Zdánlivé maličkosti dovedou výrazně znepříjemnit sousedské soužití. Typickými příklady může být grilování na balkóně nebo předzahrádce, kouření nebo hlasitá přátelská posezení. To vše si jedna strana užívá, ostatním však takové chování vadí. Co vše soused smí a co už je takzvaně přes čáru?
Pozemek jiného vlastníka a občanský zákoník
Občanský zákoník zakazuje pronikání odpadu, vody, kouře, prachu, plynu, pachu, světla, stínu, hluku, otřesů a dalších podobných účinků na pozemek jiného vlastníka. Odborně se takové účinky nazývají imise a dělí se na přímé a nepřímé. Přímé imise vznikají z aktivního úmyslného chování souseda. Například když odvádí dešťovou vodu na sousední pozemek, pouští na něj svá zvířata nebo na něj sváží odpad, aniž by se dohodl s jeho vlastníkem. Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt jiné činnosti souseda. Patří mezi ně kouř z páleného listí nebo grilování, stínění vzrostlými stromy nebo hluk z balkónu či zahrady.
„Zatímco přímé imise jsou zakázány za všech okolností, nepřímé jsou zakázány, jen když překračují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně vás omezují v obvyklém užívání nemovitosti,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Samozřejmě soused musí společně s občanským zákoníkem respektovat i další právní předpisy týkající se životního prostředí nebo nočního klidu a také místní vyhlášky.“
Vadí vám sousedovo chování?
Sousedem není jen ten, s kým máte společnou hranici pozemku či stěnu bytu, ale i uživatel vzdálenější nemovitosti. Rozhodující je, zda k vám od něj pronikají imise. Není-li se sousedem rozumná řeč, máte několik možností, jak se bránit. Jde-li o souseda ze stejného domu, můžete se obrátit na výbor sdružení vlastníků jednotek či představenstvo družstva, aby se sousedem řešily vaši stížnost. Lze se odvolat na domovní řád, který stanovuje i pravidla chování v domě. Závaznost domovního řádu je dlouhodobě předmětem odborných diskusí. Každopádně nelze vymáhat dodržování těch pravidel domovního řádu, která odporují právním předpisům.
„Při podezření, že se soused dopouští svým chováním přestupku, je možné kontaktovat policii či městskou policii, což se nejčastěji děje při nedodržování nočního klidu. Česká inspekce životního prostředí pak může řešit zápach z kompostu, skládky nebo z pálení rostlinného a jiného odpadu,“ radí Eduarda Hekšová.
Krajní řešení – žaloba
Podání soudní žaloby je pro většinu lidí krajním prostředkem obrany vzhledem k povinnosti zaplatit soudní poplatek a riziku, že bude nutné v případě prohry uhradit druhé straně náklady soudního řízení a zastoupení advokátem. Žalobu je nutné přesně a správně formulovat a připojit k ní důkazy, jako jsou videonahrávky nebo fotografie. Dále je nezbytné prokázat dlouhodobost sousedova závadného chování nebo jeho opakovanost. Obtěžuje-li vás soused například příliš častým grilováním na uhlí, není možné formulovat žalobu tak, že soused má přestat grilovat. Lze pouze požadovat, aby se soused zdržel pronikání kouře a pachu pocházejícího z jeho grilu u plotu nebo na balkóně. Jak to soused provede, je na něm.