Byt v paneláku má po rekonstrukci pětkrát víc podlah, než je rozloha bytu

Byty v panelácích si v době své výstavby byly podobné, jako vejce vejci. Díky rekonstrukcím se postupně více přizpůsobují požadavkům svých obyvatel. Změny mohou být opravdu výrazné a nekonvenční. Výsledkem je i tento původně třípokojový standardní byt v paneláku.

Byt v paneláku pro náročné

Přijít do tohoto bytu se zavázanýma očima, nevěřili byste, že jste v paneláku. Architekt Milan Jirouš proměnil interiér tuctového panelákového bytu v Krkonoších v luxusní horskou chalet hodnou alpských letovisek. Základem materiálového minimalismu se stalo dřevo, konkrétně dubové podlahové krytiny, doplněné sklem a textilním čalouněním. Puristické pojetí interiéru díky originálnímu využití dřeva doplnily další promyšlené detaily. Výsledkem je dokonale útulné bydlení, lákavé snad pro všechny lidské smysly – úchvatné na pohled, přirozené na dotek, poklidné, vonící.

Byt s upířím efektem

Při rekonstrukci, respektive totální proměně panelákového bytu neplýtval architekt jen materiály, i dveří je tu poskrovnu. Kromě těch vstupních zůstaly jen troje a pouze dveře u toalety vytvářejí soukromí mléčným sklem, ostatní včetně dveří u koupelny či ložnice jsou z čirého skla. „A ty jsou stejně pořád otevřené… Je to byt pro manželský pár, pro dva lidi, kteří spolu léta žijí. Bydleli v rodinném domě, ale děti jim vylétly z hnízda, tak se přestěhovali do paneláku. Cestují po světě a chtějí si to užít, nechtějí sekat trávu a starat se o dům. Při rekonstrukci jsme tedy upřednostnili potřeby manželů,“ vysvětluje architekt Milan Jirouš, proč navrhl doslovně otevřený prostor. Původní dispozici 3+1 proměnil vybouráním příček ve vzdušné 2+kk, které navíc opticky zvětšují velké plochy zrcadel. „Díky zrcadlům mají manželé dvojitý prostor za jedny peníze,“ pokračuje s lehkou ironií. „Lidé se nejdříve zrcadel bojí, že se na sebe budou pořád koukat, ale po nějaké době už se nevnímáte. Vznikne tzv. upíří efekt, kdy se člověk přestane v zrcadle vidět a nevnímá zrcadlo, ale velkorysost prostoru.“

Čtěte také:  Jak v chladném počasí správně pečovat o psa

Pětkrát více podlah, než je rozloha bytu

V  bytě o rozloze 55 m2 architekt „spotřeboval“ na tři sta metrů čtverečních dubových krytin. Povrch lamel ošetřený přírodním olejem je upraven technikami, které zvýrazňují povrch dřeva, jako je kartáčování, ruční škrábání a opracování Riverstone, kdy se místa okolo suků ohoblují do hloubky, čímž se suky zvýrazní a navodí dojem starých prken.

Už z číselného údaje o množství spotřebovaných podlah je zřejmé, že při jejím použití nezůstalo jen u podlahové krytiny. „Vícevrstvé podlahy, které jsem zvolil, jsou lepené, tedy klasický sendvič s povrchem z masivu, takže jsou tvarově stálé a nekroutí se. Dá se z nich udělat nábytek, lze je položit na zem, přilepit je na stěny i na strop a interiér získá své úžasné klima i v letních měsících. V paneláku jím byt i trochu odhlučníte. Člověk má potřebu pořád na ty stěny sahat, je to přírodní materiál, žádný fake. Jsem z Krkonoš, takže mám vazbu na dřevo a sádrokarton nemusím, je to laciný šmejd. Mám svoje vyučené české řemeslníky a pracujeme se dřevem, stejně tak i všechny další věci děláme v českých prvovýrobách. Například čalounění sedaček, jídelního sezení, postele i stěny za ní vyráběla na zakázku rodinná firma Polstrin z Hradce Králové,“ popisuje zdařilou realizaci architekt.

Materiálový minimalismus s křišťálem po babičce

Základem interiéru bytu je minimalistické pojetí materiálů a tvarů, které prostor sjednocují a vytvářejí ho pocitově větší a vzdušnější. I čalounění v jednotném odstínu holubičí šedi s hrubší texturou tuto stylovou čistotu vizuálně dotváří. Celý interiér je obložený dřevěnou předstěnou, pod kterou architekt schoval množství úložných prostor a například i jídelní stůl má zásuvky na schování drobnosti, jako stoly z dob našich dědů. „Nemám rád poličky, je to jen zlo pro hromadění nesmyslů, na které pak sedá prach,“ pokračuje architekt, přesto pár horizontálních ploch v bytě vzniklo. A na nich našel místo český křišťál po babičce. „Je to vlastně recyklát, paní ho měla v kredenci a byla strašně překvapená, že takové věci může do interiéru krásně použít.“

Čtěte také:  ​Rychlokurz: Jak zútulnit domov pomocí barev

Televize by podle architekta neměla být dominantou interiéru, proto ji schoval v zádech sedačky, stejně tak na první pohled není vidět ani topení, rovněž skryté pod obložením. Do vzhledově čistého konceptu patří i nábytek bez viditelných madel a úchytů, který se otevírá jen zatlačením na dvířka. „Klient občas přijde s nápadem, pojďme ten interiér něčím rozbít, pane architekte. Tak se ho zeptám, jestli ho rozbijeme šutrákem nebo dynamitem? Samozřejmě přeháním… Srovnaný a zharmonizovaný interiér vytváří klid. A jakmile se nastěhujete, tak si necháte přehozený svetr přes židli, sednete si v červeném tričku na sedačku, do koupelny si dáte kartáček a najednou máte interiér ,rozbitý‘ samotným uživatelem.“

Pozornosti architekta neušel jediný detail, natož pak vstupní dveře, s kterými si rovněž pohrál – z vnitřní strany jsou zrcadlové s téměř nepostřehnutelnou nerezovou klikou. „Vstupní dveře vnímám jako prvek na odejití, což je svým způsobem nepříjemný moment, tak se je snažím pocitově v interiéru upozadit nalepeným zrcadlem. Jednak se v něm prohlédnete, jak vypadáte, než vyjdete na veřejnost, což je užitečné. A současně někdy zafungují i jako dobrý fór, když přijde návštěva, protože nemůže najít cestu ven. A je na majiteli, kdy jí tu cestu ukáže,“ uzavřel Ing. Arch. Milan Jirouš.

Generální dodavatel: Architekt Milan Jirouš s.r.o.

Projektant: Ing. arch. Milan Jirouš, Ing. Petr Mužík

Dodavatel podlahových krytin: Kratochvíl parket profi

Dodavatel a výrobce sedacích souprav a čalounění: Polstrin Design

Log in with your credentials

Forgot your details?