Hlášení osob užívajících byt

Úvod Fóra Všechny kategorie Správa domu Hlášení osob užívajících byt

  • Toto téma obsahuje celkem 9 odpovědí. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Ladislav Laker a poslední změna proběhla před 1 měsícem a 2 týdny.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 6 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #28020 Odpovědět
      Bohuslav Mojzík
      Host

      Jako vlastník bytu mám povinnost hlásit počet osob byt trvale užívajících pro rozúčtování některých společných nákladů bytového domu.
      Syn, po odchodu studovat, začal bydlet na koleji, proto jsem se rozhodl nahlásit snížení uživatelů bytu o jeho osobu. Syn ale přebývá o některých víkendech v našem bytě, což bylo vysledováno předsedou výboru, který mi, ze své vůle, počet osob opět navýšil.
      Co je se považuje za kritérium, zda osobu užívající byt považovat za “trvalou” nebo “občasnou”?
      Má předseda, výbor nebo správce právo upravovat počty osob užívajících byt jen podle svého posouzení?

    • #28031 Odpovědět
      Ladislav Laker
      Host

      Pane Mojzíku, ptáte se na kriterium pro určení počtu osob rozhodných pro hrazení služeb.

      V první řadě musím předeslat, že příslušný zákon (67/2013 Sb.) sepsali hlupáci, a další skupina hlupáků jej schválila (200 poslanců a 81 senátorů). Zákon totiž stanoví počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb naprosto nesmyslným a nepoužitelným způsobem.

      Podle § 2 písm. g) zákona platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí (…) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb (…) vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období (…).

      Podle znění zákona by se tedy měly započítat pouze osoby, které “žijí v jednotce”, přičemž se neví co tento pojem znamená. Nikdo to neví. Starší výklady (před rokem 2014) shodně dovodily, že společné žití v žádném případě neznamená společné bydlení v jediném bytě. Viz výklad, který ohledně rozúčtování nákladů na vodu  zastával RNDr. Pavel Punčochář, CSc., vrchní ředitel sekce vodního hospodářství MZe ČR.

      Autorům zákona č. 67/2013 Sb. navíc zcela ušlo, že napsali nesmysl i z jiného důvodu. Podle § 605 občanského zákoníku platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

      Takže ty osoby by musely “žít v jednotce” po dobu alespoň 2 měsíce nepřetržitě, aby se započítávaly pro hrazení služeb. Například přijede-li 16.2. 2022, pak rozhodný den pro dovršení dvouměsíční doby připadne na den 16.04.2022. Jestliže osoba si “sbalí kufry” například dne 15.04.2022, pak nebyla naplněna doba dvou měsíců. A pak za týden přijede znovu, opět na necelé dva měsíce… Je jasné, že takto to zákonodárce nemohl mínit. Skutečné přijímání služeb se nedá počítat na celé dvouměsíční intervaly.

      Nezbývá než podat výklad zákona v rozporu s jeho zněním: Hloupí zákonodárci zjevně mínili nikoliv dva měsíce “v kuse”, nýbrž měli nejspíše na mysli dobu v souhrnu delší než 60 dnů v průběhu celého zúčtovacího období.  To už má jakousi logiku, a takto se dají podchytit i kratší opakované pobyty.

      • Například přijíždí-li student pravidelně na víkendy domů, jde o 104 dnů v roce: Tuto osobu je třeba započítat jako příjemce služeb v rozsahu 104/365 = 0.285 osoby ročně.
      • Pokud by osoba pobývala v bytě u vlastníka pouze během víkendů 1krát za 14 dnů, šlo by v souhrnu o 52 dnů v roce, což je pod hranicí 60 dnů. Proto vlastník bytu nemusí tuto osobu vůbec nahlašovat, ani za ni nic nehradí na službách.

      Záleží tedy na tom jak často Váš syn pobývá v bytě (a čerpá zde služby). Rozhodovat by se tedy mělo rozumně podle přibližného počtu dnů v roce kdy pobývá doma. Určitě ne podle počtu celých dvouměsíčních intervalů, jak je nešikovně uvedeno v zákoně.

    • #28032 Odpovědět
      Ladislav Laker
      Host

      Druhá Vaše otázka zněla: “Má předseda, výbor nebo správce právo upravovat počty osob užívajících byt jen podle svého posouzení?”

      • Krátká odpověď: Ano, má.
      • Delší odpověď: Je třeba vyjít ze znění § 2 zákona č. 67/2013 Sb..: “… osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období”.

      Obrat “lze mít za to” označuje právní domněnku vyvratitelnou. Jde o stav, jaký se jeví navenek (jaký se jeví sousedům, činovníkům SVJ, či veřejnosti). Vy máte možnost prokázat, že skutečnost je jiná než jak se jeví. V tom případě právní domněnka je vyvrácena a musí ustoupit prokázané skutečnosti.

      Vaše tvrzení budete prokazovat stejně, jako byste je prokazoval soudu. Ostatně dojde-li ke sporu o výši plateb za služby, stejně to nakonec u toho soudu skončí.

    • #28033 Odpovědět
      PavelPavel
      Účastník

      Bohuslave,

      je lepší než problémy řešit, tak problémům předcházet.

      Zrovna problémům s rozúčtováním některých služeb podle počtu osob lze jednoduše předejít, že žádné služby se podle počtu osob nerozúčtovávají.

      U nás máme 141 jednotek a nedovedu si představit, jak při stávající zmatečné legislativě a “pravdomluvnosti” obyvatel domu budeme sledovat, zda někdo je v bytě 55 nebo 65 dní v roce.

      A jak SVJ nebo člen SVJ  bude u soudu prokazovat své tvrzení.

      Navíc cena služeb rozúčtovávaných podle osob není významná.

      Doporučuji pro příští období žádné služby podle osob nerozúčtovávat.

      Hezký necovidový den!

      • #28034 Odpovědět
        MilanMkujbcmku03375
        Host

        Dobrý den, pane Pavle,

        Váš příspěvek mne zaujal v tom, že neužíváte počet osob pro rozúčtovávání některých nákladů. I když v brzké době budu končit coby předseda výboru SVJ, stejně bych Vás chtěl požádat o sdělení, podle jakých kritérií (když ne podle počtu osob) rozúčtováváte likvidaci odpadu, osvětlení společných prostor a náklady na provoz výtahu. Neberte to nijak ve zlém, jen bych to chtěl vědět pro případ možného využití, protože správně uvádíte, že na legislativu a pravdomluvnost se moc sázet nedá.

        Děkuji předem za sdělení a přeji pěkný negativní den.

      • #28056 Odpovědět
        lojza
        Host

        Pane Mojzíku, taky jsem si tím prošel. Ale nikdy mně nenapadlo okamžitě řešit snížení počtu osob. Ruku na srdce, když se zpětně podívám na tuto situaci cca před 20-ti lety kdy můj syn studoval, tak si uvědomím že zhruba třetinu roku byl doma. To máte 2x do roka zkouškové období kdy dotyčný student tráví doma a na zkoušky jenom dojíždí, pak máme prázdniny kdy studenti využívají “domácí servis” + ty Vámi zmiňované víkendy, takže si to spočítejte kolik dnů v roce bude Váš syn trávit doma.

    • #28069 Odpovědět
      Ladislav Laker
      Host

      Pane Mojzíku, také jste se  úvodním dotazu zeptal: Co je se považuje za kritérium, zda osobu užívající byt považovat za “trvalou” nebo “občasnou”?  

      Raději znovu zdůrazním, že při stanovení počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb se nerozlišuje nějaká “trvalost” ani “občasnost”.

      Jak už jsem napsal, hloupí zákonodárci ani autoři zákona č. 67/2013 Sb. neznají občanský zákoník, proto použili pro časový údaj nesprávně pojem “dva měsíce” namísto správného označení “60 dnů v  roce”. Že to bylo míněno právě takto lze dovodit z nedávné novelizace zákona č. 67/2013 Sb., do které byla nově přidána třetí definice počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb:

      • osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

      Výrazem “v souhrnu” dali popletení zákonodárci nepřímo najevo, ze vůbec nemají na mysli nepřetržité dvouměsíční užívání (doba plynoucí bez přerušení od kalendářního data D1 do kalendářního data D2), ale že ve skutečnosti je třeba sčítat dohromady i kratší doby užívání  v průběhu celého zúčtovacího období. Připouští se samozřejmě i odhad (např. 50% osoby se započte, pokud dítě je ve střídavé péči rozvedených rodičů).

      Možná by Parlament České republiky měl uspořádat oslavný ohňostroj, až poslanci a senátoři jednou pochopí počítání času podle občanského zákoníku.

      • #28089 Odpovědět
        Bohuslav Mojzík
        Host

        Děkuji všem za reakce na moje dotazy, na základě kterých jsem si udělal představu, jak se tato problematika legislativně posuzuje.

        Přiznám se, že mě některé výklady dotčených paragrafů trochu překvapily, nicméně na základě všech informací svoji situaci posoudím a přizpůsobím tomu následné kroky.

        Ještě jednou děkuji.

    • #28739 Odpovědět
      Eva Vopelková
      Host

      Dobrý den. Po rozvodu manžel bydlí v pronájmu, ale trvalé bydliště má stále v mém bytě, který dříve patřil a byl užíván námi oběma. Chtěla jsem se zeptat, je-li mou povinností nahlásit, že v bytě nebydlí předsedovi SVJ. Další mou otázkou je, plynou-li z tohoto nahlášení pro mne nějaké výhody nebo naopak nevýhody, co se financí týče – jsou-li třeba nižší některé poplatky v rámci SVJ ap. nebo naopak… a nemůže-li se stát, že by mé bydlení ohrozily nadměrečné metry (byt je č + 1 a jsem v něm momentálně sama, děti s rodinami jezdí na návštěvy)..? A hraje-li roli to, že mu v tomto bydlišti zůstalo trvalé přihlášení, i když fyzicky žije jinde? Děkuji.

    • #28740 Odpovědět
      Ladislav Laker
      Host

      Paní  Vopelková,  máte povinnost podle  § 1177 občanského zákoníku:

      • Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku (dále jen „osoba odpovědná za správu domu“) své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů.

      Váš manžel může mít  v bytě stále svou domácnost, jestliže zde má své věci a při rozvodu se nevyřešilo oddělené bydlení.  V takovém případě byste nikomu nic nenahlasovala, protože se nic nezměnilo.

      Počet osob které mají v bytě domácnost nijak nesouvisí  s “počtem osob rozhodných pro rozúčtování služeb”.  To je jiný počet zcela jiných osob podle jiného zákona (67/2013 Sb. o službách spojených s užíváním bytů). Tento počet jste také povinna nahlásit. Zda se některá poskytovaná služba rozúčtuje podle tohoto počtu – to si můžete zjistit z pravidel rozúčtování služeb pro dům.

       

       

       

      poplatky v rámci SVJ”. Příspěvky na správu domu hradí vlastník jednotky bez ohledu na počty osob.

      Počty osob uíajících byt

       

Aktuálně je na stránce zobrazeno 6 vláken odpovědí
Odpověď na: Hlášení osob užívajících byt

Pravidla diskuzního fóra naleznete zde.
Your account can't use Advanced BBCodes, they will be stripped before saving.

Osobní informace:




Cookie Consent with Real Cookie Banner