Fasáda představuje vizitku každé stavby a často i jeden z jejích nejnápadnějších prvků. Zateplovací systémy, které se začaly objevovat ve 2. polovině 20. století, se nejprve kombinovaly pouze s jednoduchou tenkovrstvou omítkou. Nedostatek možností tehdy vyvažovala mnohdy až nevkusná práce s širokým spektrem barev. Později však přišly mnohé inovativní postupy, díky nimž lze dnes zateplenou fasádu doplnit například imitací cihel, dřeva či betonu, sklem nebo kousky slídy.
Fasáda také musí chránit
„Barva není to jediné, co je třeba brát v potaz. Fasáda musí také vzdorovat nepřízni povětrnostních vlivů či biotickému napadení a ideálně být nenáročná na údržbu,” vysvětluje Tomáš Pošta, produktový manažer divize Weber společnosti Saint-Gobain. Fasáda kupříkladu musí být těsná, aby dovnitř nevpustila vodu, ne však natolik, aby se v ní voda držela. Důležité také je, aby nevytvářela prostředí podněcující růst řas a plísní.
Podoby fasád i technologie jejich aplikace se mění
Významný milník představoval příchod zateplovacích systémů, které se v Československu začaly objevovat v 70. letech. Na rozdíl od běžné fasády, tedy jádrové omítky opatřené štukovou omítkou a nátěrem, nenabízela zateplená fasáda zpočátku mnoho prostoru pro kreativitu – používala se na ni pouze tenkovrstvá omítka, jejíž jednolitost byla především v případě panelových domů často vyvažována divokými barevnými kombinacemi. „Rozhodnutí o barevném řešení často vycházela od někoho, kdo si osvojil grafický program, ale naprosto nerespektoval architektonické ztvárnění domu,“ vysvětluje architekt Aleš Brotánek.
Dnes převládá příklon k tlumenějším barvám
Vzhled a barva fasády jsou v architektuře dlouhodobě jedním z nejdůležitějších témat. „Na některé barvy by měl být vystavován zbrojní pas. V Česku je například z nějakého důvodu již dlouho populární oranžová, což je barva, která je podprahově vnímána jako jedovatá,” míní Brothánek. “Barevný mejdan” se podle něj konal především v porevolučním šílenství 90. let, kdy lidé reagovali na všudypřítomnou šeď totality. V současné době probíhá příklon k tlumenějším barvám, kupříkladu šedé, která umí navodit atmosféru klidu a pohody. Výraznější barvy nicméně stále nacházejí kreativní využití například u rozsáhlejších bytových jednotek, kde napomáhají orientaci. Barva vchodu pak může být v některých případech tím jediným, co nám pomůže trefit domů.
Barvu fasády zvažujte i s ohledem na teploty
Barva fasády má však i praktické dopady. V době klimatických změn se pravidelně zvyšují teploty a budova s tmavou fasádou se nejen že může stát prakticky neobyvatelnou, ale také systematicky zahřívá své okolí. „Napříč současnému trendu tmavých barev se v praxi snažíme používat spíše světlejší odstíny, aby nedocházelo k lokálnímu ohřevu, ani k ohřevu samotné fasády. Ta jím totiž také trpí,” vysvětluje Miroslav Trojan, marketingový manažer divize Weber, Saint-Gobain.
Moderní omítky překvapí i řadou neobvyklých kombinací
Jelikož se jednotvárnost běžných tenkovrstvých omítek brzy okoukala, na trh se začaly rychle dostávat inovativní a designová řešení zateplených fasád. Společnost Weber například nabízí kombinaci obkladu a omítky, díky níž můžete věrohodně a ekonomicky výhodně imitovat třeba cihly nebo dřevo. „Vhodnou kombinací odstínů lze na domě vytvořit strukturu nerozeznatelnou od cihlové či dřevěné budovy,“ uvádí Miroslav Trojan. „Ve Weberu vyrábíme například také imitaci betonu, jíž nechybí pro beton typické kaverny čili prohlubně. Ty jsou u skutečného betonu mnohdy vnímány jako nedokonalost, v tomto případě jsou však vytvořeny záměrně, aby podtrhly autenticitu materiálu“.
Mezi nové, lehce extravagantní vychytávky patří také obklad s tvrzeným sklem, v jehož odraze můžete pozorovat okolí domu, či omítka s kousky slídy třpytícími se na slunci. Efektu třpytivých plošek se dá dosáhnout foukáním flitru do čerstvé fasády.
Pozor na energetickou chudobu. Zateplovat potřebují i staré nepanelové domy
Na své si ale přijdou i milovníci klasické staré architektury. Existuje totiž také fasáda historizující, která dokáže staromódní design věrně napodobit a spojit jej s moderním zateplením. „V 19. století měli jiné nároky na pohodlí a v bytech panovala větší zima, než na jakou jsme zvyklí my. Z dnešního pohledu tak mohou být obyvatelé starších domů ohroženi takzvanou energetickou chudobou. Moderní historizující fasáda je pro ně ideálním řešením, jak zachovat krásu svého domu a zároveň učinit život v něm příjemnější,“ vysvětluje Brotánek.