Posílení investic do bydlení i sběr dat a jejich analýza je jednou z hlavních priorit Ministerstva pro místní rozvoj. Data o bydlení jsou nyní přehledně vizualizována a vysvětlena v dashboardu o bydlení, který bude sloužit kromě státu i odborné a laické veřejnosti. Data v dashboardu bude ministerstvo průběžně aktualizovat. V jaké kondici je tedy naše bydlení?
Jedním z cílů je nastartovat investice do dostupného nájemního bydlení
“Základem pro rozhodování v oblasti bydlení jsou především solidní data. Díky širokému analytickému záběru víme jak o problémech, které v oblasti bydlení máme, ale i o jejich rozsahu nebo územních specifikách. Některá data má stát k dispozici vůbec poprvé. Kromě vlastnického bydlení se soustředíme i na bydlení nájemní,“ řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Dostupnost bydlení sleduje pět ukazatelů
„Dali jsme dohromady data z ověřených zdrojů, která ukazují problematiku dostupnosti bydlení v pěti různých indikátorech. Dva z nich, ty úplně základní, máme v členění dle obcí s rozšířenou působností. Bereme průměrné příjmy v daném území a dáváme je do poměru s průměrnou cenou nemovitosti a průměrným nájmem. Zde jsme založili časovou řadu a budeme sledovat a komentovat vývoj. Další tři indikátory jsme mohli zpětně dopočítat za dvacet let, na webu najdete jejich vývoj,“ uvedl vedoucí oddělení analýz a strategie bytové politiky MMR Štěpán Ripka.
Nedostupnost bydlení je celoevropský problém
Jak ukazují statistická data, průměrné výdaje na bydlení tvoří v ČR podle výpočtu MMR 23 % čistých příjmů domácností, napříč EU je to 20 %. Ze sousedních států vydávají na bydlení menší část svých příjmů v Polsku, Rakousku a na Slovensku (18 až 19 %). Naopak třeba německé domácnosti na bydlení vynakládají více (25 %). Větší část svých příjmů vydávají na bydlení domácnosti v Nizozemsku, Švédsku, Norsku, Dánsku nebo Lucembursku, kde je to mezi 23–28 %. Nejvíc je to pak v Řecku (35 %). Za domácnosti nadměrně zatížené výdaji na bydlení považujeme ty, které na bydlení vydávají více než 40 % svých čistých příjmů. Nadměrně zatížených výdaji na bydlení je v ČR podle výpočtu MMR 13 % domácností, napříč EU to je 9 %.
Co nejvíce ovlivňuje dostupnost bydlení v Česku?
Průměrná česká domácnost potřebuje na koupi bytu o velikosti 60 m2 5 svých čistých ročních příjmů. Na pronájem stejného bytu by průměrná domácnost vynaložila 26 % svých čistých příjmů. „Díky množství shromážděných dat se můžeme na tuto otázku podívat z různých úhlů a v detailu. Velké rozdíly jsou v ČR mezi regiony. Podle dat ministerstva je nejméně dostupné bydlení v Praze, kde domácnosti potřebují 8 svých čistých ročních příjmů na koupi bytu a 34 % svých čistých příjmů na jeho pronájem. Následuje Brno s potřebou více než 7 ročních čistých příjmů na koupi a 31 % na pronájem. Ve městech je i přes vyšší příjmy bydlení hůře finančně dostupné. Nejnižší hodnoty, do tří průměrných čistých ročních příjmů domácnosti v dané lokalitě na koupi bytu a do 20 % na pronájem, jsou zejména v některých oblastech Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje,“ řekl Štěpán Ripka.
Dalších velkých rozdílů si můžeme všimnout také mezi různými skupinami domácností. Oproti průměru jsou výrazně víc výdaji na bydlení zatížené samoživitelky a samoživitelé (nadměrně jich je zatíženo 30 %). Také mladé domácnosti a domácnosti seniorů jsou zatížené nadprůměrně.
Dashboard dostupnosti bydlení najdete zde.
