Sotva se vaše sazenice rajčat pořádně rozrostly a vy jste začali počítat budoucí sklizeň, listy se začaly kroutit a lepit. Z vašich rostlin, kterými jste si náhradní kousek přírody před okny zkrášlili, si udělaly bufet mšice. Zejména u zeleniny a bylinek se kvůli jejich konzumaci bráníme chemickým postřikům. Naštěstí je zde řada dalších účinných, ale neškodných pomocníků.
Jak zjistíme napadení mšicemi?
Mšici nepřehlédnete. Jsou velké až jeden milimetr, zbarvení mívají podle nejčastěji se vyskytujících druhů světle žluté, téměř průhledné, černé, nebo zelené.
U mšic platí, že čím dříve jejich napadení zjistíme, tím jednodušší a rychlejší akce nás čeká. Mšice sají šťávu z listů a často již během několika dnů dokážou rostliny vážně poškodit.
Mšice sají na spodní straně listů a na vegetačních vrcholech. Napadení mšicemi poznáme snadno – důležité je rostliny pravidelně kontrolovat. V první řadě se podívejte na rub listu, kde mšice bývají nejčastěji. Vidět je ale můžeme i na jejich úpatí, případně na stoncích. Nejčastěji se shlukují na vrcholových částech rostlin, kde jsou listy ještě nejšťavnatější.
Napadené části – listy i poupata – se deformují a žloutnou. Typický je výrazně lepkavý povrch listů nebo stonků. Jsou pokryty lepkavou medovicí, kterou mšice vylučují. Mšice na listy často přenášejí i některé virové choroby.
Mšice na rostlinách mají překvapivé spojence
I když při pohledu na naše strádající rostliny nemáme pro mšice jediné dobré slovo, je exkurz do jejich světa opravdu zajímavý. Minimálně proto, abychom se zásahem nečekali.
Mšice jsou právem považovány za vážné škůdce na rostlinách. Kromě zásadního poškození pletiv rostlin je závažným problémem jejich obrovská rozmnožovací schopnost. Larvy dospívají zhruba po deseti dnech, samičky žijí tři týdny. Za tu dobu dokáže každá mšice zplodit až dvě stě dalších. Některé mšice vyhledávají stále stejné rostliny, jiné zkoušejí parazitovat na jiných druzích.
Lepkavou medovici mšic na povrchu rostlin milují především mravenci, pro které tvoří až polovinu jejich jídelníčku. Mravenci dokonce mšice ochraňují před ostatními predátory, starají se o ně a přenášejí je z rostliny na rostlinu. Vajíčkům mšic poskytují přezimování ve svých hnízdech. Vzájemný, oboustranně výhodný vztah je označován mutualismus.
Pokud tedy vidíte mravence, jak cestují po stoncích rostlin, s největší pravděpodobností jsou rostliny napadeny mšicemi.
Jak zlikvidovat mšice?
Vzhledem k tomu, že chceme bylinky, rajčata a další zeleninu z naší balkónové zahrádky konzumovat, je pro nás důležité zvolit ochranu proti mšicím takovou, abychom se nemuseli obávat o zdraví.
Nejznámějším přírodním nepřítelem mšic jsou larvy slunéčka sedmitečného. Čistě přírodních řešení je více.
Proti mšicím můžeme bojovat například blízkostí zasazené levandule nebo známé afrikány.
Připravit si můžeme též výluh z kostivalu nebo kopřiv. 200 g zelené hmoty zalijete 2 litry studené vody a nechte 24 hodin louhovat. Přecezeným neředěným výluhem se postřikují rostliny napadené mšicemi.
Účinné a často praktikované řešení je též louhem z tabáku. 150 g tabáku rozmíchejte ve 3 litrech vody, povařte a přeceďte. Výluh nařeďte v poměru 1:1 vodou, nalijte do rozprašovače a už se můžete pustit do boje proti mšicím.
Budete-li si chtít postřik proti mšicím a dalším škůdcům koupit, zvolte přípravky na přírodní bázi. Účinnou látkou bývají soli přírodních mastných kyselin. Škůdce zničíme, přitom nijak neohrozíme sebe ani okolí. U těchto přípravků je možné zeleninu i bylinky konzumovat bez stanovené ochranné lhůty. Je možné jej požívat i v uzavřených místnostech, a to i na pokojové rostliny. Před aplikací vždy čtěte a řiďte se pokyny, uvedenými na etiketě.
Veškeré ošetření rostlin provádíme za bezvětří, časně ráno nebo večer, nikdy za deště nebo naopak za plného slunce. Postřiky je třeba opakovat, jakmile se škůdci znovu objeví. Mšice škodí během celé vegetace a mívají i několik generací.