Základem pro vyúčtování spotřeby tepla a vody jsou jejich měřiče. Jejich užívání má svá pravidla, které je nezbytné dodržovat. Základem je mít osazená pouze metrologicky ověřená měřidla. Provozovatelé však někdy zákonem nařízené ověřování měřidel podceňují. Riskují tím mimo jiné to, že koncoví spotřebitelé rozúčtování za vodu či teplo zpochybní.
Kdo ověřování měřidel zajišťuje?
Metrologické ověření měřidla je potvrzení od příslušných autorit, že měřicí zařízení splňuje toleranci povolené nepřesnosti. Každé měřicí zařízení, na jehož základě se účtuje spotřeba vody a energií, musí být metrologicky ověřeno buď Českým metrologickým institutem, nebo některým z autorizovaných metrologických středisek.
Na měřidle hledejte cejch
Jednotlivé komponenty sestavy měřidla vody a tepla jsou po ověření opatřeny ověřovací značkou, takzvaným cejchem. Ten může mít podobu informace natištěné na měřidle, samolepicího štítku či závěsné plomby. Štítek má několik grafických podob, v každém případě ale na štítku či plombě musí být patrné poslední dvojčíslí roku, v němž u daného měřidla k ověření došlo.
Jen takto ověřená měřidla je možné používat v obchodním styku, tedy na základě jejich náměru například účtovat spotřebu vody či energií. Pokud měřidlo není metrologicky ověřeno, nebo již uplynula lhůta jeho ověřovacího cyklu, odběratel může naměřené dodávky vody či energií zpochybnit.
Majitelé domů, SVJ a bytová družstva by si měli lhůty ověřovacích cyklů hlídat
„Pokud příslušná lhůta ověřovacího cyklu vodoměru nebo měřidla tepla uplyne, naměřené hodnoty přestávají být směrodatné pro účtování spotřeb. Spotřebu naměřenou neověřeným měřidlem domácnosti nejsou povinny zaplatit,” upozorňuje na riziko Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení MaR společnosti ENBRA.
Platnosti ověření přitom může měřidlo pozbýt i dříve, například v případě poškození měřidla, poškození ověřovací značky a dalšími způsoby, které vyjmenovává zákon číslo 505/1990 a jeho pozdější úpravy.
V článku je citován laický, ničím nepodložený a nesprávný názor, který vyslovil Petr Holyszewski. Cituji: „Pokud příslušná lhůta ověřovacího cyklu vodoměru nebo měřidla tepla uplyne, naměřené hodnoty přestávají být směrodatné pro účtování spotřeb. Spotřebu naměřenou neověřeným měřidlem domácnosti nejsou povinny zaplatit.”
Toto tvrzení je nepravdivé a neodpovídá judikatuře českých soudů. Stejnou neznalost projevují většinou i osoby, které jsou v čele státních orgánů a institucí zřizovaných státem. Obdobné právně vadné stanovisko vydal v roce 2019 Ing. František Staněk, odborný ředitel pro legální metrologii Českého metrologického institutu (č.j. CMI-1687/2019/0311, ze dne 3. 3. 2019).Budete-li se spoléhat na taková laická „stanoviska“, můžete u soudu ošklivě pohořet.
Naopak platí, že náměr může být použit k rozúčtování nákladů vždy, bez ohledu na to, zda jde o měřidlo s platným ověřením, nebo bez platného ověření. Příjemce služby samozřejmě je povinen zaplatit, leda že by byl schopen prokázat, že měřidlo v jeho bytě bylo vadné a neměřilo správně.
Potvrzeno judikáty těchto soudů:
1. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25.4.2017 č.j. 6C 256/2016–181
2. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19.10.2017 č.j. 17 Co 231/2017–226
3. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2018 č.j. 26 Cdo 356/2018–266
4. rozsudek Městského soudu ze dne 11.4.2019 č.j. 17 Co 231/2017–300
5. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.1.2020 č.j. 26 Cdo 3090/2019–326
6. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. května 2020 č.j. IV. ÚS 1252/20