Odpověď na: Zvyšování nájemného u smlouvy na dobu neurčitou

Podle ustanovení § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že ustanovení 2249 odst. 1 se nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu.

Z toho a contrario plyne, že v ostatních případech se § 2249 odst. 1 použije. Výši nájemného jste si s pronajímatelem ujednal vícekrát: poprvé při sjednání nájemní smlouvy, naposledy tím, že jste dobrovolně přijal návrh pronajímatele na zvýšení o 20% v roce 2019. Takže výjimka obsažená v ustanovení § 3074 odst. 2 se nepoužije a zvyšování Vašeho nájemného se řídí obecným ustanovením § 2249.

Podle § 2249 odst. 1 platí, žepronajímatel může může navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent; k návrhu který nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení se nepřihlíží.

Z uvedeného plyne, že řádný návrh na zvýšení nájemného musí obsahovat výpočet, kterým pronajímatel doloží, že požadované zvýšení nepřesahuje limitní hodnotu 20% v posledních třech letech. Nedoloží-li pronajímatel tuto skutečnost, k jeho návrhu se nepřihlíží. To znamená, že se můžete chovat jako byste žádný návrh neobdržel. Soud odmítne zabývat se návrhem, k němuž se nepřihlíží, protože nebyl učiněn platně v souladu se zákonem.

Můžete z pouhé opatrnosti reagovat i na neplatný návrh, k němuž se nepřihlíží. Pouze pronajímateli oznámíte, že k jeho návrhu nepřihlížíte vzhledem k tomu, že nejde o řádný návrh na zvýšení nájemného s náležitostmi podle § 2249 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb..