měřidla s možností dálkového odečtu. V České republice jsou tato pravidla ukotvena v novele zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb.) a jsou účinná od 1. 1. 2022. Další navazující povinnosti pro poskytovatele služeb plynoucí z implementace směrnice EED pak nalezneme ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (účinná od 2. 11. 2021) a v připravované novele zákon č. 37/2013 Sb., o službách, jejíž účinnost je plánována od 1. 1. 2023.

Od 1. 1. 2022 pak platí povinnost instalovat (nebo vyměňovat) všechny měřiče výhradně dálkově odečitatelné.  Přístroje a zařízení, která nejsou dálkově odečitatelná pak musí být bez výjimky vyměněna do 1. 1. 2027. V praxi to tedy může znamenat, že v případě výměny vodoměrů nevzniknou žádné dodatečné náklady, protože do uvedené doby stihne uplynout zákonem stanovená 5letá lhůta pro jejich běžnou výměnu či repasování. Samozřejmě budou nové dálkově odečitatelné přístroje ve srovnání se starými dražší.

Samotnou výměnu musí provádět pouze osoby s příslušnou certifikací Českého metrologického institutu, protože i samotná instalace může mít vliv na následné fungování měřidla. Chyba v měření způsobená nesprávnou instalací pak mívá negativní dopady pro obyvatele bytu a je velmi těžko prokazatelná, pokud se při nesprávném výpočtu osoba odvolá – měřidlo jako takové totiž může být i přes špatnou instalaci plně funkční.

Dálkové odečty umožňují rychlou reakci na nadměrnou spotřebu

Vodoměry s dálkovým odečtem mohou mít významnou roli při prevenci situací, kdy dojde k haváriím či dlouhodobým průtokům vody spotřebičem (kohoutky, splachovače) a vyúčtování nekoresponduje s očekávanou spotřebou. Majitel totiž může naměřené údaje sledovat kdykoli online a nadměrných průtoků si tak může včas všimnout. Zároveň se data v reálném čase dostávají i k poskytovateli energie a vody a případné problémy tak může zaregistrovat i pracovník či systém poskytovatele dané služby. Vzhledem k plné automatizaci i transparentnosti dodaných dat se tak celý proces zjednodušuje a zefektivňuje jak pro dodavatele energie, tak i pro vlastníky domů.

Čtěte také:  Také byt v paneláku umí nabídnout bydlení přesně podle vašich potřeb

Autor komentáře: Ing. Martin Hanák, ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev

3 komentáře u „Komentujeme: Kdy vyměnit vodoměry a jak začít řešit dálkový odečet?“

  1. Autor se vyhnul 2 základním otázkám, které majitele domů, SVJ, bytová družstva či správce napadnou:
    – jsou dnes časté odečty přes modem z chodby dálkovými odečty?
    – v čem je dobrý posun mezi “dálkovým odečtem” a tím, když vodoměry i kalorimetry jsou umístěny přímo v bytě a vlastník si spotřebu mohl kontrolovat třebas denně.

    Kde je tedy ta slibovaná transparentnost a zjednodušení. Osobně vidím pouze vysoké náklady vlastníků a nulový efekt. Plně online režim je otázka investic desítek až stovek tisíc a žádné návratnosti. Nová povinnost přinese výdělek prodejcům systémů a nulovou úsporu vlastníkům bytů.

    Odpovědět
  2. S tímto názorem výše uvedeným naprosto souhlasím. Jsme malý bytový dům, a náklady s tímto spojené dalece převyšují úspory. které jsou u nás diskutabilní. Naprosto dostatečné je obejít těch pár bytů jednou ročně, a odečíst spotřeby. Nepotřebujeme vědět spotřebu každý měsíc, nadto pak každý den. Pokud dojde k nějaké poruše, zjistí to majitel bytu sám, a společně závadu řešíme. Také nám vadí, že se legalizuje zákaz vstupu do bytu. V dnešní době je nutné alespoň jednou v roce vejít do bytu, zkontrolovat neporušenost plomby, podívat se jak je byt užíván, zda se zde nešíří paraziti, zda se zde nelegálně nepěstují drogy, zda se zde nevaří drogy. Jinak to ani u těchto pronajatých bytů – kdy se již čím dále, tím více pronajímají a majitelé zde nebydlí a nemají přehled. Je to z důvodu bezpečnosti domu. Náklady za osazení nových měřičů. zařízení na centrální odečty a provozní náklady jsou docela vysoké a tato bychom mohli lépe využít na údržbu domu. Uznávám, že možná některé domy volí dobrovolně toto nařízení, avšak my to vnímáme jako nátlak a zbytečnou investici, která jde z našich peněz.. Je nám známo, že Bytová družstva v Havířově jsou podobného názoru a snaží se o změnu tohoto nařízení. A myslím že i další domy to berou jako ” malá domů pro výrobce měřidel a provozovatele těchto měřidel.”

    Odpovědět
  3. Problém s dálkovým odečtem jsem projednával s Pavlem Klenovským gen. ředtelem ČMI. Potíž byla, že měřidlo podle jehož údaje se účtuje platba musí být certifikované, tomu vyhovují vodoměry včetně vysílače naměřené hodnoty, ale přenosové a vyhodnocovací zařízení nikoliv a proto údaj z dálkového výstupu nelze použít k fakturaci. Směrnice EU požaduje, aby měřidlo ukazovalo přímo měřenou hodnotu. U dálkového přenosu je výstup šifrovaný. Směrnice EU MID.2014/32/EU. Problematiku zkoumala pracovní skupina WELMEC WG 7. Výsledek jsem neobdržel.

    Odpovědět

Napsat komentář

Cookie Consent with Real Cookie Banner