Pronájem bytu: Které služby zařizuje pronajímatel a které nájemce?

Podle statistiky žije více než 2,5 mil. občanů v nájemních bytech. Většina nájemců má na sebe přepsané dodávky energií, přesto existuje nezanedbatelná skupina nájemců, kteří platí za všechny služby spojené s nájmem přímo pronajímatelům. dTest se podíval na pravidla upravující vztahy pronajímatele a nájemce u služeb spojených s nájmem, zejména u dodávek elektřiny, plynu a služeb připojení k internetu.

Nezbytné služby

Pokud v nájemní smlouvě není vymezeno, jaké služby pronajímatel společně s nájmem zařizuje, platí zákonný rozsah tzv. nezbytných služeb. Nezbytné služby zahrnují: dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Mezi nezbytné služby nepatří dodávka elektřiny, plynu ani připojení k internetu. „Pronajímatelé v drtivé většině případů na energie a internet před uzavřením nájemní smlouvy myslí,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a doplňuje: „Energie totiž tvoří podstatnou část nákladů, které jsou spojené s bydlením. Většina pronajímatelů energie svých nájemců nechce řešit a umožňuje nájemcům uzavřít na dodávky energií a internetu smlouvu přímo s dodavateli.“

Krátkodobé pronájmy a další

U některých nájemních smluv, zejména u krátkodobých pronájmů, je však praktičtější, když vztah s dodavateli energií má pronajímatel. V takových případech pak mohou být úhrady za tyto i jiné služby paušálně zahrnuty do nájemného nebo mohou být hrazeny samostatnou paušální částkou vedle nájemného. Pokud nájemce a pronajímatel zvolí kteroukoliv z těchto variant, služby poskytované s nájmem bytu se nevyúčtovávají. „V dnešní době vysoké inflace bude ujednání paušální částky za služby méně časté,“ poznamenává k tomu Eduarda Hekšová. V ostatních případech se služby spojené s nájmem, včetně dodávky energií a internetu, rozúčtovávají – stanoví se zúčtovací období a způsob rozdělení nákladů na služby mezi nájemce a osoby žijící v bytech – a následně, po skončení zúčtovacího období, se nájemcům vyúčtovávají. Zúčtovací období trvá zpravidla 12 měsíců a po jeho uplynutí by měl pronajímatel nejpozději do 4 měsíců doručit nájemci vyúčtování služeb podle skutečných nákladů oproti zaplaceným zálohám.

Čtěte také:  Pět tipů, jak si zvelebit balkón

Vyrovnání přeplatků a nedoplatků

Vyrovnání přeplatků či nedoplatků provedou nájemce s pronajímatelem v dohodnuté lhůtě, nejpozději však do 4 měsíců od doručení vyúčtování. Pokud se strany nedohodnou na lhůtě, pak se musí vyrovnat do 3 měsíců od vyúčtování. Důležité pro nájemce je, že pokud má pochybnosti ohledně správnosti vyúčtování, může požádat pronajímatele do 4 měsíců od konce zúčtovacího období o nahlédnutí do všech podkladů pro vyúčtování. Dále má právo podat námitky do 30 dnů ode dne, kdy mu pronajímatel doručil vyúčtování, respektive kdy mu dodatečně doručil podklady pro vyúčtování. Pronajímatel musí námitky vyřídit do 30 dnů od doručení námitky. „Nájemci často neví, že povinnost pronajímatele splnit své povinnosti spojené s vyúčtováním řádně a včas stanoví zákon,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, a dodává: „Pokud pronajímatel své povinnosti nesplní, hrozí mu pokuta za každý den prodlení.“

Jsou-li dodávky energií a služeb připojení k internetu součástí služeb spojených s nájmem, bude velmi důležité správné nastavení výše záloh za tyto služby. V současné době rostoucích cen energií se výše záloh v čase může měnit – pronajímatel má právo jednostranně změnit nájemci výši záloh písemně odůvodněným oznámením s účinky od následujícího měsíce.

Zdroj: dTest

1 komentář u „Pronájem bytu: Které služby zařizuje pronajímatel a které nájemce?“

  1. V článku je uvedeno toto nesprávné tvrzení: “Důležité pro nájemce je, že pokud má pochybnosti ohledně správnosti vyúčtování, může požádat pronajímatele do 4 měsíců od konce zúčtovacího období o nahlédnutí do všech podkladů pro vyúčtování.”

    Toto tvrzení je v rozporu se zákonem. Podle § 8 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

    Z uvedeného plyne, že příjemce služeb má právo podat takovou žádost kdykoli. Není omezen ani lhůtou 5 měsíců, a samozřejmě ani lhůtou 4 měsíce! Může svou žádost podat jak v předstihu (to jest v průběhu zúčtovacího období), tak i kdykoliv po jeho skončení. Zákon nestanoví příjemci služeb žádnou prekluzní lhůtu pro konsumaci tohoto jeho zákonného práva. Uplatnila by se pouze obecná tříletá promlčecí doba od okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 621 odst. 1 občanského zákoníku).
    Časový limit 5 měsíců podle zákona č. 67/2013 Sb. je tedy závazný pouze pro poskytovatele služeb. To se u něj projeví takto:
    1. Obdržel-li poskytovatel žádost během zúčtovacího období, nebo před uplynutím pěti měsíců po jeho skončení, není povinen zpřístupnit podklady ihned; je ovšemže povinen zpřístupnit je v nepřekročitelné lhůtě 5 měsíců po skončení zúčtovacího období.
    2. Obdržel-li poskytovatel žádost po uplynutí 5 měsíců od skončení zúčtovacího období, je samozřemě povinen také vyhovět; v tom případě splní svou zákonnou povinnost “bez zbytečného odkladu” po obdržení žádosti.

    Odpovědět

Napsat komentář

Cookie Consent with Real Cookie Banner