Plíseň v domácnosti způsobuje alergie, astma či zvyšuje riziko virových onemocnění. Základem prevence je správné větrání

Plíseň v domě i bytě je velkým zdravotním rizikem. Hrozí alergie, astma, ale i zvýšená náchylnost k virovým onemocněním, ke kterým se řadí i covid-19. Za vznikem plísní může stát vliv okolí domu, špatná konstrukce, chyby v zateplení, ale z velké části také nevhodné užívání bytu či domu jeho obyvateli. Jak se proti plísním bránit a jak s nimi bojovat? A kdo odpovídá za odstranění plísně v nájemním bytě?

Starší statistiky a data odborníků naznačují, že s plísněmi se ve svém bytě či domě může potýkat až třetina Čechů. Nejenže jsou stěny zčernalé plísní velmi nevzhledné, ale především hrozí vážná rizika pro zdraví obyvatel domácnosti. Nejvíce plísně ohrožují zdraví dětí, seniorů a lidí s oslabenou imunitou. Spory plísní patří mezi časté alergeny a mohou tak způsobovat alergickou rýmu, ale také astma, atopický ekzém, bolesti hlavy, chronický kašel či záněty spojivek. Vedle toho představují samozřejmě velkou zátěž na imunitu. „Na základě dlouholetých zkušeností vím, že lidé žijící v zaplísněných bytech jsou častěji nemocní, a to jak bakteriálními, tak virovými onemocněními. Vysvětluji si to tak, že imunitní systém člověka je v plesnivém bytě vysílen bojem se sporami plísní a na další respirační částice už není schopen adekvátně reagovat,“ říká doktorka Kateřina Klánová ze Státního zdravotního ústavu. Obzvláště teď v době ohrožení virovým respiračním onemocněním covid-19 je tak boj s plísněmi v domácnosti velmi důležitý.

Pomáhá proti plísním zateplení?

Plísně dle zkušeností odborníků častěji trápí nezateplené budovy. Vnější zateplení totiž zmenšuje teplotní vlivy vnějšího okolí, takže vnitřní stěny zůstanou teplejší a vlhkost na nich nebude tolik kondenzovat. Přesto se mezi lidmi šíří mýtus, že zateplení zabrání domu „dýchat“, což růst plísní podpoří. U kvalitně provedeného zateplení, kde jsou dobře vyřešeny možné tepelné mosty kolem oken a dveří, však toto většinou neplatí. Velký problém může naopak nastat tehdy, je-li zdivo domu při zateplovacích pracích vlhké, ať už kvůli vzlínání zemní vlhkosti nebo zatékání. Za vznik plísní může být dále zodpovědná i špatná izolace zdi či střechy, samotná zeď a její konstrukce. Zateplení budovy tedy může fungovat jako dobrá prevence vzniku plísní, lepší podmínky k její realizaci mají však logicky majitelé rodinných domů. Lidé, kteří bydlí v pronajatém bytě, jsou v tomto ohledu odkázáni na plány vlastníka či vlastníků nemovitosti.

Čtěte také:  Jak zajistit bezpečnost na stavbách díky vhodným pracovním oděvům

Musí plíseň v nájemním bytě odstranit nájemce, nebo pronajímatel?

Plísně se samozřejmě nevyhýbají ani nájemním bytům, a kromě technických a zdravotních potíží tak mohou zavdat příčinu k problémům mezi pronajímatelem a nájemníkem. Nejčastěji se v této rovině řeší, kdo vlastně nese zodpovědnost a náklady za odstranění plísně. Při hledání odpovědi na tuto otázku je třeba vzít v potaz, v jaké fázi nájemního vztahu se problém objeví. „Pokud se plíseň v běžném rozsahu objeví během nájemníkova užívání bytu, musí ji odstranit sám nájemník. Pokud je ale rozsah masivní nebo se plíseň opakovaně vrací i přes řádné užívání bytu, je možné, že problém bude například v izolaci vnějšího pláště budovy – takovou vadu již musí odstranit pronajímatel. Nicméně nájemní smlouva na tuto problematiku nemusí pamatovat, plyne to ze zákona,“ vysvětluje Štěpán Smoleja, vedoucí právního oddělení společnosti UlovDomov.cz.

Co ale dělat, pokud se nájemník sotva nastěhuje, a najednou objeví plíseň? V prvé řadě je třeba postupovat podle rozsahu poškození – buď se bude jednat o běžnou údržbu (dle nařízení vlády č. 308/2015 Sb.) a nájemce plíseň odstraní sám, anebo bude poškození tak rozsáhlé, že povinnost jej odstranit a náklady s tím spojené půjdou na bedra majitele. „Následně je otázkou, zda byla plíseň odhalitelná v okamžiku předání bytu, či nikoliv. Pokud se prokáže, že odhalitelná nebyla, jednalo by se o skrytou vadu a nájemce by měl možnost u majitele reklamovat náhradu v plné výši. Nutno však zdůraznit, že důkazní břemeno existence plísně v okamžiku předání bytu by v takovém případě bylo na nájemci,“ dodává Smoleja.

Na pozoru se mějte hlavně v kuchyni a koupelně. Pozor na neošetřené zdi pod obklady

Plísním se nejlépe daří v prostředí s vlhkostí vzduchu přes 60 % a teplotou 20 až 25 °C. Vyšší vlhkost v interiéru způsobuje jak průnik vody zvenčí, tak i běžné denní činnosti, jako je vaření nebo sprchování. Mezi nejčastější příčiny vzniku plísní tudíž patří nevhodné užívání bytu, které je spojené s vytvářením vodní páry, vysoká vlhkost, uměle zvyšovaná například sušením mokrého prádla na topení, a nedostatečné vytápění a větrání, především v koupelně a kuchyni. To, že se ve své domácnosti potýkáte se zvýšenou vlhkostí, poznáte například podle vlhkých map na stěnách, zatuchlého vzduchu nebo orosených oken či obkladů i ve chvílích, kdy nevaříte nebo se nesprchujete. „Pro zahájení pokládky obkladů a dlažeb je nejdůležitější správná příprava podkladu. Obklady a dlažbu je možné pokládat až v momentu, kdy se v něm nenachází přebytečná vlhkost. Důležitá je kromě dodržení dalších technologických postupů také precizní hydroizolace,“ podotýká Martin Bezděk, jednatel společnosti M. B. Keramika.

Čtěte také:  Jak zařídit byt podle Feng Shui?

Základem prevence je správné větrání

Především v zateplených domech a bytech je tak základní prevencí vzniku plísní vedle kvalitního technického provedení zateplovacích úkonů právě odvětrávání, a to jak přirozené, tak nucené. Do kuchyně se vyplatí pořídit digestoř a po ruce byste měli mít i mobilní odvlhčovač vzduchu, který snadno umístíte kamkoliv, kde je ho zrovna potřeba. Především ale nezapomeňte dostatečně a správně větrat: větrání by mělo být krátké, intenzivní a časté. „Pozor na nevhodný způsob větrání pomocí takzvaných ventilaček. Pootevřené okno sice zabezpečí cirkulaci vzduchu, ale dochází ke zbytečným únikům tepla a zároveň k ochlazování konstrukcí v okolí samotného okna, kde se pak snadno kondenzuje vzdušná vlhkost,“ radí Petr Lipka ze společnosti A SERVIS LIPKA. Při rychlém větrání plně otevřenými okny se sice ochladí vzduch v místnosti, ale stěny a podlahy zůstanou teplé, a tím pádem dojde k minimálním teplotním ztrátám.

Odstranění větší plísně by měl provádět odborník

Pokud se plíseň ve vašem domě či bytě objeví, jednejte co nejrychleji. Místa, kde se drží plíseň, je zapotřebí pravidelně dezinfikovat účinnými přípravky. Pokud se ale plíseň již rozšířila na větší plochu, volně dostupné chemické přípravky nemusí stačit, a v takovém případě je lepší obrátit se na odborníka. Jelikož plíseň dokáže prorůstat omítkou jako houba, bude nejspíše nutné oškrábat malbu a omítku, aby se sanační prostředky dostaly, kam je potřeba. Seškrabávání omítky neprovádějte sami, je totiž nutné postupovat velmi opatrně, protože při tomto postupu je téměř nemožné zabránit masivnímu šíření spor do okolního prostředí. Možností je i ozařování postiženého místa UV, gama nebo mikrovlnným zářením. Společně s odstraněním již vzniklé plísně však vždy myslete i na odstranění samotné příčiny, tedy nadměrné vlhkosti.

0 Comments

Leave a reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Log in with your credentials

Forgot your details?