Po strmém růstu a obavám z budoucího vývoje nyní cena plynu na burze již řadu dnů výrazně klesá. Teď ale každého zajímá – kdy se příznivý stav promítne do cen tuzemských distributorů a plyn bude opět levnější?
Co ovlivňuje cenu plynu
Ceny plynu na evropských trzích se po postupném poklesu aktuálně dostaly na úroveň 65 eur (asi 1560 Kč) za MWh. Z pohledu běžného spotřebitele to je jistě dobrá zpráva, ale burzovní ceny je nutné vnímat v širších souvislostech.
„U uváděných poklesů cen plynu se jedná především o spotové ceny na evropských velkoobchodních trzích, které odráží hodnotu plynu v daný konkrétní den. Její aktuálně příznivá hodnota je ovlivněna zatím mírnou zimou a faktem, že velká část dodavatelů musí kvůli bezpečnosti a spolehlivosti dodávek nakupovat velké objemy plynu s časovým předstihem,“ vysvětluje model burzovních cen Jan Hrabák, specialista na vytápění a energie v bytových domech ze společnosti PROSUN.
Jak dále upozorňuje, spotová cena plynu na burze však není cenou pro konečného zákazníka. Obchodník musí dokupovat, uskladňovat, nese riziko rozkolísání spotřeby na straně zákazníka a řadu dalších faktorů – tyto položky jsou zahrnuty v konečné ceně.
Analytici začínají opatrně hovořit o reálně klesající ceně plynu
„Je skutečně pravděpodobné, že ceny plynu začínají stabilněji klesat. Ale je velmi brzo k závěrům. Cena plynu velmi citlivě reaguje na nepředvídané a rychle proměnné faktory, jako je především geopolitická situace a charakter počasí. Přesto můžeme současnou situaci charakterizovat jako stav s poměrně dobrou prognózou, kdy se trh učí s novými podmínkami poměrně dobře pracovat a zejména operativně nahrazovat případné výpadky v dodávkách. Důležitý je výhled na roky 2024 a 2025, kdy se toto období již delší dobu obchoduje pod cenou tzv. cenového stropu stanoveného vládou, tedy pod částkou 100 EUR/MWh,“ konstatuje Jan Hrabák.
Vysoké ceny plynu přinášejí tlak na optimalizaci domovních kotelen a změnu spotřebitelského chování
Jak vychází z dat společnosti Amper Meteo, která spotřebu energií v Česku v kontextu počasí dlouhodobě sleduje, Češi jsou v energetických úsporách nyní důslednější. Spotřeba plynu byla v prosinci meziročně nižší o více než 15 %. Tento stav potvrzuje i Jan Hrabák: „Jak vidíme u našich zákazníků s domovními plynovými kotelnami, vysoké ceny plynu je nutí více se zaměřit na efektivitu vytápění. U našich kotelen dochází k poklesu spotřeby řádově mezi 13 až 19 %. Efekt přináší optimalizace nastavení domovních kotelen, úsporám napomáhá i chování spotřebitelů.“
Jak dále Jan Hrabák podle aktuálního vývoje situace předpokládá, i příští rok se budeme s cenou plynu pohybovat ještě u vládou zastropovaných cen. I přes dosavadní klesající trend není reálná úvaha, že bychom se vrátili k cenám roku 2020 kolem 15-20 euro. Reálnější se jeví stav roku 2021, kdy se plyn prodával kolem 50 eur za MWh, což i odpovídá cenám zkapalněného zemního plynu. V dlouhodobějším výhledu by tak cena plynu mohla být zhruba poloviční, než platíme dnes.
Zlevnění plynu se do spotřebitelských cen pravděpodobně promítne až v cenících pro rok 2024.
V letošním roce bude drtivá většina zákazníků chráněna cenovým stropem.
Do té doby platí jako jediné efektivní opatření ke snížení spotřeby plynu ekonomické chování uživatele – šetřit, a to jak na úrovni domácnosti, tak i u vlastníků domů.
Další možností je rozumné využití obnovitelných zdrojů (tepelných čerpadel, solárních systémů a fotovoltaiky).