Odpověď na: placení společných prostor: energie , úklid,opravy revize a pod.

Úvod Fóra Všechny kategorie Finance placení společných prostor: energie , úklid,opravy revize a pod. Odpověď na: placení společných prostor: energie , úklid,opravy revize a pod.

#28293
Ladislav Laker
Host

V této diskusi se naprosto mýlí Břetislav, Lojza i Jiří.

Všichni tři se domnívají, že rozúčtování služeb na vlastníky jednotek má být “spravedlivé”, ale každý z nich si tu spravedlnost představuje zcela  jinak.

Vezměme například Jiřího: tvrdí zde, že spravedlivé je rozúčtovat náklady na provoz výtahu podle počtu osob. Ale na tom přece není nic spravedlivého!

  • Některá osoba téměř nevychází z bytu a výtah tedy nepoužívá. Jiná osoba jezdí výtahem třebas desetkrát denně. Kde je tedy ta Jiřího spravedlnost podle osob?
  • Do některého bytu chodí pravidelně a často příbuzní, návštěvníci, ošetřovatelka, poštačka,  donašeč jídla, venčitel psa. Tyto osoby mohou způsobovat větší provoz výtahu, který nijak nesouvisí s počtem osob bydlících v bytě (ale ani s podlahovou plochou bytu).
  • Lehčí osoba (dítě) spotřebuje při jízdě výtahem dolů více elektrické energie než tlouštík o váze 120 kg, protože hmotnost těžší osoby pomáhá kabině ve směru pohybu.  Při jízdě nahoru je tomu ovšem naopak.
  • A jak “spravedlivě” rozúčtovat případy, kdy v kabině jede spolu více osob z různých bytů? A dokonce možná vstupují či nastupují  různých patrech!?!?

Chce snad pan Jiří toto vše sledovat? Chce v zájmu “spravedlnosti” vážit osoby nastupující do kabiny, zjišťovat pomocí elektronických přívěsků odkud a kam jedou, ke kterému bytu patří, a chce měřit spotřebu energie při každé jízdě?

Absurdita snahy o absolutní “spravedlnost” je zjevná. Takový systém a jeho provoz by byl nákladnější než ty náklady, které se mají sledovat a rozúčtovat.

Ústavní soud pro obdobné případy nepožaduje nějakou absolutní spravedlnost. Naopak: v nálezu Pl. ÚS 25/12 se ústavní soud přihlásil k tomu, že není nutné (a někdy ani není možné) uspořádat poměry zcela spravedlivě. Někdy je třeba určit výši platby paušálně, i když to neodráží skutečnou výši nákladů. Ústavní soud v této souvislosti použil pojem “akceptovatelná míra nespravedlnosti”.

Ústavní soud považuje za nepřípustné pouze takové řešení, u kterého  “míra paušalizace sazeb odměny (…) přesahuje akceptovatelnou míru nespravedlnosti s přihlédnutím k možným variantám”.

Takže: pokud jsou platby za výtahy či za úklid určeny podle počtů osob, podle spoluvlastnických podílů, nebo podle podlahových ploch bytů, pak jde ve všech těchto případech o akceptovatelnou míru nespravedlnosti.