Jak správně zacházet s nakoupenými potravinami

Správné stravování začíná už výběrem potravin při nakupování. Bohužel se stále setkáváme s nehospodárným zacházením s potravinami. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Kromě obecného principu neplýtvat s potravinami nás to navíc stojí peníze.

Jak velká je vaše domácnost?

Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s potravinami hospodárněji, jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst.

Cílem běžného spotřebitele by však nemělo být jen omezení plýtvání potravinami, ale také co nejlepší využití jejich nutričních vlastností, zejména díky vhodnému zacházení. Důležitou roli přitom hrají reálné možnosti, finanční otázka i kulinární gramotnost.

Jak efektivně nakupovat potraviny

Jako nejefektivnější se dlouhodobě osvědčuje plánované nakupování, kdy si nejprve připravíme rámcový jídelníček, pak sestavíme seznam potravin, které k jeho přípravě potřebujeme, a nakonec zkontrolujeme, jaké z nich musíme dokoupit. Určité potraviny nakupujeme stále, například pečivo nebo jogurty. V jejich případě musíme dobře zvážit, zda máme optimální podmínky pro uskladnění a má smysl nakoupit je třeba v rámci týdenního nákupu ve větším množství (jogurty, nápoje), nebo je raději nakupovat častěji v malém množství, ale vždy čerstvé (pečivo).

Při samotném nákupu potravin je třeba sledovat údaje o době trvanlivosti. V současnosti existují dva způsoby označování data spotřeby:

Hlídejte datum spotřeby

Spotřebujte do se uvádí u potravin s kratší trvanlivostí (například masné nebo mléčné výrobky), po uplynutí tohoto data se už nesmí nabízet v tržní síti. Doba trvanlivosti platí pouze za podmínek skladování, které jsou uvedeny výrobcem na obalu. Pokud při domácím skladování jogurtů a jiných kysaných mléčných výrobků nebo sýrů toto datum o několik dnů překročíme a při senzorické kontrole nezjistíte závady, můžeme výrobek zkonzumovat. V kyselém prostředí se nemnoží nebezpečné bakterie, pouze plísně, a to zjistíme při kontrole zrakem. Výrobky, jejichž trvanlivost se blíží ke konci doby „spotřebujte do“, nenakupujeme ve velkém množství, i když jsou ve slevě.

Čtěte také:  Vykouzlit vánoční atmosféru i úklid bytu můžete zvládnout za jedno odpoledne

Co nám říká datum minimální trvanlivosti?

Datum minimální trvanlivosti se uvádí u potravin s dlouhou trvanlivostí, po uplynutí tohoto data se mohou nabízet v tržní síti, ale odděleně a s upozorněním, že jde o potraviny s ukončenou minimální trvanlivostí. Také u těchto potravin je nutné dodržovat podmínky skladování uvedené výrobcem na obalu. Pokud nám tyto potraviny doma „projdou“, můžeme je zkonzumovat. Některé potraviny jako kuchyňská sůl, cukr, luštěniny, rýže, konzervy apod. se mohou za vhodných podmínek skladovat i několik let. Přesto je spousta spotřebitelů po uplynutí data minimální trvanlivost vyhodí, což je zbytečné a škoda.

Nakoupené potraviny

Když už máme nakoupeno, musíme potraviny správně uskladnit (nebo rovnou zpracovat). V domácích podmínkách není dobré ovoce a zeleninu skladovat příliš dlouho, protože většinou nedokážeme zabránit hnití.

Také skladování masa má svá pravidla

„Pokud kupujeme maso v tržní síti, tak nevíme, jak dlouho je po porážce. Proto bych nedoporučovala jeho dlouhé skladování v domácích podmínkách v chladničce, ale tepelné zpracování do dvou dnů,“ uvádí prof. Dostálová.

Čtěte obaly na potravinách

Většina potravin, které nakupujeme, jsou balené potraviny, na jejichž obalu je vždy uvedeno, jak dlouho a za jakých podmínek mají být skladovány. Je uvedena i doba spotřeby a podmínky skladování po otevření obalu. Tyto informace jsou rovněž na potravinách zabalených v obchodě.

0 Comments

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Log in with your credentials

Forgot your details?