S nárůstem domů řešících hlasování formou per rollam přibývají také soudní řešení některých sporných nebo nejasných ustanovení. Příkladem může být rozsudek NS ČR vydaný pod spisovou značkou 26 Cdo 1767/2024, ze dne 25. 9. 2024, který se zabýval možnosti nahlížení do hlasovacích lístků vlastníků jednotek při hlasování per rollam.
Jak řeší hlasování per rollam zákon?
Rozhodování společenství vlastníků mimo zasedání je obsaženo v § 1211 až § 1214 o. z., právo vlastníka bytu nahlížet do hlasovacích lístků ale zákon neupravuje. Je tak třeba vyjít ze smyslu a účelu této formy hlasování, jímž je umožnit společenství vlastníků přijmout rozhodnutí, aniž by bylo třeba konat shromáždění vlastníků.
Kromě toho, že vlastníci jednotek namísto zvednutím ruky hlasují pomocí hlasovacích lístků, žádné jiné odchylky oproti hlasování na shromáždění zákon nestanoví a z ničeho nelze dovodit, že by hlasování per rollam mělo být – na rozdíl od hlasování na shromáždění – tajné. Hlasují-li vlastníci jednotek na shromáždění zvednutím ruky, každý z nich může vidět, jak kdo hlasoval, a není důvod přistupovat k hlasování per rollam, odlišně.
Právo na nahlížení do hlasovacích lístků je nezpochybnitelné
Z každého shromáždění společenství vlastníků (jeho statutární orgán) vyhotovuje zápis, do kterého může každý vlastník jednotky nahlížet. Hlasují-li vlastníci jednotek per rollam, z logiky věci se zápis nevyhotovuje, jeho funkci však de facto plní oznámení statutárního orgánu o výsledku hlasování podle § 1213 o. z. Má-li vlastník jednotky v případě hlasování na shromáždění právo nahlížet do zápisu, pak v případě hlasování per rollam má (analogicky) právo nahlížet do oznámení vyhotoveného podle § 1213 o. z., a to včetně souvisejících dokumentů. Bez nich by totiž nahlížení do těchto listin postrádalo smysl, neboť by vlastníkům jednotek neumožňovalo kontrolu, zda zápis či oznámení odpovídají skutečnosti. Nahlížení do zápisu či oznámení přitom zákon nepodmiňuje žádnou jinou skutečností. Lze proto uzavřít, že vlastník jednotky má právo nahlížet i do hlasovacích lístků ostatních vlastníků jednotek odevzdaných při hlasování per rollam, aniž by musel tvrdit a prokazovat relevantní důvod.
Po jakou dobu musí být zápisy o výsledku hlasování uchovávány?
S účinností od 1. 1. 2021 byl novelou občanského zákoníku vložen nový § 158a, který právnickým osobám ukládá povinnost po celou dobu své existence uchovávat jak zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami (odstavec 1), tak v případě rozhodnutí mimo zasedání v písemné formě, i všechny dokumenty související s takovým rozhodováním (odstavec 2), mezi něž patří nepochybně i hlasovací lístky.
Komentář připravila JUDr. Ivana Šimonková, právnička a místopředsedkyně Sdružení bytových družstev a SVJ
Potřebujete poradit?
Členství ve Sdružení bytových družstev a SVJ přináší řadu výhod. Členové mohou využívat právní a ekonomickou poradnu, finanční a daňové poradenství, vybrané tiskopisy, formuláře a vzory smluv pro bytová družstva a SVJ a další služby, usnadňující řízení a provoz bytového družstva či SVJ.