Při ročním vyúčtování zálohových plateb za osvětlení společných prostor v domě a výtah postupuje SVJ standardně v souladu se zákonem o službách, proto rozúčtování provádí podle počtu osob. Časté dotazy se pak vztahují k situaci, kdy jsou některé byty celoročně neobývané. Komentář pro vás připravilo Sdružení SON v rámci svého projektu Odborného bytového poradenství.
Kdo rozhoduje o způsobu rozúčtování?
Rozúčtování služeb upravuje Zákon o službách č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Rozúčtování nákladů za služby konkrétně nalezneme v § 5 Zákona o službách. Konkrétně je zde uvedeno, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
Kdo je osoba rozhodná pro rozúčtování služeb?
Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby v případě provozu výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklidu společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvozu komunálního odpadu, popřípadě dalších služeb sjednaných mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. Osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb jsou:
– Nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,
– vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
– osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Vlastník jednotky má vůči společenství vlastníků oznamovací povinnost o počtu osob v bytě, a to jak podle zákona o službách, tak i podle občanského zákoníku.
Jak rozúčtovat služby v případě neobsazeného bytu?
Zákon o službách sice uvádí, že osobou rozhodnou pro rozúčtování služeb je vlastník jednotky, ale není zde výslovně upraveno, jak rozúčtovat, když vlastník v bytě nebydlí.
Praxe je taková, že se služby rozúčtují v tomto případě za jednu osobu. Doporučujeme ale, abyste si tento postup raději schválili na shromáždění.
/Projekt Odborné bytové poradenství je podporován MMR ČR/
Vaše informace jsou zavádějící. Není pravda, že se služby vyúčtovávají podle osob žájících v bytě. To pro mnohé je nevyhovující. Kdo bude mít možnost sledovat kolik v daném bytě bydlí osob. To, jestli je zde někdo přihlášen, nemusí být pravda. Kdo rozhodne, že tam bydlí ve skutečnosti několik dalších lidí?! Zakládá to možnost sporů v domě. Je to již dávno překonaná podmínka.
Může se členská schůze, nebo jiný orgán na základě hlasování rozhodnout podle jiných parametrů, např. podle m2. nebo fixní úhrada na 1 byt ( např. úklid) apod.
U služeb jako osvětlení společných částí, úklid společných částí si mnoho SVJ stanoví úhradu z dlouhodobé zálohy, tzn. že tyto náklady vlastníkům nevyúčtuje.
Provoz výtahu – náklady na opravy, údržbu + spotřebu energie zase vůec neplatí uživatelé v přízemí a v 1. patře.
S tím nelze souhlasit. Služby poskytované dle § 3 zákona o službách, jsou nákladem vlastníků jednotek, nejsou nákladem na správu domu!
V SVJ je třeba rozlišovat čí jsou náklady. Pokud se takto postupuje, pak jsou peníze určené na investice projídány. V SVJ se řídí správa domu a poskytování služeb NV 366/2013 Sb., kde toto nařízení “nařizuje” SVJ zajišťovat – §10! Jde o obcházení tohoto nařízení!
Jak je to právně správně? Jaký to má dopad na vedení účetnictví v SVJ?
Děkujeme za doplnění. Článek se zabývá rozúčtováním služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. a vychází z předpokladu, že náklady na osvětlení společných prostor, úklid nebo provoz výtahu jsou vedeny jako služby a následně vyúčtovávány příjemcům služeb.
Souhlasíme, že je třeba rozlišovat mezi náklady na správu domu a náklady na služby. Pokud by byly náklady na služby dlouhodobě hrazeny z příspěvků na správu domu, může to vyvolávat otázky ohledně správného účetního a právního režimu těchto plateb.
Poznámka paní Jitky popisuje praxi některých SVJ, nejde však o postup, který by zákon o službách stanovil jako standardní způsob rozúčtování. V článku proto řešíme situaci, kdy jsou uvedené náklady vedeny jako služby a rozúčtovávány podle pravidel zákona č. 67/2013 Sb.