Vyřešte vlhkost, než stihne natropit škody, které vám provětrají peněženku

S poklesem teplot se mohou dostavit problémy, které nikdo z nás rozhodně nechce řešit. Ať už jde o vlhké mapy na stěnách či nebezpečné plísně, jedno je jisté – lepší je jim předcházet než se pak snažit je napravovat. V tom vám pomohou kvalitní materiály, respektive jejich správná aplikace.

Při zateplování střechy tak věnujte dostatečnou pozornost výběru parozábrany a jejímu pečlivému provedení. Vlhkostním nárokům přizpůsobte také výběr sádrokartonu, zejména v místnostech, jako je koupelna nebo kuchyň. Neméně důležité je pak i správné provedení obkladů a dlažeb, pomocníkem může být také speciální nátěr se zvýšenou ochranou proti plísním. Experti vám přesně poradí, jak na to.

Vlhkost dokáže být podobně ničivá jako oheň. I přesto jí ale spousta lidí dostatečně nepředchází a zabývat se jí začíná až ve chvíli, kdy už je na účinné řešení pozdě. Ovšem řešit zpětně něco, co je již považováno za konstrukční problém, může být mnohdy nejen nákladné, ale z dlouhodobého hlediska také neefektivní.

Parozábrana zaručí dlouhou životnost izolace

Aby bylo zateplení střechy odolné, je zcela klíčové vyřešit vlhkostní režim střešní konstrukce. K tomu slouží parozábrana, fólie, která je důležitou součástí zateplovacích systémů a může přímo ovlivnit jejich životnost. „Její úlohou je zamezit průniku vodních par z interiéru do prostoru střešní konstrukce a následné kondenzaci. Pokud ovšem materiál není kvalitní nebo parozábrana není správně instalována, nebude plnit svou funkci a mohou nastat problémy,“ uvádí Ing. František Fajt, technický poradce ISOVERu, Saint Gobain.

Důležité je nezanedbat její aplikaci. Pokud totiž aplikace není provedena správně, můžete použít ten nejkvalitnější materiál a vlhkost si pod parozábranu cestu stejně najde. Nejčastěji k tomu dochází v případech, kdy se parozábrana při instalací proděraví, spoje parozábrany nejsou řádně slepeny nebo parozábrana není napojena na prostupující či obvodové konstrukce tmelem. Na první pohled přitom nemusí být nic vidět. Chyba se projeví až při poklesu venkovní teploty, v konstrukci totiž začne kondenzovat voda, vsákne se do krokví nebo do izolace a to se následně projeví třeba na stěnách, kde se začnou tvořit mapy nebo se objeví plísně.

„Řešení tohoto problému spočívá v použití izolační pásky a tmelu, neboť jen tak v parozábraně nebudou mezery a díry, kterými by mohla projít vlhkost z interiéru,“ radí František Fajt. V žádném případě ale nepoužívejte obyčejnou lepicí pásku. Ta funkci parotěsné pásky rozhodně nesplní a bude držet maximálně pár dní. Problém tak nevyřeší a životnosti vaší izolace také nepomůže.

I sádrokarton si s vlhkostí poradí

Navzdory veškerým mýtům je sádrokarton materiál, který můžete s klidným svědomím využít i ve vlhkých prostorách. K dostání jsou totiž desky s různými úrovněmi odolnosti proti vlhkosti. Příkladem mohou být klasické impregnované desky určené do prostor s vyšší vzdušnou vlhkostí, jako jsou například koupelny nebo sprchy. Podmínkou jejich užití je přerušovaný výskyt vlhkosti v průběhu 24hodinového cyklu. K dispozici jsou i speciální desky Glasroc H, které díky zvýšené impregnaci a speciální úpravě jádra odolají vysoké vlhkosti i plísním. Deska je navíc opatřena skelnou netkanou textilií s vodoodpudivou povrchovou úpravou. Spolu se systémovým antikorozním příslušenstvím je pak obzvláště vhodná do prostor s trvale vysokou vzdušnou vlhkostí, jako jsou například bazény, wellness centra a podobně. „Oproti klasickému sádrokartonu tyto desky neobsahují papír ani jiné organické součásti, tudíž mají zvýšenou vodoodpudivost a odolnost proti plísním a biologickým škůdcům. Poradí si i v prostředí s vlhkostí přes 90 % a jsou tak vhodné i do prostor bazénů,“ vysvětluje Ing. Milan Daněk, produktový manažer Rigips, Saint-Gobain. „Líc desky je z výroby upraven tak, aby bylo možno keramický obklad aplikovat přímo bez nutnosti penetrace. V místech přímo postřikovaných vodou je pod obklad doporučeno aplikovat hydroizolační nátěr,“ doplňuje.

Sádrokartonové příčky přitom přináší spoustu dalších výhod. Oproti klasickým zděným příčkám jsou ty sádrokartonové výrazně tenčí a to při zachování stejných akustických parametrů, čímž získáte větší podlahovou plochu. Jsou proto ideální pro malé prostory, kde je každý centimetr k dobru. V dutině sádrokartonových konstrukcí je možné vést sanitární instalace (např. elektroinstalace či vodovodní a odpadní potrubí) bez nutnosti pracného sekání drážek, což oceníte zejména při rekonstrukci. Velkou výhodou je i rychlost výstavby – díky suchému procesu postavíte příčky až třikrát rychleji než zděné konstrukce s omítkami. Při výstavbě hraje roli i hmotnost samotného materiálu, jeho skladnost a snadná manipulace. Oproti zděné výstavbě tak zatěžují stávající stropy jen minimálně. Díky svým akustickým vlastnostem pak desky pomohou i v případě požadavků na vysokou vzduchovou neprůzvučnost. Dobře provedené sádrokartonové konstrukce vydrží dlouhé roky bez investic do oprav.

Plísním předejdete šokovým větráním a vhodným nátěrem

Zbavit se plísní a vlhkosti zdiva může být běh na dlouhou trať. Proto se vyplatí těmto problémům předcházet, pro což nemusíte dělat moc. Ty nejosvědčenější způsoby jsou v tomto případě ty úplně nejjednodušší, jako například větrání, a to i v zimě. „Není třeba pravidelného, dlouhého větrání, ale 3x denně tzv. šokové větrání, při kterém se sušší zimní vzduch smíchá se vzduchem v místnosti. Teplotní rozdíl, který vznikne, má vysoušecí vlastnosti,“ vysvětluje Miroslav Trojan. Klíčové je větrat zejména ve chvílích, kdy například vaříte nebo se sprchujete. Vhodné je to také ráno – vlhkost ve vzduchu se totiž zvyšuje i samotným dýcháním nebo pocením. Obecně se také nedoporučuje ukládat prádlo bezprostředně po vysušení či vyžehlení do skříní.

Mnohým potížím se dá předejít také výběrem vhodného interiérového nátěru. „Dbát je třeba zejména na kvalitu a prodyšnost materiálů,“ jmenuje Miroslav Trojan. „Zákazníkům často doporučujeme nevybírat si do interiérů syté odstíny. Mají totiž větší procento pigmentu, kvůli kterému nejsou tak prodyšné. Zeď pak nemůže dýchat, což může vést k vlhkým mapám nebo plísním,“ vysvětluje. V prostorách se stálou vlhkostí, jako jsou například koupelny nebo kuchyně, jsou pak kladeny vysoké nároky na dokonalé provedení obkladů, dlažeb a izolací spodních vrstev konstrukce. „Ideální nátěr pro hydroizolaci koupelen, sprchových koutů a boxů s vynikající vodoodpudivostí je hmota akryzol. Velmi snadno se aplikuje a je vysoce elastická. Možností je také speciální nátěr s vyšší odolností proti plísním,“ doplňuje odborník z Weberu.

Na sanaci si raději přizvěte odborníky

Vlhkost vás ale nemusí trápit pouze v interiéru. Častým problémem bývá i vlhké zdivo, zejména u starších domů. Jakmile se tedy objeví mokré fleky, solné výkvěty nebo padající omítka, je potřeba začít s opravou co nejdříve. Vždy je nutné prvně najít příčinu a zjistit rozsah poškození, pak přichází na řadu sanace neboli ošetření vlhkého zdiva. „Možností je hned několik, například mechanické podřezání, injektáž, vzdušné kanálky aj. Někdy stačí použít jeden způsob, jindy je nutná kombinace několika sanačních technologií. V každém případě se hodí zapojit do hry ucelené sanační systémy s přesně danou skladbou výrobků a postupů,“ nabádá Miroslav Trojan. Je však třeba mít na paměti, že sanace už je pokročilejší práce, která nejenže vyžaduje správnou aplikaci a podrobnou znalost celého procesu, ale také jí musí předcházet důkladný průzkum objektu. Nestyďte se tedy v tomto případě přivolat na pomoc odborníky.

Zdroj: Saint-Gobain