Každý vlastník bytu je na základě § 1209, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů oprávněn soudu navrhnout, aby o záležitosti rozhodl. Podmínkou je, že se jedná o přehlasovaného vlastníka. Současně musí být splněna podmínka důležitého důvodu pro podání takového návrhu.
Kdo kromě přehlasovaného vlastníka může usnesení napadnout?
Za přehlasovaného vlastníka je možné považovat i vlastníka jednotky, který se shromáždění nezúčastnil, protože mu nebyla včas a řádně doručena úplná pozvánka, či vlastníka, který se hlasování nezúčastnil z vážných důvodů (např. vážné zdravotní důvody. Obdobně lze postupovat i v případě člena bytového družstva.
V jaké lhůtě je možné o zrušení rozhodnutí shromáždění žádat?
Zákon omezuje oprávnění lhůtou 3 měsíců pro podání návrhu, a to ode dne, kdy se člen o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. V rámci tohoto návrhu k soudu je dále možné žádat dočasný zákaz jednat podle napadeného rozhodnutí. S tímto krokem souvisí povinnost navrhovatele složit jistotu.
Je nutné v této souvislosti upozornit na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle kterého je zrušení rozhodnutí shromáždění přípustné pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech.
Obdobně i u bytového družstva se může každý jeho člen, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (§ 663 ZOK).