Není mnoho témat, která by byla tak v tuto chvíli tak zásadní, jako jsou informace o vývoji cen energií. Zastropování ceny plynu a elektřiny stanovilo určitý maximální bod, nás teď ale především zajímá, kdy začnou ceny klesat. I když je ve hře řada proměnných, je možné alespoň rámcově říci, jaké ceny elektřiny a plynu nás čekají?
Jaké ceny plynu a elektřiny by nás mohly v blízké budoucnosti čekat?
I kdyby se velmi brzy vyplnilo to, co si řada lidí přeje, a skončila válka na Ukrajině, ceny energií by již neklesly na hodnoty před dvěma lety. Při ukončení konfliktu by jistě ke značnému poklesu došlo, nicméně na základě našich zkušeností lze odhadovat, že ceny plynu a elektřiny se ustálí na zhruba trojnásobku až pětinásobku hodnot před dvěma lety. V případě elektřiny to bude mezi 3500 a 4000 korunami za kWh. U plynu pak odhadujeme cenu okolo 1500 – 2000 korun za kWh. Každopádně doby, kdy plyn stál za stejnou jednotku 400 korun a elektřina 1000 korun, jsou bohužel nenávratně pryč.
Proč ceny energií neklesnou více?
Důvodů pouze menší korekce cen je hned několik. V případě plynu je aktuálně stále hlavním faktorem strach. Strach z toho, že nevyzpytatelné Rusko dodávky plynu zastaví. Že by k opadnutí těchto obav došlo i po skončení války, se aktuálně jeví jako nepravděpodobné. Nelze zapomínat ani na skutečnost, že řada evropských zemí se již nyní snaží přeorientovat na jiné zdroje plynu. Ty sice mohou zmírnit či do budoucna úplně eliminovat zmíněný faktor strachu, zároveň se s nimi ale budou pojit vyšší přepravní náklady.
Co se týče elektřiny, její cena stoupala už před válkou. Důvodem bylo vypnutí některých stabilních výrobních zdrojů a zároveň větší zapojení těch méně stabilních, typicky větrných elektráren v Německu. Ty se však kvůli slabšímu větru potýkaly s menší výrobou, než se původně očekávalo. A ačkoliv je nyní situace lepší, ceny se stále drží vysoko. V tomto případě není řeč ani tak o strachu, jako spíše o nejistotě, která ale i tak cenu zásadně ovlivňuje.
Ve střednědobém horizontu lze nicméně u cen elektřiny očekávat jistou korekci směrem dolů. Bude totiž spuštěna celá řada nových zdrojů produkujících stovky megawatt výkonu. Řada z nich ovšem bude stále závislá na počasí, ať už půjde o vítr či slunce. Faktor nejistoty tak do ceny bude stále vstupovat. A varianta případného spuštění jaderných elektráren v Německu je vzhledem k tamní politické situaci aktuálně ze hry.
Fixace cen zatím některé domácnosti chrání, poté i je čekají výdaje v násobcích
Rostoucí ceny energií v nejbližších měsících výrazně dopadnou jak na domácnosti, tak na firmy či obce. Stále je řada zákazníků, kteří mají ve smlouvě s dodavateli zafixovanou cenu na 500 korun za plyn a 1200 korun za elektřinu. Do konce roku je však čeká výběrové řízení, ze kterého mohou vyjít náklady za energie čtyřnásobně až pětinásobně vyšší. Už nyní je jasné, že cena obou komodit bude pro obce a podniky násobná. Situace je nevyhnutelná a tyto subjekty se na ni musí už nyní patřičně připravit.
Jak následky zvýšení cen energií co nejvíce snížit?
Je zřejmé, že ceny energií již neklesnou na dřívější hodnoty. Je nutné brát tento jev jako danou věc a připravit se na něj. Ideálně kombinací opatření, která zahrnují jak navýšení příjmů, tak osekání výdajů, ať už je řeč o auditu dosavadní spotřeby, cílených úsporných opatřeních či alternativách v podobě například fotovoltaických panelů. V opačném případě je v nejbližších měsících čeká velmi tvrdý náraz.
Zdroj: Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie