Stěhování nebo převod bytu na rodinného příslušníka – to jsou typické situace, se kterými souvisí zánik členství v SVJ. Jak to ale bude v případě, kdy člen SVJ vykonával funkci ve statutárním orgánu?
Kdo může být členem voleného orgánu SVJ?
Členem voleného orgánu společenství vlastníků může být nejen vlastník jednotky – člen společenství vlastníků, nýbrž i jiná osoba (fyzická nebo právnická), splňuje-li požadavky způsobilosti být členem voleného orgánu společenství vlastníků a nebrání-li tomu výslovné ustanovení stanov společenství vlastníků. V § 1205 odst. 2 obč. zák. jsou totiž vymezeny podmínky způsobilosti být členem voleného orgánu, mezi nimiž není stanoven požadavek členství ve společenství vlastníků. Pokud by však stanovy obsahovaly ustanovení, že členem voleného orgánu může být výlučně člen společenství vlastníků, pak by musely být respektovány stanovy, dokud by nedošlo ke schválení příslušné změny ve stanovách.
Jaké jsou požadavky pro způsobilost pro výkon funkce?
Z hlediska požadavků pro způsobilost být členem voleného orgánu společenství vlastníků se vyžaduje jednak svéprávnost, jednak bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona. Živnostenský zákon stanoví v § 6 všeobecné podmínky provozování živnosti; všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud živnostenský zákon nestanoví jinak, jsou:
a) plná svéprávnost,
b)bezúhonnost (za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí podle předpisů trestního práva, jako by nebyla odsouzena); bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů, u občanů jiných států Evropské unie nebo občanů jiných států než členů Evropské unie způsobem stanoveným v § 6 odst. 3 živnostenského zákona.
Kromě toho, při volbě člena voleného orgánu společenství vlastníků musí být dodržen také § 154 a § 155 obč. zák., které se zabývají možností volby osoby, jejíž úpadek byl osvědčen.
Stanovy mohou také určit další požadavky pro způsobilost být členem voleného orgánu, resp. překážky bránící zvolení za člena voleného orgánu.
V odborné literatuře se např. uvádí, že stanovy mohou např. určit, že členem voleného orgánu společenství vlastníků nebo jeho voleným orgánem nemůže být současně ten, jehož příbuzný v řadě přímé, sourozenec nebo manžel (manželka) již je členem voleného orgánu společenství vlastníků, anebo např. že členství v jednom voleném orgánu je neslučitelné s členstvím v jiném voleném orgánu společenství vlastníků apod.
V případě, že by v průběhu funkčního období došlo k zániku funkce u některého z členů orgánu (a nebylo-li ihned svoláno shromáždění k provedení nové volby), je možno tuto situaci řešit (na základě § 1221 obč. zák.) za přiměřeného použití ustanovení o spolku, konkrétně § 246 odst. 2, podle něhož mohou členové volených orgánů, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy, a to do nejbližšího zasedání shromáždění, které je příslušné k provedení volby (neurčí-li stanovy jinak).
Jak upravují členství ve statutárním orgánu vaše stanovy?
Jak je uvedeno shora, občanský zákoník umožňuje i nečlenovi společenství být členem statutárního orgánu společenství, pokud stanovy společenství neurčují jinak.
Nejsou však výjimečné situace, kdy stanovy podmiňují členství v orgánu členstvím či společným členstvím ve společenství. V tomto případě je nutná změna stanov společenství.
/Jaké jsou podmínky členství ve statutárním orgánu ve vztahu k vlastnictví bytu pro vás v rámci projektu Odborné bytové poradenství připravili specialisté Sdružení nájemníků České republiky, z.s. Projekt je dotačně podporován MMR/
