Také se vám to stalo? Soused má nepoměrně hlasitou oslavu nebo si nemůže odpustit puštěnou hudbu na maximum? Nebo vám snad nedá spát zápach ze sousedova bytu? Jak takové situace řešit a kde leží hranice toho, co je ještě přijatelné?
Co už je moc? Jednodušeji jdou řešit přímé imise
Obtěžující imise můžeme rozdělit do dvou skupin. U bytových domů se s kategorií přímých imisí až tolik nesetkáme. Byly by to například situace, kdy by odpadní trubka z okapu na sousedním pozemku byla umístěna tak, že by voda vytékala přímo na váš pozemek. Reálnější situace přímých imisí je vývod výfuku z klimatizace přímo k vašim oknům. Možná i u b\ytových domů bychom našli i další příklady, kdy se jedná o tzv. přímou imisi, kterou občanský zákoník výslovně zakazuje, a to bez ohledu na jeho intenzitu. Výjimku by tvořil právní důvod, například na základě uzavřené smlouvy nebo zřízeného věcného břemene.
„U přímých imisí nemusíte dokazovat, že jsou nepřiměřené. Protiprávní jsou vždy, pokud pro ně neexistuje právní titul, například smlouva,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Složitější situace nastává u tzv. nepřímých imisí
Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt sousedovy činnosti a šíří se přirozeně. Patří sem například obtěžující kouř a zápach nebo zvýšený hluk při oslavě. Takové imise jsou zakázané, pokud jsou nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání vašeho pozemku. To, co je přiměřené, se posuzuje vždy individuálně – jinak to bude v husté městské zástavbě, jinak na venkově.
Pokud tedy soused v zástavbě rodinných domů griluje na své zahradě několikrát za léto, jedná se o běžnou součást sousedského soužití, kterou jste povinni strpět. „Pokud by si ale soused v panelovém bytě pořídil udírnu a denně z ní proudil kouř do vašeho bytu, šlo by o nepřiměřené imise, proti nimž se můžete bránit,“ objasňuje Hekšová.
Právo na klidný spánek
Vedle kouře a zápachu bývá častým zdrojem sousedských sporů také hluk. V těchto případech se můžete dovolávat i zákazu rušení nočního klidu, který obvykle trvá od 22:00 do 6:00 hodin. „Pokud soused ruší noční klid, můžete se obrátit na Policii ČR. Ta má povinnost se na místo dostavit a v případě potřeby uložit pokutu až 10 tisíc korun, v případě opakovaného porušení pak může obecní úřad udělit pokutu ve výši až 15 tisíc korun,“ uvádí Hekšová.
Povinnost nerušit noční klid ale neznamená, že lze hlučet bez omezení přes den. I mezi 6:00 a 22:00 není možné hlučet bez omezení. Například dvouhodinové intezivní práce rozbruskou v rámci rekonstrukce bytu v osm večer může být v rozporu s místními poměry, přestože nejde o dobu nočního klidu. Na druhou stranu je ale nutné dodat, že rekonstrukce bytu se bez hlučných prací zpravidla neobejde. Vyhrocené sitaci můžete předejít informovaností sousedů a vzájemné komunikaci při hledání případného časového kompromisu.
Když domluva nestačí
V ideálním světě by se sousedské spory vyřešily u plotu několika větami a podáním ruky. To však bohužel není vždy možné. „Pokud domluva selže, je vhodné souseda nejprve písemně vyzvat k nápravě a jasně popsat, čeho přesně by se měl zdržet,“ radí Hekšová. Nepomůže-li ani to, lze se obrátit na soud s tzv. zdržovací žalobou.
V některých případech můžete situaci řešit i přes příslušné úřady. Například Krajská hygienická stanici dohlíží na dodržování zvukových limitů podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Pamatujte však, že lidské ani zvířecí projevy, jako je plačící dítě nebo štěkající pes, se samy o sobě za hluk podle tohoto zákona nepovažují, a proto je hygiena neřeší. Obrátit se lze také na stavební úřad, například v případě hluku, který je generován ze stavby bez příslušného povolení.