Do konce dubna většina z nás obdrží roční vyúčtování záloh na služby za uplynulý rok. Na nejčastější dotazy ze strany SVJ a správců odpoví vedoucí rozúčtovacího oddělení ista Česká republika Jarmila Trčková.
Připomenete nám, jakým zákonem se řídí pravidla rozúčtování?
Jedná se o novelu zákona č. 67/2013 Sb. – zákon o “službách”, který řeší mimo jiné rozúčtování ostatních nákladů v domě. Novela tohoto zákona byla podepsána prezidentem v prosinci loňského roku a jednou z novinek je novely je, že chyby ve vyúčtování služeb, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, neovlivňují jeho splatnost. To je pozitivní zpráva především pro správce a předsedy SVJ. Tato novinka je v platnosti od 1.1.2023, nevztahuje se tedy na zúčtovací období roku 2022. Další novinkou, která je ale již v platnosti letošní rok jsou nové náležitosti k vyúčtování dle aktualizované vyhlášky MMR 269/2015 Sb. Vzor nových náležitostí můžete vidět na přiloženém obrázku níže.
Jaké podklady je třeba pro zpracování řádného vyúčtování předložit ze strany SVJ/ správce?
JT: Zejména celkové náklady vyfakturované dodavatelem tepla a vody a fakturační množství (GJ, kWh, MWh či m3). Dále pak soupis uživatelů jednotek, včetně případných změn v průběhu aktuálního zúčtovacího období, případně i meziodečty přístrojů při předání jednotky. Nezbytným podkladem je dále údaj o velikosti započitatelné podlahové plochy jednotky (pro výpočet základních nákladů na teplo pro vytápění) a velikosti podlahové plochy jednotek (pro výpočet základních nákladů na dodávku teplé vody).
Kdy bude vyúčtování zpracováno a jakým způsobem bude předáno?
Zákonný termín pro předání vyúčtování příjemci služeb je v termínu do 4 měsíců od ukončení zúčtovacího období. Rozúčtovatel však potřebuje pro zpracování konečného vyúčtování podklady, které zmiňuji v předešlé odpovědi. Tyto podklady je třeba předat rozúčtovateli co nejdříve, protože teprve od předání podkladů začíná běžet smluvní termín zpracování ze strany rozúčtovatele.
Konečné vyúčtování předáváme v tištěné podobě nebo elektronicky ve formátu PDF a dále pak ve formě datové věty v odsouhlaseném formátu.
Komu se tedy předává konečné vyúčtování služeb a v jakém termínu?
Rozúčtovací firma předá vyúčtování poskytovateli služeb (SVJ, BD) či správci objektu dle uzavřené smlouvy. Příjemci služeb (konečnému uživateli) předává vyúčtování dle zákona poskytovatel služeb. Předání z naší strany probíhá na bezpečný kontakt dle smlouvy o zpracování osobních údajů.
Jeden z nejčastějších dotazů je, kdy dojde k finančnímu vypořádání přeplatků?
Přeplatky jsou vyplaceny po skončení reklamační lhůty, která trvá 30 dní od obdržení vyúčtování nákladů (pokud není poskytovatelem služeb stanoveno jinak). Vypořádání přeplatků a nedoplatků provádí poskytovatel služeb či jím pověřený správce objektu, nikoliv rozúčtovací firma.
Řada uživatelů bytů se ptá, co znamená, když mají vysoký nedoplatek/nízký přeplatek. Můžete to prosím objasnit?
Znamená to, že zálohy nepokrývají jejich spotřebu. S ohledem na navyšování cen energií nedošlo ke správnému nastavení zálohy. Je třeba se domluvit na úpravě výše záloh s poskytovatelem služeb či s pověřeným správcem objektu.
Jak postupovat při reklamaci vyúčtování?
Reklamaci doporučujeme podat písemně a předat ji k vyřízení poskytovateli služeb. Dotazy k provedenému vyúčtování lze směrovat i na nás, pokud provádíme rozúčtování daného objektu. V žádosti je třeba uvést údaje o jednotce bytu, ke které se reklamace vztahuje (adresa, jméno uživatele, číslo jednotky).
ista Česká republika se řádí k nevětším rozúčtovacím firmám na českém trhu a je známá spolehlivým systémem dálkových odečtů. Vnímáte jejich pozitivní vliv i na kvalitu vyúčtování?
Dálkový odečet má úspěšnost přenosu dat 99,6%, což zajišťuje vysokou kvalitu dat a zároveň pozitivně ovlivňuje kvalitu rozúčtovací služby, protože eliminuje ruční přepis hodnot z odečtového protokolu do rozúčtovacího systému.
“Řada uživatelů bytů se ptá, co znamená, když mají vysoký nedoplatek/nízký přeplatek. Můžete to prosím objasnit?”
Tak tahle otázka mně fakt dostala, málem jsem si po jejím přečtení a následné fundované odpovědi, poprskal monitor:-))
Paní Jarmila Trčková tvrdila: “Přeplatky jsou vyplaceny po skončení reklamační lhůty, která trvá 30 dní od obdržení vyúčtování nákladů (pokud není poskytovatelem služeb stanoveno jinak).”
To není pravda. Zákonné termíny jsou zcela jiné. Zákon stanoví, že vypořádání přeplatků a nedoplatků má nastat “v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb”.
Samotná reklamační lhůta (30 dnů od doručení vyúčtování) nemá žádný význam. Jde pouze o pořádkovou lhůtu, do které může příjemce služeb účinně uplatnit námitku k vyúčtování, nebo požádat o nahlédnutí do podkladů. Nahlédnutí může poskytovatel pozdržet až o dalších 30 dnů, a teprve po nahlédnutí začíná běžet lhůta 30 dnů k podání námitky. Na námitku musí poskytovatel reagovat – opět do 30 dnů. Takže celkově jde o zdržení v délce až 120 dnů.
Právě proto zákon stanoví pro finanční vyrovnání lhůtu čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování.
Nemůžu se dopátrat v ročním vyúčtování položky Dlouhodové zálohy, nejsou vyúčtovány na rozpisu. Závěrka není ještě na justici k mání, platíme dost vysoké částky bez schváleného rozpočtu, a splátka úvěru, který skončil byla
převedena do DZ, bez souhlasu shromáždění. Po dotazu na předsedu, mlčí, správce mně odkázal taky na předsedu Děkuji