Náklady stoupají. Kdo může žádat o příspěvek na bydlení?

V souvislosti s vysokými cenami elektřiny a plynu uvažují spotřebitelé o příspěvku na bydlení jako o nejvhodnější cílené sociální dávce. V řadě případů tomu tak je, a úřady práce jsou zahlceny žádostmi o tento příspěvek. Sociální síť však nemůže zachytit všechny potřebné a nastávají situace, kdy náklady na energie převyšují příjmy i s příspěvkem na bydlení. Jedná se zejména o jednočlenné domácnosti žijící ve vlastním domě. Takové domácnosti musí najít způsoby úspor ve spotřebě energií a musí současně požádat dodavatele o snížení záloh.

Příspěvek na bydlení

Náklady na energie navýšily některé domácí rozpočty tak, že jsou spotřebitelé nuceni uvažovat o dávkách sociální podpory, bez kterých se zatím dokázali obejít. „Z dávek státní sociální podpory je pro situaci vysokých nákladů na energie k dispozici jediná dávka, a to příspěvek na bydlení“, uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Kdo může podat žádost o příspěvek na bydlení?

Příspěvek na bydlení je určen na náklady bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník bytu nebo osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce celého bytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.  Pro výpočet příspěvku na bydlení se jako náklady použijí buď normativní náklady, nebo průměr skutečně uhrazených nákladů za rozhodné období. Normativní náklady na bydlení se pro výpočet výše příspěvku na bydlení použijí, jsou-li nižší než skutečné náklady. Skutečné náklady na bydlení se pro výpočet výše příspěvku na bydlení použijí, jsou-li nižší než normativní náklady.

Skutečné a normativní náklady

U normativních nákladů se zastavíme. Platí totiž, že čertovo kopýtko se může skrývat v detailu. „Pokud bude jednočlenná domácnost obývající malý nezateplený domek na venkově platit zálohy ne energie spočítané podle spotřeby v minulém období, budou její náklady obvykle vysoko nad normativní náklady na bydlení“, uvádí Eduarda Hekšová, a doplňuje: „Taková domácnost je typicky tvořena důchodcem, ale může to být i kdokoliv jiný s nízkým příjmem“.

Čtěte také:  5 zásad při výběru vstupních dveří do bytu

Rozdíl mezi skutečnými a normativními náklady příspěvek na bydlení v současnosti plně nepokryje

Pokud se zamyslíme nad situací jednočlenné domácnosti, které skončila fixace energií a která za tyto energie musí platit ceny podle ceníků dodavatelů energií z podzimu roku 2022, je jasné, že normativní náklady na bydlení u takové domácnosti nemusí dosahovat ani třeba dvou třetin skutečných nákladů. Rozdíl mezi skutečnými náklady a normativními náklady pak příspěvek na bydlení obvykle nepokryje. „Spotřebitelé by měli vědět, že příspěvek na bydlení jejich situaci nemusí vyřešit“, pokračuje Eduarda Hekšová a uzavírá: „Domácnosti i se zastropovanými cenami energií se musí snažit spotřebu energií snížit a musí se posléze pokusit s dodavateli energií dohodnout i snížení záloh“.

Napsat komentář

Cookie Consent with Real Cookie Banner